Před 660 lety začal vyrůstat Karlův most. V Praze nemá co do stáří konkurenci

Nejstarší spojnice vltavských břehů v Praze slaví kulaté výročí. Základní kámen Karlova mostu totiž císař Karel IV. pravděpodobně položil 9. července 1357, tedy před 660 lety. Jeden ze symbolů Prahy patří k nejvyhledávanějším turistickým atrakcím metropole a v celé České republice je druhým nejstarším kamenným mostem. Delší historii má pouze most v Písku.

Nahrávám video

Podle pověsti byl základní kámen Karlova mostu položen v pět hodin a 31 minut ráno, datum tak vytvořilo řadu lichých čísel od jedné k devíti a zpět. Tato magická řada měla most ochránit před zbořením povodní a dalšími útoky zlých mocností.

Karlův, do roku 1870 Pražský nebo Kamenný, most vznikl původně mimo stavitelský program císaře Karla IV. Popudem k jeho vystavění byla až povodeň roku 1342, jež strhla jeho románského předchůdce, most Juditin.

Za prvního stavitele Karlova mostu je nově označován mistr Otto. Císařův dvorský architekt Petr Parléř, který byl dlouho uváděn jako hlavní tvůrce, se stavitelského díla ujal až po Ottově smrti.

Stavba mostu ostatně trvala déle, než se předpokládalo, takže byl dokončen až počátkem 15. století. Je však dokázáno, že pohřební průvod Karla IV. v roce 1378 přecházel již po funkčním mostě.

  • Karlův most je dlouhý 515,76 metru a široký 9,4 metru. Spočívá na 16 mostních obloucích nestejného rozpětí – od 16,62 metru (před Staroměstskou věží) až do 23,38 metru v místě nad Kampou. Ve své délce je most třikrát zalomen a je nepatrně vypouklý proti proudu. Je založen na mlýnských kamenech, které jsou možná podloženy rošty z dubových pilot.
  • Na mostě se nachází na 75 postav, bez započítání malých hlaviček andělů. Spolu se sochou Bruncvíka na hřebenu pilíře mostu tvoří galerii 31 plastik. Většinou se však již jedná o kopie. Originály jsou po rekonstrukcích instalovány v Lapidáriu Národního muzea v areálu pražského výstaviště.
  • Most je nyní vyhrazen pouze pěším, v minulosti po něm vedla ale i koňská dráha (1883 až 1905) a do roku 1965 byl přístupný pro automobily.

Malostranský konec mostu uzavírají dvě věže, jež původně byly pevnostními stavbami. Nižší, původně románská, věž je zbytkem opevnění levobřežního sídliště a je starší než předchozí Juditin most. Vyšší byla založena později, až za vlády Jiřího z Poděbrad, asi na místě jiné románské věže. Měla napodobovat Parléřův vzor, což dokládají i výklenky na průčelí svědčící o zamýšlené, ale neprovedené sochařské výzdobě.

Karlův most nebyl vždy unikátní sochařskou galerií, původně ho zdobil pouze kříž vztyčený za Karla IV. Několika plastikami dal most ozdobit i Jiří z Poděbrad. Až od 17. století bylo postupně na pilířích mostu umístěno třicet převážně barokních soch a sousoší světců. Většina soch, které pocházejí z dílen význačných evropských umělců včetně Jana Brokoffa a Matyáše Brauna, byla instalována v období 1706 až 1714. V 19. století galerii doplnilo několik děl novogotických a klasicistních, jedno sousoší pochází až z 20. století.

Karlův most poškodily povodně. Před půlstoletím prošel i generální opravou

Největší hrozbou pro Karlův most jsou povodně, které zničily již most Juditin. Karlův most svého předchůdce proto převýšil o čtyři až pět metrů. Některé z četných povodní, z nichž nejhorší byly v letech 1490, 1784 a 1890, most sice poškodily, nikdy však nestrhly. Pevnost této gotické stavební pýchy je totiž podle pověsti zabezpečena přidáním vajec do stavebního materiálu.

V posledních desetiletích byl most nákladně opravován. V letech 1965 až 1974 prošel generální opravou. Zatím poslední větší opravy se na Karlově mostě prováděly v letech 2007 až 2010. Město tehdy nechalo opravit zábradlí, mostovku včetně izolace a část mostu na Křižovnickém náměstí. Rekonstrukci ale tvrdě kritizovali někteří památkáři a část veřejnosti. Podle některých odborníků bylo vyměněno více kvádrů, než bylo potřeba.

S Karlovým mostem se pojí řada legend a pověstí. Asi nejslavnější je legenda o Bruncvíkovi. Někde na mostě je prý zazděn Bruncvíkův zázračný meč, který podle legendy na jeho přání sám srážel hlavy nepřátelům. Až jednou bude české zemi nejhůř a na pomoc vyjede svatý Václav v čele blanických rytířů, tehdy na mostě jeho kůň rozkopne zem a meč se objeví, zničí nepřátele a bude navždy v Čechách klid.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel režisér a scenárista Jean-Paul Rappeneau

Ve věku 94 let v úterý v Paříži zemřel francouzský filmový režisér a scenárista Jean-Paul Rappeneau, který natočil mimo jiné cenami ověnčený snímek Cyrano z Bergeracu z roku 1990 s Gérardem Depardieuem v hlavní roli. Agentuře AFP to ve středu oznámil jeden z jeho synů.
před 1 mminutou

Registr umělců za první rok čítá na pět set lidí

Za první rok fungování Registru umělců získalo status umělce více než 480 lidí, vyplývá z dat ministerstva kultury. Status umělce je jednou z podmínek, jak mohou od loňského roku dotyční dosáhnout na peníze od státu. Ty by pak měli využít k další tvorbě nebo vzdělávání v oboru. Část umělců považuje nově zavedený status za zbytečný. Ostatní podmínky pro získání dotací jsou totiž podle nich nastavené tak, že na peníze velká část lidí z kulturní obce vůbec nedosáhne.
před 21 hhodinami

Porota v USA shledala Davise vinným z vraždy rappera Tupaca v roce 1996

Americká porota v noci na úterý shledala bývalého vůdce gangu Duana „Keffe D“ Davise vinným ze zosnování bezmála třicet let staré vraždy americké rapové ikony Tupaca Shakura. Napsala to agentura AP, podle níž jde o první rozsudek v případu, který už desítky let fascinuje hiphopové fanoušky. Davisovi hrozí doživotí, rozsudek bude v polovině října.
včera v 07:28

VideoO Českou cenu za architekturu usiluje pětadvacet staveb

Do 11. ročníku České ceny za architekturu je nominováno hned dvacet pět staveb. Patří mezi ně rodinné domy, kaple, školní budovy či hasičárna. Všechny již navštívila mezinárodní odborná porota. „Jsem krajinná architektka, takže se dívám zejména na to, jaká je kvalita staveb, samozřejmě, ale také na to, jak ta stavba zapadá do svého kontextu a okolí,“ uvedla porotkyně Bettina Lammová. Další porotce, Jeroen van Schooten, podotkl, že je dobré dívat se na lokální materiály a řemeslný um. „Byli jsme u projektů, kde třeba pracovali s lokální hlínou nebo sklem,“ dodal. O cenu bude dále soutěžit například lesní koupaliště nebo multifunkční aréna. Vítěz bude známý 12. listopadu.
31. 8. 2026

VideoMinisterstva obnovují spolupráci se svazem bojovníků za svobodu

Český svaz bojovníků za svobodu se zapojí do příprav nové expozice v Petschkově paláci, někdejším sídle pražského gestapa. Předchozí vedení ministerstva průmyslu přitom spolupráci se svazem odmítalo kvůli pochybnostem o jeho důvěryhodnosti. Organizace v minulosti čelila kritice mimo jiné kvůli neprůhlednému hospodaření či kontroverzím spojeným s jejím vedením. Svaz začal opět spolupracovat také s ministerstvem obrany, jehož současné vedení zrušilo dřívější zákaz jeho podpory.
30. 8. 2026

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
29. 8. 2026

Nejcennější známku světa školák vyměnil, přišla mu ošklivá. Nyní je k vidění v Praze

Do Česka se po téměř půlstoletí vrátila nejdražší známka světa. Vystavují ji v pražském Obecním domě. One-Cent Magenta, známá také jako Britská Guyana, je součástí výstavy Poklady světové filatelie III v Obecním domě. Není to žádná krasavice, ale má silný příběh, podotkl prezident pořádajícího Prestige Philately Club Prague Tomáš Mádl. Mezi jejími majiteli byl dvanáctiletý školák i odsouzený vrah.
29. 8. 2026

Vznikl film o českém esu RAF. Osamělý vlk válčil na vlastní pěst

Dokudrama Osamělý vlk přibližuje osudy hrdiny druhé světové války Josefa Františka. Jeden z nejvýznamnějších československých pilotů přispěl v bitvě o Británii k neúspěchu nacistů. Hraný snímek s dokumentárními prvky vznikl v koprodukci České televize a od 26. srpna ho uvádějí kina.
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.