Praha – Andrej Babiš prý v čele ministerstva financí představuje vážný konflikt zájmů, který může ztížit spolupráci EU s Českou republikou. V Praze to prohlásila členka výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu Ingeborg Grässleová, která s kolegy přijela prověřovat chyby v kontrole a auditech fondů EU. Předseda výboru Jens Geier však zdůraznil, že je to soukromý názor německé europoslankyně, a ne oficiální závěr výboru. Grässleová kritizovala i český systém čerpání dotací – podle ní umožňoval podvádět ve velkém.
„S velkou obavou sledujeme střet zájmů ve vládě,“ prohlásila Grässleová na tiskové konferenci. Už v minulosti byl podle ní takový konflikt zájmů u nejmenovaného bývalého ministra dopravy, jehož firmy podle poslankyně profitovaly z evropských projektů na rozvoj Vltavy. „Teď je na ministerstvu financí,“ uvedla zákonodárkyně. Pokud se nevyřeší, „budeme mít podle mého názoru obtížnou spolupráci s Českou republikou“.
Poslankyně následně vysvětlovalala, že Babišovy firmy dostaly 2,6 milionu eur z evropských fondů, ministr financí je ale podle ní zároveň v Česku garantem vůči EU, že tyto prostředky byly přiděleny řádně. „Jak může být někdo s tak masivními osobními finančními zájmy zároveň tímto garantem?“ položila si řečnickou otázku. Tento střet zájmů podle ní znedůvěryhodňuje kontrolní systémy v ČR a požaduje jeho objasnění. Nejlepším řešením by podle Grässleové bylo, kdyby vicepremiér své podnikatelské impérium prodal nebo předal nějakému pověřenci.
Předseda výboru Jens Geier nicméně zdůraznil, že jde o soukromý názor německé europoslankyně. České ministerstvo financí podle něj členům výboru vysvětlilo, že případ Babiš není v rozporu s platnými pravidly v Česku, a výbor sám není oprávněn dávat Česku nějaké rady, jak má v této záležitosti postupovat.
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš reagoval, že prý neuvažuje o tom, že by se svých firem vzdával: „Já se zodpovídám svým voličům, ne paní Grässleové, která nemá správné informace. Dodržuju zákon o střetu zájmů.“
Český systém čerpání dotací prý umožňoval podvody ve velkém
Ingeborg Grässleová také české politiky vyzvala ke zřízení parlamentního výboru, který by vyšetřil, kdo profitoval z podvodů a korupce při udělování dotací. Podle ní totiž český systém evropských dotací umožňoval podvádět ve velkém. „Členkou výboru jsem už deset let a už jsem zažila spoustu kontrol. Vůbec poprvé mám ale dojem, že v tomto systému bylo možné v obrovském objemu provádět podvody. Auditoři, kteří měli projekty kontrolovat, je navíc vůbec nekontrolovali,“ prohlásila Grässleová. Kritizovala také české úřady, které se podle ní dosud vůbec nesnažily zjistit, kdo měl z takto nastaveného systému prospěch.
Věra Jourová, ministryně pro místní rozvoj:
„Systém byl zanesen příliš mnoha složitostmi. V kontrole a v auditu se šlo po jednotlivostech a ne po systémových pochybeních (…) Systém byl zneužit a našly se tam díry, kudy ty peníze mohly odtékat.“
Čerpání evropských peněz kritizoval i šéf delegace Jens Geier, který také zastupuje Německo. „V roce 2011 byla míra chybovosti v ČR nejvyšší v EU a dosud se nezlepšila. Docházelo zde k politickému výběru projektů. Víme o situacích, ve kterých docházelo ke korupci,“ poznamenal Geier, podle nějž největší problémy byly hlavně v oblasti regionálních programů. Typickým zdrojem chyb prý byly veřejné zakázky na nákup počítačů nebo výstavbu silnic.
Evropský rozpočtový výbor už dříve zjistil, že výdaje na projekty v ČR nebyly v souladu s evropským právem. Podle výboru za to mohlo mimo jiné to, že řídící a kontrolní orgány v ČR byly neúčinné. „ČR tak, bohužel, přišla o velké množství peněz. Jde o více než 0,5 miliardy eur (13,75 miliardy korun), a to nehovořím o dodatečných opravách v oblasti dopravy a životního prostředí,“ doplnil Geier.
Kontrolní výbor přesto při své dvoudenní kontrolní návštěvě ČR pouze nekritizoval. „Budeme odtud odjíždět s pocitem, že zde došlo k pokroku. Jsme spokojenější, než když jsme sem přijeli,“ shrnul další člen výboru Derek Vaughan z Velké Británie. Geier zase vyzdvihl, že v ČR díky evropským penězům vzniklo v končícím programovém období přes 72 tisíc nových pracovních míst.
