Kvůli novému posudku EIA hrozí zdržení u 64 důležitých dopravních staveb

Česku hrozí zdržení u 64 důležitých dopravních staveb, u kterých Evropská unie požaduje nové posouzení vlivu na životní prostředí. To by mohlo zdržet výstavbu i o několik let a ohrozit i čerpání evropských fondů, uvedl po jednání ekonomických ministrů premiér Bohuslav Sobotka. Celkem se jedná asi o 90 miliard. Vláda se proto bude snažit s Evropskou komisí vyjednat zvláštní režim pro tyto stavby.

„Jedná se tady o seznam 64 důležitých dopravních staveb, které mají posouzení vlivu na životní prostředí ještě podle starého zákona z roku 1992,“ uvedl Sobotka. „To je teď ze strany Evropské komise problematizováno. Je požadováno, aby u těchto 64 staveb proběhlo nové posouzení vlivu na životní prostředí. To by samozřejmě řadu těchto staveb mohlo zdržet až o několik let,“ dodal premiér. Zatím si nemyslí, že by už u nějaké stavby nabíhalo zpoždění.

Vyřešení tohoto problému je podle něj hlavní letošní prioritou Česka v komunikaci s Evropskou unií. S Evropskou komisí budou primárně jednat ministři dopravy Dan Ťok (za ANO) a životního prostředí Richard Brabec (ANO). Sobotka je ale připraven se do jednání také vložit. Cílem je s EK vyjednat takový režim, aby bylo možno tyto stavby zahájit.

„Naše priority směřují k tomu, abychom zejména uvolnili výstavbu tam, kde už vláda je připravena, kde Ředitelství silnic a dálnic dosáhlo potřebných povolení a jsme schopni tyto stavby realizovat,“ poznamenal premiér.

Nahrávám video

Podle ministra dopravy se zásadní jednání o výjimce v Bruselu uskuteční 3. února. Česká strana se prý pokusí evropské úřady přesvědčit k přijetí kompromisu, kdy by pro část z uvedených 64 projektů Česko nový proces EIA udělalo výměnou za to, že u prioritních staveb ji naopak nebude EU vyžadovat.

„Dohodli jsme se, že na Evropskou komisi budeme společně tlačit, aby nám ten starý proces EIA uznala, nicméně její reakci nikdo nedokáže odhadnout. Pokud ho neuzná, tak máme opravdu velký problém s tím, co by z operačního programu Doprava bylo financováno. Ale podle mě není možné, aby nám Komise diktovala u každého dopravního projektu mít nový proces EIA,“ doplnila ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO).

Na politiky naléhá Svaz průmyslu a dopravy, který se bojí ztrát. „Noví investoři, kteří mají vždycky požadavek na kvalitní dopravní infrastrukturu, nemusejí přijít a půjdou třeba na Slovensko, jako šel Land Rover,“ uvedl prezident svazu Jaroslav Hanák.

Podle exministra dopravy Zbyňka Stanjury (ODS) občanští demokraté při projednávání zákona o posuzování vlivu na životní prostředí varovali před ohrožením staveb: „Bohužel vláda si vybrala před zájmy České republiky zájmy bruselských byrokratů,“ míní. Připustil ale, že za zpomalení přípravy dopravních staveb může jeden z jeho předchůdců ve funkci Vít Bárta (VV). Ten byl přitom ministrem ve vládě, které šéfoval předseda ODS Petr Nečas.

Mezi významné stavby, kterým kvůli neaktuálnímu posouzení vlivů na životní prostředí hrozí zpoždění, patří například část pražského okruhu u Běchovic, chybějící úseky dálnice D4 u Milína a z Čimelic do Mirotic, D11 z Hradce Králové do Smiřic nebo D35 z Opatovic do Ostrova. Pokud se nepodaří vyjednat výjimku, tak by měl nový proces EIA absolvovat i poslední chybějící úsek dálnice D1 z Přerova do Říkovic nebo obchvat Lubence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěPoslanci interpelují členy vlády, čeká je i debata o obalové novele

Poslanci mají na programu pravidelné interpelace na členy vlády. Po dopoledních písemných interpelacích by se měli vrátit k prvnímu čtení novely zákona o obalech, které nedokončili ve středu večer. Po polední přestávce přijdou na řadu pro změnu ústní interpelace na premiéra a ostatní ministry.
09:01Aktualizovánopřed 29 mminutami

VideoSoudkyně má zjistit skutečný stav, řekl o kárné žalobě Tejc. Svobodová: Jde o celý systém

Soudkyně v případu tříleté Viktorie podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) pochybila. Při rozhodování měla zanedbat své povinnosti. Tejc tak zdůvodnil kárnou žalobu, kterou na dotyčnou podal, podnítil i přezkoumání znaleckých posudků. Šéf resortu spravedlnosti v Událostech, komentářích řekl, že soudkyně vycházela primárně z toho, co padlo v soudní síni. Je podle něj vázána zásadami a má zjistit skutečný stav věci, její rozhodnutí označil jako hrubou nedbalost. Členka sněmovního podvýboru pro lidská práva a národnostní menšiny Vendula Svobodová (Piráti) ministrovi vytkla nedávný výrok, že „pokud by žaloba neprošla, tak je to kvůli tomu, že soudci na to nejsou zvyklí, neradi to vidí“. To podle ní zpochybňuje justici. Jde podle ní o celý systém, chce, aby vše nezůstalo jen u tohoto případu. Diskuzí provázela Tereza Řezníčková.
před 40 mminutami

Bezpečnostní rada státu jedná za účasti Pavla o armádní koncepci

Na Úřadu vlády za účasti prezidenta Petra Pavla začala ráno jednat Bezpečnostní rada státu o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poprvé poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
03:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 13 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled