Praha - Ministerstvo zdravotnictví zvažuje zavedení kontrol kvůli viru ebola na pražském letišti Václava Havla. Po jednání Ústřední epidemiologické komise to uvedl šéf resortu Svatopluk Němeček. Týkaly by se lidí, kteří na území Evropské unie přiletěli z rizikových zemí. Zítra bude systém kontroly řešit pracovní skupina. Němeček chce kvůli hrozbě eboly připravit také armádní zařízení v Těchoníně.
Pražské letiště možná čekají kontroly pasažérů kvůli ebole
V úterý se sejde pracovní skupina, která bude řešit možnost screeningu na Letišti Václava Havla, i když přímé lety z rizikových oblastí do Česka nesměřují. Zřejmě jim bude měřena teplota a z dotazníku se vyhodnotí riziko. Měla by připravit plán, který bude předložen na středečním jednání Bezpečnostní rady státu.
Kvůli ebole by se měla připravit i armádní nemocnice v Těchoníně
Němeček dnes také uvedl, že nedávná podezření na výskyt eboly v Česku prověřila připravenost Bulovky. „Velmi rádi bychom prověřili a zajistili také aktivaci zařízení v Těchoníně,“ doplnil. Tato záložní nemocnice s osmi lůžky vhodnými pro tyto pacienty by měla sloužit v případě, že by dvě lůžka vyčleněná v Nemocnici Na Bulovce byla obsazena.
GALERIE
Centrum biologické ochrany v Těchoníně zdroj: ČTK
Připravit by se měly týmy specialistů, které by si měly nacvičit spolupráci a v případě potřeby by mohly být v Těchoníně nasazeny. Podle státního tajemníka ministra obrany Daniela Koštovala bude klíčové sestavení specializovaných týmů složených z vojáků i civilních odborníků. Po technické stránce je totiž nemocnice vybavena dostatečně. „Shodli jsme se, že má smysl Těchonín aktivovat. Budeme muset dát dohromady smíšené týmy, armáda nemá tolik infektologů,“ řekl.
- Plukovník Libor Píša: „Zařízení je v klidovém stavu a musí se aktivovat. Musíme vytvořit společně s civilními lékaři a zdravotními sestrami (…) týmy, které by byly schopny aktivovat a udržet toto zařízení v provozu delší dobu, pokud bychom měli pacienta s potvrzenou či suspektní ebolou.“
Do týmů v Těchoníně by byli nasazeni vojenští epidemiologové, lékaři a sestry, v rámci svého vojenského povolání. U civilistů očekává Němeček, že se sami přihlásí, věří v jejich dobrou vůli pomoci, nařídit jim to jako vojákům nemůže. Týmy by si nacvičovaly souhru v postupu péče v Těchoníně asi několik dní. Nemocnice může být podle plánu v plném provozu do 72 hodin od výzvy, podle Koštovala je armáda schopna ji aktivovat do 24 hodin a nyní se má v nácviku prověřit, zda to půjde i za méně než čtyři hodiny.
Kapacita Těchonína je 28 osob. Podle Píši se nepředpokládá, že by se v Česku virus eboly masivně šířil. Pokud se někdo nakazí, budou to spíše jednotlivci, poznamenal Píša s tím, že zdravotnická infrastruktura u nás je na zcela jiné úrovni. „Nepočítáme s odporem místních komunit, rozhodně tu nevstoupí do cesty kulturní a etnické tradice, které v Africe situaci komplikují,“ dodal.
GALERIE
videogallery_477818
Ebola se letos začala rychle šířit v Africe. Onemocnění má vysokou úmrtnost, v průměru 60 procent nakažených zemře. Podle nejnovějších dat Světové zdravotnické organizace (WHO) je potvrzeno onemocnění ebolou u 8 400 lidí, z nich 4 033 zemřelo. Nejpostiženější je západní Afrika - státy Sierra Leone, Guinea, Libérie, Nigérie a Senegal. Případy onemocnění už mají i Evropa, USA a Austrálie. V Česku zatím byla čtyři podezření na nákazu, u nikoho se nepotvrdilo.