Dva cizinci posprejovali pilíř Karlova mostu, hrozí jim až tři roky vězení

Třiadvacetiletý a třicetiletý cizinec v pondělí před desátou hodinou večer posprejovali pilíř Karlova mostu mezi Kampou a ulicí U Lužického semináře na Malé Straně. Vytvořili nápis o velikosti zhruba 5 x 2 metry. Na případ upozornil server Novinky.cz s odvoláním na mluvčí policie.

Karlův most je jedním z hlavních cílů turistů v Praze. Tak tomu bylo i u dvou cizinců, kteří ale k mostu vyrazili vybaveni barvami ve spreji. A rozhodli se na světoznámé památce zanechat také svou stopu. Během toho si jich ale všiml jeden z místních, který přivolal strážníky a ti sprejery zadrželi.

„Strážníci nám oznámili, že zadrželi dva sprejery, kteří posprejovali Karlův most. Na místo proto vyjeli policisté, kteří se teď budou případem zabývat,“ řekl Novinkám policejní mluvčí Jan Rybanský.

Hlídka podle mluvčí městské policie Ireny Seifertové dorazila na místo bez zapnutých majáků tak nepozorovaně, že se dvojice sprejerů nezmohla vůbec na nic. „Stačila pouze zákonná výzva a oba pachatelé zůstali stát, nepokusili se ani o útěk, ani odhodit sprej, který jeden z nich držel v ruce. Ten druhý popíjel pivo z plechovky,“ popsala mluvčí.

Podle Rybanského policisté zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu poškození cizí věci. Protože jde o kulturní památku, je čin hodnocen přísněji, hrozí jim až tři roky vězení. Obvinění zatím nepadlo.

Nahrávám video

Případ odsoudil pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). „Posprejovat Karlův most, to je naprosté kulturní barbarství,“ napsal na Twitteru. Je dobře, že byli pachatelé chyceni a ponesou odpovědnost, Praha nabízí mnoho legálních graffiti ploch, nelegální sprejerství proto nebudeme tolerovat, dodal.

Terčem sprejerů se stal v minulosti Karlův most i Národní divadlo

Podobný případ se stal i v roce 2016, kdy dvojice mladíků v noci posprejovala zábradlí Karlova mostu. Technická správa komunikací odstranila graffiti během pár hodin. Incident natočily bezpečnostní kamery, policie pak v rámci pátrání zveřejnila i podobu obou mladíků. 

V roce 2014 zase fasádu Národního divadla posprejoval japonský turista, o pár měsíců dříve na něm vytvořila černým sprejem několik obrazců dvojice mladých Francouzů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 5 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 6 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 12 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 12 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 13 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 13 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...