Před 660 lety začal vyrůstat Karlův most. V Praze nemá co do stáří konkurenci

Nejstarší spojnice vltavských břehů v Praze slaví kulaté výročí. Základní kámen Karlova mostu totiž císař Karel IV. pravděpodobně položil 9. července 1357, tedy před 660 lety. Jeden ze symbolů Prahy patří k nejvyhledávanějším turistickým atrakcím metropole a v celé České republice je druhým nejstarším kamenným mostem. Delší historii má pouze most v Písku.

Nahrávám video

Podle pověsti byl základní kámen Karlova mostu položen v pět hodin a 31 minut ráno, datum tak vytvořilo řadu lichých čísel od jedné k devíti a zpět. Tato magická řada měla most ochránit před zbořením povodní a dalšími útoky zlých mocností.

Karlův, do roku 1870 Pražský nebo Kamenný, most vznikl původně mimo stavitelský program císaře Karla IV. Popudem k jeho vystavění byla až povodeň roku 1342, jež strhla jeho románského předchůdce, most Juditin.

Za prvního stavitele Karlova mostu je nově označován mistr Otto. Císařův dvorský architekt Petr Parléř, který byl dlouho uváděn jako hlavní tvůrce, se stavitelského díla ujal až po Ottově smrti.

Stavba mostu ostatně trvala déle, než se předpokládalo, takže byl dokončen až počátkem 15. století. Je však dokázáno, že pohřební průvod Karla IV. v roce 1378 přecházel již po funkčním mostě.

  • Karlův most je dlouhý 515,76 metru a široký 9,4 metru. Spočívá na 16 mostních obloucích nestejného rozpětí – od 16,62 metru (před Staroměstskou věží) až do 23,38 metru v místě nad Kampou. Ve své délce je most třikrát zalomen a je nepatrně vypouklý proti proudu. Je založen na mlýnských kamenech, které jsou možná podloženy rošty z dubových pilot.
  • Na mostě se nachází na 75 postav, bez započítání malých hlaviček andělů. Spolu se sochou Bruncvíka na hřebenu pilíře mostu tvoří galerii 31 plastik. Většinou se však již jedná o kopie. Originály jsou po rekonstrukcích instalovány v Lapidáriu Národního muzea v areálu pražského výstaviště.
  • Most je nyní vyhrazen pouze pěším, v minulosti po něm vedla ale i koňská dráha (1883 až 1905) a do roku 1965 byl přístupný pro automobily.

Malostranský konec mostu uzavírají dvě věže, jež původně byly pevnostními stavbami. Nižší, původně románská, věž je zbytkem opevnění levobřežního sídliště a je starší než předchozí Juditin most. Vyšší byla založena později, až za vlády Jiřího z Poděbrad, asi na místě jiné románské věže. Měla napodobovat Parléřův vzor, což dokládají i výklenky na průčelí svědčící o zamýšlené, ale neprovedené sochařské výzdobě.

Karlův most nebyl vždy unikátní sochařskou galerií, původně ho zdobil pouze kříž vztyčený za Karla IV. Několika plastikami dal most ozdobit i Jiří z Poděbrad. Až od 17. století bylo postupně na pilířích mostu umístěno třicet převážně barokních soch a sousoší světců. Většina soch, které pocházejí z dílen význačných evropských umělců včetně Jana Brokoffa a Matyáše Brauna, byla instalována v období 1706 až 1714. V 19. století galerii doplnilo několik děl novogotických a klasicistních, jedno sousoší pochází až z 20. století.

Karlův most poškodily povodně. Před půlstoletím prošel i generální opravou

Největší hrozbou pro Karlův most jsou povodně, které zničily již most Juditin. Karlův most svého předchůdce proto převýšil o čtyři až pět metrů. Některé z četných povodní, z nichž nejhorší byly v letech 1490, 1784 a 1890, most sice poškodily, nikdy však nestrhly. Pevnost této gotické stavební pýchy je totiž podle pověsti zabezpečena přidáním vajec do stavebního materiálu.

V posledních desetiletích byl most nákladně opravován. V letech 1965 až 1974 prošel generální opravou. Zatím poslední větší opravy se na Karlově mostě prováděly v letech 2007 až 2010. Město tehdy nechalo opravit zábradlí, mostovku včetně izolace a část mostu na Křižovnickém náměstí. Rekonstrukci ale tvrdě kritizovali někteří památkáři a část veřejnosti. Podle některých odborníků bylo vyměněno více kvádrů, než bylo potřeba.

S Karlovým mostem se pojí řada legend a pověstí. Asi nejslavnější je legenda o Bruncvíkovi. Někde na mostě je prý zazděn Bruncvíkův zázračný meč, který podle legendy na jeho přání sám srážel hlavy nepřátelům. Až jednou bude české zemi nejhůř a na pomoc vyjede svatý Václav v čele blanických rytířů, tehdy na mostě jeho kůň rozkopne zem a meč se objeví, zničí nepřátele a bude navždy v Čechách klid.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoKniha přibližuje, jak se žilo služkám

Vstávaly první a poslední chodily spát. Služebné pracovaly téměř v každé měšťanské rodině. Polská novinářka a spisovatelka Joanna Kuciel-Frydryszaková pátrala po jejich pozapomenutých dějinách. Její kniha Služky pro všechno vyšla i česky v překladu Michaely Alexy. „Nebyla to komfortní situace – a to pro nikoho z té rodiny. Služky stály u stolu a znaly všechna tajemství rodiny,“ říká autorka. V případě neposlušnosti je zákon dovoloval trestat výpraskem. Jejich situace se začala zlepšovat až po první světové válce.
před 10 hhodinami

Havlová jmenovala členem dozorčí rady knihovny Tomáše Šídla

Dozorčí i správní rada Knihovny Václava Havla je usnášeníschopná. Dagmar Havlová jmenovala před svým odstoupením od dohody o spolupráci na projektu knihovny do dozorčí rady knihovny Tomáše Šídla, někdejšího výkonného ředitele knihovny. Vyplývá to z informací ve sbírce listin a vyjádření člena správní rady knihovny Davida Duška pro agenturu ČTK. Stále ale nejsou vyřešena práva k pokračování knihovny, dodal.
před 14 hhodinami

Ceny ve Varech letos převezmou Gyllenhaalová a Eisenberg

Karlovarský filmový festival oznámil v pondělí dva zahraniční hosty, které ocení na nacházejícím šedesátém ročníku. Ze Spojených států dorazí Jesse Eisenberg a Maggie Gyllenhaalová.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026

Zoufalí Kubánci dělají zoufalé věci, popisuje fotograf Šibík

Fotograf Jan Šibík už desítky let přináší svědectví z míst, odkud jiní utíkají. Opakovaně se vrací mimo jiné na Kubu. V karibské zemi, která se potýká s hospodářskou krizí, při své poslední návštěvě vnímal velkou apatii a zoufalství, popsal v Interview ČT24 vedeném Terezou Willoughby.
8. 6. 2026

Nejen Řekové se ptají: Není Nolanova Odyssea málo řecká?

„Let’s Go!“ volá Matt Damon coby Odysseus v jedné ze scén. Zatím jen v traileru, do kin se film Christophera Nolana podle Homérova eposu dostane až v červenci. Nicméně zmíněná věta je součástí kritických hlasů vůči Nolanovu přístupu ke starořecké klasice. Mnohé totiž udivuje, že v této adaptaci příběhu ithackého krále chybí řečtí herci i respekt k Homérově předloze.
8. 6. 2026

Vamberecká krajka má evropskou ochranu jako první řemeslný výrobek v Česku

Vamberecká krajka získala evropskou zeměpisnou ochranu jako první řemeslný výrobek v Česku. Označení má podpořit prestiž tradičního krajkářství v Orlických horách a Podorlicku a zároveň zákazníkům zaručit původ, kvalitu a výjimečný charakter výrobku, informoval mluvčí Královéhradeckého kraje Dan Lechmann. Historie krajkářství na Vamberecku sahá do sedmnáctého století.
5. 6. 2026

Při Soudném dni v Ostravě rozhoduje veřejné mínění

Poslední premiérou ostravské Komorní scény Aréna v letošní sezoně je Soudný den. Hra rakousko-uherského dramatika Ödöna von Horvátha začíná železničním neštěstím. Kdo a jak ho způsobil, se divák dozví hned v úvodu. Do Ostravy se drama vrací téměř po devadesáti letech.
5. 6. 2026

Hostel v knihovně i další louka pro stany. Vary před festivalem posilují ubytování

Karlovy Vary se měsíc před startem 60. ročníku filmového festivalu (KVIFF) rychle plní a volné ubytování mizí. Rozšiřuje se stanové městečko na Rolavě, znovu se otevírá nocleh v ZŠ Dukelských hrdinů a nově přibylo ubytování v prostorách městské knihovny u Thermalu. Šancí pro opozdilce pak může být last minute nabídka hotelů z nevyužitých festivalových kapacit. KVIFF se letos koná od 3. do 11. července.
5. 6. 2026
Načítání...