Ústavní soud se vrátil k prioritním stavbám z roku 2016. Jejich zrychlené povolení bylo v pořádku

Zrychlené zopakování posouzení vlivu na životní prostředí u dvanácti staveb v roce 2016 bylo v pořádku, rozhodl Ústavní soud. Zamítl tak návrh na zrušení části zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Sporný paragraf zákona mu předložil ostravský krajský soud, na který se obrátili ekologové.

Video Události
video

Události: Zrychlené posouzení u dvanácti staveb bylo v pořádku, rozhodl Ústavní soud

Zákon z roku 2016 stanovil, že u prioritních záměrů vymezených nařízením vlády není nutné opakovat fáze procesu EIA od oznámení záměru přes zjišťovací řízení, vyjádření veřejnosti a samospráv k veřejnému projednání. Místo toho jen k projektům vydalo nové závazné stanovisko ministerstvo životního prostředí (MŽP).

Podle Krajského soudu v Ostravě ale zákon postrádá obecnost, protože se vztahuje pouze na předem určené dopravní záměry. Dále krajský soud poukázal na vyloučení dotčené veřejnosti z projednávání vlivu záměrů na životní prostředí. Podle většiny ústavních soudců však zákon neodporuje ústavě.

Priority? Dvě stavby dodnes nezačaly 

Že považuje vydané posouzení vlivu na životní prostředí za propadlé, oznámila Evropská komise české vládě počátkem roku 2016. Šlo o desítky staveb, které měly vydané posouzení podle starého zákona z roku 1992 a se zahájením prací se čekalo již příliš dlouho. Byly mezi nimi i některé, o kterých se vláda domnívala, že by měly začít bezprostředně.

„Odsunutí výstavby těchto dopravních staveb by mělo přímý dopad na lidi, kteří v daném regionu žijí a trpí tím, že nám stále chybí důležité části silniční infrastruktury,“ argumentoval tehdejší ministr dopravy Dan Ťok (za ANO).

Problém spočíval hlavně v tom, že by Česko na projekty s propadlou EIA nemuselo získat očekávané příspěvky z evropských fondů. Komplikace však nehrozily projektům, které se v té době již stavěly nebo měly stavební povolení.

Seznam prioritních staveb schválila vláda v létě 2016, předtím prošel parlamentem zákon, kterým se nyní zabýval Ústavní soud a umožnil nahradit EIA zkráceným řízením na ministerstvu životního prostředí. Výjimku si vláda také nechala posvětit Evropskou komisí.

Již finalizace seznamu vzbudila kontroverze, například obce u Prahy byly nespokojené, že na něm nebyla jihovýchodní část Pražského okruhu. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) však upozornil, že stavba nemá územní rozhodnutí a její přípravu brzdí soudní spory s ekologickými organizacemi, proto nebylo její faktické zahájení na pořadu dne a byl čas na plnohodnotný proces EIA. Okruh získal pozitivní stanovisko v listopadu 2017.

Dějinným paradoxem je, že žádná ze staveb označených Sobotkovým kabinetem za prioritní se nezačala fyzicky stavět v nejbližší době po vydání příznivého stanoviska MŽP. Dvě se nestaví dodnes. Jde o dálnici D1 z Přerova na jih do Říkovic, kde přípravu zdržují spory o pozemky, a dálnici D49 od Hulína k Fryštáku, kde přípravu zdržela žaloba, podle které by se stavělo na území, kde žijí vzácná zvířata.

Většina ostatních z dvanácti prioritních staveb se začala stavět až loni nebo letos a hotové by měly být většinou v letech 2021 až 2022. Jako první zahájilo Ředitelství silnic a dálnic výstavbu na dvou úsecích dálnice D6 východně od Nového Strašecí, kde by se mělo začít jezdit již v příštím roce.