Stop stav končí, Pražský okruh má opět stanovisko EIA

Jihovýchodní část Pražského okruhu má opět platné posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Okruh sice posudek již měl, ale byl tak starý, že loni fakticky „propadl“. Vydání EIA znamená, že silničáři mohou začít připravovat stavební řízení a vykupovat pozemky. Samotná stavba by mohla začít v roce 2020.

Část Pražského okruhu, která povede od Modletic k Běchovicím, se loni nedostala mezi prioritní stavby, které získaly díky zvláštnímu zákonu místo plnohodnotného EIA pouze souhlasná stanoviska ministerstva životního prostředí. Nyní má však opět platný posudek, a tak může pokračovat příprava stavby.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) zdůraznil, že posouzení vzniklo tak rychle, jak to bylo možné. „Investor – Ředitelství silnic a dálnic – odevzdal dokumentaci EIA v dubnu a ministerstvo životního prostředí, s přihlédnutím k minimálnímu součtu správních lhůt a významu záměru, dodrželo slíbený termín a stanovisko vydalo ještě na podzim,“ uvedl.

Nahrávám video
UDÁLOSTI: Dokumentace je hotová 15 let, přesto dálnice končí v polích
Zdroj: ČT24

S okruhem musí vzniknout obchvat Běchovic a Úval

Součástí nového EIA je i 40 podmínek, které musí Ředitelství silnic a dálnic splnit. „Jsou to podmínky, které byly dohodnuty s obcemi a dalšími subjekty. Měly by zlepšit hlukovou situaci – především v Běchovicích,“ nastínil ministr Brabec. Mimo jiné musí silničáři zvážit podobu mimoúrovňové křižovatky v Dubči. Zásadní podmínkou však je, že zároveň s okruhem vznikne i další významná silniční stavba – přeložka silnice I/12, která poslouží jako obchvat Běchovic, Újezda nad Lesy a Úval.

ŘSD v současných materiálech uvádí, že ji chce začít stavět v roce 2020, což skutečně koresponduje se zahájením prací na samotném Pražském okruhu. Jejich příprava potrvá ještě tři roky. „V roce 2019 bychom mohli žádat o stavební povolení a v roce 2020 začít stavět,“ nastínil mluvčí ŘSD Jan Rýdl. S uvedením do provozu se pak počítá v případě běchovického obchvatu v roce 2023 a v případě Pražského okruhu v roce 2024.

Štěrboholská spojka zatím plynule přechází v Pražský okruh. V budoucnu by měla na snímku nahoře být velká křižovatka, kde se bude radiála od okruhu odpojovat.
Zdroj: Jan Kouba/ČTK

Boj o okruh a proti němu

Dokončení jihovýchodní části okruhu, tedy stavby 511, je klíčové takřka pro všechny. Volá po něm Praha, kterou se denně valí i dvacet tisíc kamionů, zejména pak Spořilov. Doprava tam prudce zesílila poté, co se v roce 2010 otevřela jihozápadní část vnějšího okruhu, ale kdo chtěl pokračovat, musel sjet na Jižní spojku, k čemuž nejlépe slouží Spořilovská ulice.

Volají po něm obce a města jižně od Prahy, jako jsou Říčany, kudy rovněž jezdí tisíce kamionů objíždějících Prahu po silnicích II. třídy. Zásadní je pochopitelně i pro řidiče, vnější okruh uleví tomu vnitřnímu, tedy Jižní spojce a navazující Štěrboholské spojce a bude představovat rychlé spojení dálnic D1 (brněnská), D11 (královéhradecká) a D10 (turnovská, potažmo liberecká).

Se stavbou 511 byla v minulosti řada problémů. Navazuje na úsek 512 zprovozněný již před sedmi lety. Přípravu dostavby komplikoval nedostatek peněz, ale také spory o trasu. Nelíbila se především Běchovickým. V roce 2011 dokonce zrušil Nejvyšší správní soud část zásad územního rozvoje, která se týkala Pražského okruhu.

Ještě v té době hovořil tehdejší ministr dopravy Pavel Dobeš o zahájení stavby v roce 2014 nebo 2015 – v tom případě by se nyní již možná chýlila ke konci. Nicméně v roce 2014 se teprve příslušný úsek okruhu vrátil do územně plánovací dokumentace.

obrázek
Zdroj: ČT24

Ani nyní ještě nejsou spory o trasu okruhu u konce. Na jaře přišel spolek Starostové s požadavkem, aby se plány zásadně změnily. Východní a severní část by pak vznikla v docela jiné trase, která by byla od centra města dále, čímž by se nakonec součástí okruhu nestala již existující část u Černého Mostu.

ŘSD nicméně zůstalo u původně plánované linie, která počítá s tím, že nová dálniční stavba povede od modletické křižovatky na severovýchod mezi Říčany a Kolovraty, potom se stočí na sever a kolem Uhříněvsi a Dubče dospěje ke Štěrboholské spojce. Tam naváže na existující úsek Běchovice–Satalice.

Konečně zdržel přípravu samotný fakt, že trvá tak dlouho. Stavba 511 spadla mezi ty, jejichž EIA prohlásila loni Evropská komise za neplatné, protože posouzení proběhlo podle starého zákona z 90. let. Zároveň se nepodařilo zařadit jihovýchodní část Pražského okruhu mezi stavby, které získaly na základě zvláštního zákona urychleně stanovisko MŽP, které EIA nahrazovalo. Oproti tomu, o čem hovořil v roce 2011 ministr Dobeš, je tedy nyní zpoždění pětileté. Přitom již tehdy by bylo pozdě – oba navazující úseky již stály a jezdilo se po nich. 

Pražský okruh – existující a neexistující (červeně) úseky
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
před 3 hhodinami

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
před 20 hhodinami

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
včera v 09:02

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026
Načítání...