Před 660 lety začal vyrůstat Karlův most. V Praze nemá co do stáří konkurenci

Nejstarší spojnice vltavských břehů v Praze slaví kulaté výročí. Základní kámen Karlova mostu totiž císař Karel IV. pravděpodobně položil 9. července 1357, tedy před 660 lety. Jeden ze symbolů Prahy patří k nejvyhledávanějším turistickým atrakcím metropole a v celé České republice je druhým nejstarším kamenným mostem. Delší historii má pouze most v Písku.

3 minuty
Před 660 lety začala stavba Karlova mostu
Zdroj: ČT24

Podle pověsti byl základní kámen Karlova mostu položen v pět hodin a 31 minut ráno, datum tak vytvořilo řadu lichých čísel od jedné k devíti a zpět. Tato magická řada měla most ochránit před zbořením povodní a dalšími útoky zlých mocností.

Karlův, do roku 1870 Pražský nebo Kamenný, most vznikl původně mimo stavitelský program císaře Karla IV. Popudem k jeho vystavění byla až povodeň roku 1342, jež strhla jeho románského předchůdce, most Juditin.

Za prvního stavitele Karlova mostu je nově označován mistr Otto. Císařův dvorský architekt Petr Parléř, který byl dlouho uváděn jako hlavní tvůrce, se stavitelského díla ujal až po Ottově smrti.

Stavba mostu ostatně trvala déle, než se předpokládalo, takže byl dokončen až počátkem 15. století. Je však dokázáno, že pohřební průvod Karla IV. v roce 1378 přecházel již po funkčním mostě.

  • Karlův most je dlouhý 515,76 metru a široký 9,4 metru. Spočívá na 16 mostních obloucích nestejného rozpětí – od 16,62 metru (před Staroměstskou věží) až do 23,38 metru v místě nad Kampou. Ve své délce je most třikrát zalomen a je nepatrně vypouklý proti proudu. Je založen na mlýnských kamenech, které jsou možná podloženy rošty z dubových pilot.
  • Na mostě se nachází na 75 postav, bez započítání malých hlaviček andělů. Spolu se sochou Bruncvíka na hřebenu pilíře mostu tvoří galerii 31 plastik. Většinou se však již jedná o kopie. Originály jsou po rekonstrukcích instalovány v Lapidáriu Národního muzea v areálu pražského výstaviště.
  • Most je nyní vyhrazen pouze pěším, v minulosti po něm vedla ale i koňská dráha (1883 až 1905) a do roku 1965 byl přístupný pro automobily.

Malostranský konec mostu uzavírají dvě věže, jež původně byly pevnostními stavbami. Nižší, původně románská, věž je zbytkem opevnění levobřežního sídliště a je starší než předchozí Juditin most. Vyšší byla založena později, až za vlády Jiřího z Poděbrad, asi na místě jiné románské věže. Měla napodobovat Parléřův vzor, což dokládají i výklenky na průčelí svědčící o zamýšlené, ale neprovedené sochařské výzdobě.

Karlův most nebyl vždy unikátní sochařskou galerií, původně ho zdobil pouze kříž vztyčený za Karla IV. Několika plastikami dal most ozdobit i Jiří z Poděbrad. Až od 17. století bylo postupně na pilířích mostu umístěno třicet převážně barokních soch a sousoší světců. Většina soch, které pocházejí z dílen význačných evropských umělců včetně Jana Brokoffa a Matyáše Brauna, byla instalována v období 1706 až 1714. V 19. století galerii doplnilo několik děl novogotických a klasicistních, jedno sousoší pochází až z 20. století.

Karlův most poškodily povodně. Před půlstoletím prošel i generální opravou

Největší hrozbou pro Karlův most jsou povodně, které zničily již most Juditin. Karlův most svého předchůdce proto převýšil o čtyři až pět metrů. Některé z četných povodní, z nichž nejhorší byly v letech 1490, 1784 a 1890, most sice poškodily, nikdy však nestrhly. Pevnost této gotické stavební pýchy je totiž podle pověsti zabezpečena přidáním vajec do stavebního materiálu.

V posledních desetiletích byl most nákladně opravován. V letech 1965 až 1974 prošel generální opravou. Zatím poslední větší opravy se na Karlově mostě prováděly v letech 2007 až 2010. Město tehdy nechalo opravit zábradlí, mostovku včetně izolace a část mostu na Křižovnickém náměstí. Rekonstrukci ale tvrdě kritizovali někteří památkáři a část veřejnosti. Podle některých odborníků bylo vyměněno více kvádrů, než bylo potřeba.

S Karlovým mostem se pojí řada legend a pověstí. Asi nejslavnější je legenda o Bruncvíkovi. Někde na mostě je prý zazděn Bruncvíkův zázračný meč, který podle legendy na jeho přání sám srážel hlavy nepřátelům. Až jednou bude české zemi nejhůř a na pomoc vyjede svatý Václav v čele blanických rytířů, tehdy na mostě jeho kůň rozkopne zem a meč se objeví, zničí nepřátele a bude navždy v Čechách klid.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Veřejný prostor ve městech ožívá, podle architektů by mohl i více

Část architektů a aktivisté vybízejí k tomu, aby města podporovala projekty, které dokáží přivést život do veřejného prostoru. Často jsou to přitom zdánlivé drobnosti – místo k sezení, možnost občerstvení nebo prvky, které zabaví děti i dospělé. Z malého parku v pražských Holešovicích například „živé místo“ udělaly občerstvení, toalety, tekoucí voda, mlžítko nebo barevné umělecké dílo.
před 18 hhodinami

Zůstáváme při zemi, říká o seriálu Andor hlavní tvůrce Gilroy

Sci-fi fenomén Star Wars už dávno přesáhl filmová plátna. Čítá i seriály jako Mandalorian, Akolytka a Bludná banda. Ze světa kosmických lodí a světelných mečů nyní přichází pokračování seriálu Andor. Jeho příběh předchází původní filmové trilogii. Šlo nám o pravdivost, podotkl hlavní tvůrce Tony Gilroy v rozhovoru, který vedl s redaktorem ČT Filipem Karbanem.
před 21 hhodinami

Obrazem: Žen na pět set lidských životů. Tono Stano vystavuje v GHMP

Galerie hlavního města Prahy připravila retrospektivní výstavu jednoho z nejvýraznějších fotografů své generace Tona Stana. Proslul ženskými akty. „Žena je moje věčná múza. Téma na třeba pět set lidských životů,“ říká Stano. Médium fotografie ho prý pořád fascinuje. Výstava v GHMP zastřešuje jeho práce od střední školy po aktuální tvorbu. K vidění jsou téměř do konce srpna.
včera v 10:10

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
25. 4. 2025

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025
Načítání...