Ústavní soud (ÚS) po necelých dvou letech odmítl stížnosti Davida Ratha a dalších obžalovaných proti zlomovému verdiktu Nejvyššího soudu (NS), který umožnil použití odposlechů ve středočeské korupční kauze. Stížnosti původně podalo sedm lidí, dva je vzali zpět, zbylých pět podnětů řešil ÚS ve spojeném řízení. Nakonec je označil za zjevně neopodstatněné. Odůvodnění zatím není k dispozici. Mluvčí ÚS Miroslava Sedláčková výsledek řízení nijak nekomentovala s ohledem na nutnou anonymizaci.
Nejvyšší soud v červnu 2017 na základě stížnosti pro porušení zákona, kterou podal tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO), konstatoval, že výsledky odposlechů jsou v korupční kauze použitelné jako důkazy. Vážné výhrady k odposlechům před tím vyjádřil Vrchní soud v Praze. Po zásahu NS ale obžaloba nakonec o možnost uplatnit odposlechy nepřišla.
Rath tehdy novinářům řekl, že soud podlehl nátlaku ministra spravedlnosti a prezidenta Miloše Zemana, a podvolil se tak politické objednávce. Podle Rathových advokátů šlo o porušení práva na spravedlivý proces, protože tehdejší politik Pelikán prostřednictvím NS v podstatě zasáhl do živé kauzy.
Starší judikatura konstitučního tribunálu říká, že o porušení zákona ve prospěch obžalovaných může NS z podnětu ministra rozhodnut jen takzvaným akademickým výrokem. Ten slouží jako vodítko pro podobné případy do budoucna a nesmí zhoršit postavení obžalovaných v dané kauze.
Nejvyšší soud proto nemohl zrušit rozhodnutí vrchního soudu, který měl o legálnosti odposlechů pochybnosti. Avšak konstatoval, že středočeskému Krajskému soudu v Praze, který se po zásahu vrchního soudu musel případem znovu zabývat, nic nebránilo, aby informace z odposlechů opět použil proti odsouzeným.
NS se snažil s judikaturou ÚS i námitkami obhajoby ve svém rozhodnutí vypořádat. Poukázal na to, že právní postavení Ratha a spol. se po zásahu NS nezměnilo – nadále platilo, že jejich případ musí znovu projednat soud prvního stupně, ovšem při zohlednění právního názoru nejvyšší instance.
Rathův podíl na krajských zakázkách bude řešit soud koncem června
Středočeský krajský soud Ratha v červenci 2015 uznal vinným z přijímání úplatků v souvislosti s krajskými zakázkami a nepravomocně mu uložil 8,5 roku vězení. Spojil ho s činností manželů Petra a Kateřiny Kottových, kteří dostali tresty o rok nižší. Odvolací senát rozsudek zrušil v říjnu 2016.
Krajský soud pak loni v červnu znovu vyměřil Rathovi 8,5 roku vězení. Vrchní soud by se měl odvoláními obžalovaných zabývat od 10. do 27. června. V kauze jde konkrétně o tendry na rekonstrukci zámku Buštěhrad na Kladensku, budovy gymnázia v Hostivici či o nákupy vybavení do nemocnic. Za zajištění vítězství v soutěži brali Kottovi s Rathem podle obžaloby úplatky, o které se dělili. Převzít podle spisu stihli 38 milionů, pak je zatkla policie.
Krajský soud se v současné době zabývá také druhou větví případu, která se týká dalších údajně zmanipulovaných zakázek. V této části čelí obžalobě i firmy, například Metrostav.
