Nejstarší spojnice vltavských břehů v Praze slaví kulaté výročí. Základní kámen Karlova mostu totiž císař Karel IV. pravděpodobně položil 9. července 1357, tedy před 660 lety. Jeden ze symbolů Prahy patří k nejvyhledávanějším turistickým atrakcím metropole a v celé České republice je druhým nejstarším kamenným mostem. Delší historii má pouze most v Písku.
Před 660 lety začal vyrůstat Karlův most. V Praze nemá co do stáří konkurenci
Před 660 lety začala stavba Karlova mostu (zdroj: ČT24)
Podle pověsti byl základní kámen Karlova mostu položen v pět hodin a 31 minut ráno, datum tak vytvořilo řadu lichých čísel od jedné k devíti a zpět. Tato magická řada měla most ochránit před zbořením povodní a dalšími útoky zlých mocností.
Karlův, do roku 1870 Pražský nebo Kamenný, most vznikl původně mimo stavitelský program císaře Karla IV. Popudem k jeho vystavění byla až povodeň roku 1342, jež strhla jeho románského předchůdce, most Juditin.
GALERIE
Karlův most
Za prvního stavitele Karlova mostu je nově označován mistr Otto. Císařův dvorský architekt Petr Parléř, který byl dlouho uváděn jako hlavní tvůrce, se stavitelského díla ujal až po Ottově smrti.
Stavba mostu ostatně trvala déle, než se předpokládalo, takže byl dokončen až počátkem 15. století. Je však dokázáno, že pohřební průvod Karla IV. v roce 1378 přecházel již po funkčním mostě.
- Karlův most je dlouhý 515,76 metru a široký 9,4 metru. Spočívá na 16 mostních obloucích nestejného rozpětí – od 16,62 metru (před Staroměstskou věží) až do 23,38 metru v místě nad Kampou. Ve své délce je most třikrát zalomen a je nepatrně vypouklý proti proudu. Je založen na mlýnských kamenech, které jsou možná podloženy rošty z dubových pilot.
- Na mostě se nachází na 75 postav, bez započítání malých hlaviček andělů. Spolu se sochou Bruncvíka na hřebenu pilíře mostu tvoří galerii 31 plastik. Většinou se však již jedná o kopie. Originály jsou po rekonstrukcích instalovány v Lapidáriu Národního muzea v areálu pražského výstaviště.
- Most je nyní vyhrazen pouze pěším, v minulosti po něm vedla ale i koňská dráha (1883 až 1905) a do roku 1965 byl přístupný pro automobily.
Malostranský konec mostu uzavírají dvě věže, jež původně byly pevnostními stavbami. Nižší, původně románská, věž je zbytkem opevnění levobřežního sídliště a je starší než předchozí Juditin most. Vyšší byla založena později, až za vlády Jiřího z Poděbrad, asi na místě jiné románské věže. Měla napodobovat Parléřův vzor, což dokládají i výklenky na průčelí svědčící o zamýšlené, ale neprovedené sochařské výzdobě.
Karlův most nebyl vždy unikátní sochařskou galerií, původně ho zdobil pouze kříž vztyčený za Karla IV. Několika plastikami dal most ozdobit i Jiří z Poděbrad. Až od 17. století bylo postupně na pilířích mostu umístěno třicet převážně barokních soch a sousoší světců. Většina soch, které pocházejí z dílen význačných evropských umělců včetně Jana Brokoffa a Matyáše Brauna, byla instalována v období 1706 až 1714. V 19. století galerii doplnilo několik děl novogotických a klasicistních, jedno sousoší pochází až z 20. století.
Karlův most poškodily povodně. Před půlstoletím prošel i generální opravou
Největší hrozbou pro Karlův most jsou povodně, které zničily již most Juditin. Karlův most svého předchůdce proto převýšil o čtyři až pět metrů. Některé z četných povodní, z nichž nejhorší byly v letech 1490, 1784 a 1890, most sice poškodily, nikdy však nestrhly. Pevnost této gotické stavební pýchy je totiž podle pověsti zabezpečena přidáním vajec do stavebního materiálu.
GALERIE
Karlův most po povodni v roce 1890
V posledních desetiletích byl most nákladně opravován. V letech 1965 až 1974 prošel generální opravou. Zatím poslední větší opravy se na Karlově mostě prováděly v letech 2007 až 2010. Město tehdy nechalo opravit zábradlí, mostovku včetně izolace a část mostu na Křižovnickém náměstí. Rekonstrukci ale tvrdě kritizovali někteří památkáři a část veřejnosti. Podle některých odborníků bylo vyměněno více kvádrů, než bylo potřeba.
S Karlovým mostem se pojí řada legend a pověstí. Asi nejslavnější je legenda o Bruncvíkovi. Někde na mostě je prý zazděn Bruncvíkův zázračný meč, který podle legendy na jeho přání sám srážel hlavy nepřátelům. Až jednou bude české zemi nejhůř a na pomoc vyjede svatý Václav v čele blanických rytířů, tehdy na mostě jeho kůň rozkopne zem a meč se objeví, zničí nepřátele a bude navždy v Čechách klid.