Praha – Podle předsedy Nejvyššího správního soudu Josefa Baxy chybí české justici systémový dohled. I kvůli tomu trvá na různých místech republiky soudní řízení rozdílný čas. Podle Baxy je taky problém, že každý nový ministr spravedlnosti přichází s novou koncepcí. „Neustálé střídání stráží, příchody a odchody politických družin, jsou přímo proti tomu, co by justice potřebovala,“ řekl Baxa v Otázkách Václava Moravce.
Samotní soudci nejsou s fungováním justice spokojeni, ovšem možnosti, jak přispět k její nápravě, nemají. Přitom to jsou právě oni, kdo čelí největší kritice. „Máme odpovědnost za své soudy, ale nikoliv za stav justice jako celku. Jsme terčem kritiky, ale máme málo možností, jak ten reálný stav opravdu ovlivnit,“ řekl Baxa.
Podle něj by soudci mohli nabídnout pro zlepšení stavu justice kontinuitu a dlouhodobé směrování. „Naše uvažování není podle tikotu volebních hodin. Tím nežijeme. Naše pohledy jsou dlouhodobé. Nemusíme ztrácet čas, který ztrácí každý ministr, který přichází a seznamuje se s prostředím.“
„Soudnictví má být spravováno jinak, nemá být závislé na prioritách jednotlivých ministrů,“ připomněl Baxa dlouhodobou snahu soudců o soudcovskou samosprávu. Politici se podle něj v tomto ohledu vymlouvají na to, že představitelé justice mají na podobu zamýšlené Nejvyšší soudcovské rady různé názory, ačkoliv je to jen zástupný problém.
Ministryně spravedlnosti Helena Válková uvažuje o vytvoření Skupiny pro obnovení spravedlnosti (SOS). V rámci ní chce diskutovat s „významnými právníky a odborníky“. Série porad má pomoci zahájit strategickou reformu justice v Česku. Členy skupiny jsou například hlavní autor nového občanského zákoníku Karel Eliáš či expertka na rodinné právo Milana Hrušáková.
O spolupráci požádala ministryně i Baxu, který ovšem nabídku nehodlá přijmout. „Jsem představitelem jednoho z nejvyšších soudů. Myslím, že bych neměl být součástí poradního orgánu jakéhokoliv ministra. Není to nic osobního a nepochybuji o dobrých úmyslech spojených s touto myšlenkou.“ Podle Baxy by se soudci v současné situaci, kdy nemají potřebnou odpovědnost ani pravomoci, neměli podílet na vytváření jakýchkoliv politik.
Justice potřebuje inventuru
Délka řízení je v jednotlivých částech republiky různá. Někde se počítá na desítky dnů, někde dokonce na stovky. U několika soudů dokonce na roky. Například u Okresního soudu v Ústí nad Labem se na rozvod čeká až 876 dní. Ministerstvo spravedlnosti tvrdí, že soudy průběžně personálně posiluje, ovšem je limitováno penězi. Odškodné za nepřiměřenou délku řízení proto žádá od státu čím dál víc lidí.
Průměrná délka civilního řízení:
Okresní soud Ústí nad Labem…. 876 dní
Městský soud Brno-město…. 752 dní
Krajský soud Ústí nad Labem…. 665 dní
Krajský soud Ostrava…. 595 dní
Okresní soud Ostrava…. 594 dní
Prosazení nového občanského soudního řádu, který má urychlit vyřízení soudních sporů, si jako jeden z cílů ve svém programovém prohlášení vytyčila i Sobotkova vláda.
„Je třeba udělat si inventuru toho, co všechno do té justice přichází. Ročně je to asi milion případů. A teď je otázka, co se s nimi dělá. Musí jít všechny k soudu? Není možné přemýšlet o nějakých filtrech a odklonech? Ale my se zabýváme až tím koncem, nepřemýšlíme o příčině,“ kritizuje Baxa. Reálné potřeby justice podle něj narážejí na neustálé střídání politiků ve funkcích - každý z ministrů spravedlnosti totiž vzhledem ke svému krátkému volebnímu období „zaseje, ale už nesklidí“.
