Před 660 lety začal vyrůstat Karlův most. V Praze nemá co do stáří konkurenci

Nejstarší spojnice vltavských břehů v Praze slaví kulaté výročí. Základní kámen Karlova mostu totiž císař Karel IV. pravděpodobně položil 9. července 1357, tedy před 660 lety. Jeden ze symbolů Prahy patří k nejvyhledávanějším turistickým atrakcím metropole a v celé České republice je druhým nejstarším kamenným mostem. Delší historii má pouze most v Písku.

Nahrávám video

Podle pověsti byl základní kámen Karlova mostu položen v pět hodin a 31 minut ráno, datum tak vytvořilo řadu lichých čísel od jedné k devíti a zpět. Tato magická řada měla most ochránit před zbořením povodní a dalšími útoky zlých mocností.

Karlův, do roku 1870 Pražský nebo Kamenný, most vznikl původně mimo stavitelský program císaře Karla IV. Popudem k jeho vystavění byla až povodeň roku 1342, jež strhla jeho románského předchůdce, most Juditin.

Za prvního stavitele Karlova mostu je nově označován mistr Otto. Císařův dvorský architekt Petr Parléř, který byl dlouho uváděn jako hlavní tvůrce, se stavitelského díla ujal až po Ottově smrti.

Stavba mostu ostatně trvala déle, než se předpokládalo, takže byl dokončen až počátkem 15. století. Je však dokázáno, že pohřební průvod Karla IV. v roce 1378 přecházel již po funkčním mostě.

  • Karlův most je dlouhý 515,76 metru a široký 9,4 metru. Spočívá na 16 mostních obloucích nestejného rozpětí – od 16,62 metru (před Staroměstskou věží) až do 23,38 metru v místě nad Kampou. Ve své délce je most třikrát zalomen a je nepatrně vypouklý proti proudu. Je založen na mlýnských kamenech, které jsou možná podloženy rošty z dubových pilot.
  • Na mostě se nachází na 75 postav, bez započítání malých hlaviček andělů. Spolu se sochou Bruncvíka na hřebenu pilíře mostu tvoří galerii 31 plastik. Většinou se však již jedná o kopie. Originály jsou po rekonstrukcích instalovány v Lapidáriu Národního muzea v areálu pražského výstaviště.
  • Most je nyní vyhrazen pouze pěším, v minulosti po něm vedla ale i koňská dráha (1883 až 1905) a do roku 1965 byl přístupný pro automobily.

Malostranský konec mostu uzavírají dvě věže, jež původně byly pevnostními stavbami. Nižší, původně románská, věž je zbytkem opevnění levobřežního sídliště a je starší než předchozí Juditin most. Vyšší byla založena později, až za vlády Jiřího z Poděbrad, asi na místě jiné románské věže. Měla napodobovat Parléřův vzor, což dokládají i výklenky na průčelí svědčící o zamýšlené, ale neprovedené sochařské výzdobě.

Karlův most nebyl vždy unikátní sochařskou galerií, původně ho zdobil pouze kříž vztyčený za Karla IV. Několika plastikami dal most ozdobit i Jiří z Poděbrad. Až od 17. století bylo postupně na pilířích mostu umístěno třicet převážně barokních soch a sousoší světců. Většina soch, které pocházejí z dílen význačných evropských umělců včetně Jana Brokoffa a Matyáše Brauna, byla instalována v období 1706 až 1714. V 19. století galerii doplnilo několik děl novogotických a klasicistních, jedno sousoší pochází až z 20. století.

Karlův most poškodily povodně. Před půlstoletím prošel i generální opravou

Největší hrozbou pro Karlův most jsou povodně, které zničily již most Juditin. Karlův most svého předchůdce proto převýšil o čtyři až pět metrů. Některé z četných povodní, z nichž nejhorší byly v letech 1490, 1784 a 1890, most sice poškodily, nikdy však nestrhly. Pevnost této gotické stavební pýchy je totiž podle pověsti zabezpečena přidáním vajec do stavebního materiálu.

V posledních desetiletích byl most nákladně opravován. V letech 1965 až 1974 prošel generální opravou. Zatím poslední větší opravy se na Karlově mostě prováděly v letech 2007 až 2010. Město tehdy nechalo opravit zábradlí, mostovku včetně izolace a část mostu na Křižovnickém náměstí. Rekonstrukci ale tvrdě kritizovali někteří památkáři a část veřejnosti. Podle některých odborníků bylo vyměněno více kvádrů, než bylo potřeba.

S Karlovým mostem se pojí řada legend a pověstí. Asi nejslavnější je legenda o Bruncvíkovi. Někde na mostě je prý zazděn Bruncvíkův zázračný meč, který podle legendy na jeho přání sám srážel hlavy nepřátelům. Až jednou bude české zemi nejhůř a na pomoc vyjede svatý Václav v čele blanických rytířů, tehdy na mostě jeho kůň rozkopne zem a meč se objeví, zničí nepřátele a bude navždy v Čechách klid.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Souhlas s natáčením neznamená bianco šek, zaznělo k etice dokumentaristů

Jak správně nastavit vztah mezi dokumentaristy a protagonisty jejich snímků? O etice v dokumentárním filmu diskutovali tvůrci na konferenci, kterou uspořádal letošní festival Ji.hlava.
před 3 hhodinami

Téměř 2,4 miliardy korun. Vláda schválila peníze pro audiovizi podle původního plánu

Státní fond audiovize (SFA) bude příští rok hospodařit s 2,39 miliardy korun, na filmové pobídky půjde jeden a půl miliardy korun, uvedl po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Vláda to schválila podle původního návrhu.
15:31Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Fotograf Pinkava vypovídá o lidech i bez lidí

Historicky významná gesta, proměna těla nebo duchovní principy jsou tématem děl fotografa Ivana Pinkavy vystavených v pražské Galerii Václava Špály. Součástí výstavy s názvem Symploké jsou zároveň díla tří zahraničních umělců.
před 3 hhodinami

Ceny za kulturu se udělovaly bez Klempíře a části laureátů, zato s protestem

V pražském Rudolfinu se v neděli předávaly ceny ministerstva kultury a Státní ceny za literaturu a překladatelské dílo. Získali je spisovatel Václav Jamek nebo in memoriam režisér Juraj Herz. Na ceremoniál s omezeným počtem hostů a oproti předchozím rokům bez televizního přenosu někteří laureáti nedorazili. Omluvil se také ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Někteří umělci se vůči podobě akce vymezili a sešli se před Rudolfinem.
11:41Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zemřel textař, skladatel a rozhlasový režisér Pavel Žák, bylo mu 85 let

Zemřel textař, skladatel a rozhlasový režisér Pavel Žák. Autorovi české populární hudby, který napsal například texty k populárním písničkám, jako jsou Holky z naší školky či Duhová víla, bylo 85 let. Zemřel v neděli v Praze, uvedl jeho syn Přemysl Žák. Hudebník spolupracoval také s Hanou Hegerovou, Helenou Vondráčkovou, Marií Rottrovou či Karlem Černochem.
včera v 14:09‌‌

Vítězství v Ji.hlavě si vydobyly dokumenty Zářit či Land of Fire

Nejlepšími českými filmy se v sobotu na 30. ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava staly snímek Zářit od režiséra Martina Páva, který nahlíží do soukromí lidí lapených v síti společenských očekávání a tlaku na dokonalost, a snímek Nikoly Klingera Land of Fire, jenž skládá vrstevnatý portrét krajiny Britské Kolumbie a vztahu lidí k divočině. Hlavní cenu za nejlepší mezinárodní dokumentární film v kategorii Opus Bonum získal James Longley za film Mohabat.
31. 10. 2026‌‌

VideoDva básníci, dva bohémové. Činoherní klub uvádí zpracování Úplného zatmění

Jejich tvůrčí i milostný vztah trval necelé dva roky. Inspirovali se i táhli ke dnu. Řeč je o bouřlivém vztahu prokletých básníků Paula Verlaina a Arthura Rimbauda, který v divadelním zpracování představuje pražský Činoherní klub pod názvem Úplné zatmění. Hlavních rolí se chopili Viktor Zavadil a Jakub Burýšek, manželku Zavadila jako Verlaina hraje Marta Dancingerová. Součástí inscenace jsou texty inspirované poezií obou autorů, představení zobrazuje i jejich vnitřní světy. „Mísí se v něm surovost s úplnou něhou. Celé funguje ve výrazných kontrastech,“ přiblížila režisérka Anna Davidová.
31. 10. 2026‌‌

Čtenáři mohou dopsat příběhy od známých autorů a podpořit tak ranou péči

Společnost pro ranou péči spouští kampaň Přepiš příběh. Zapojilo se do ní pět autorů z tuzemska, kteří rozepsali své příběhy a nechali je otevřené. Jejich dokončení je na čtenářích, kteří chtějí nejen psát, ale také finančním darem přispět na podporu rodin dětí s postižením. Fiktivní příběhy tak mohou pomoci změnit skutečné osudy.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.