Zeman: Pomoc Ukrajině by nyní skončila v kapsách oligarchů

Přerov - Podle prezidenta Miloše Zemana by případná pomoc EU Ukrajině měla být vázána tvrdými podmínkami. V současné situaci by podle něj skončila v kapsách oligarchů. Zeman znovu zdůraznil význam svobodných voleb v zemi a účasti České republiky na pozorovatelských misích. Situaci na Krymu připodobnil k někdejšímu odtržení Kosova. „Musíme každému měřit stejným metrem,“ uvedl Zeman. V rámci tiskové konference k ukončení návštěvy Olomouckého kraje také potvrdil sobotní návštěvu bývalého britského premiéra Tonyho Blaira. Setkání proběhne v Lánech.

„Současné události na Krymu nelze oddělit od současných událostí na Ukrajině jako celku. Vzhledem k tomu, že 25. května mají proběhnout volby, tak teprve po nich může vzniknout plnohodnotná ukrajinská vláda,“ uvedl Zeman s tím, že v současnosti se o plnohodnotné vládě nedá hovořit. Podle něj by se volby měly konat nejlépe pod dohledem a s plnou kontrolou Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Česká republika by podle Zemana měla na Ukrajinu vyslat své pozorovatele. „Velmi bych si přál, aby i ČR byla v pozorovatelských misích co nejvíce zastoupena,“ uvedl.

Zeman k situaci na Krymu:

„Existuje tu historický precedens odtržení části suverénního státu navzdory Radě bezpečnosti OSN. Ten precedens se jmenuje Kosovo. Veřejně jsem vystupoval proti odtržení Kosova, kritizoval jsem, že ČR uznala jeho nezávislost. (…) Bylo by pokrytecké tvrdit, že nezávislost Kosova je v pořádku a nezávislost Krymu je nemožná. Musíme každému měřit stejným metrem.“

Miloš Zeman na návštěvě Ukrajiny
Zdroj: ČTK/AP/Efrem Lukatsky

Pomoc Ukrajině bude muset být vázána tvrdými podmínkami

„Kdyby nyní Evropská unie poskytla pomoc Ukrajině, skončí v černých dírách, v kapsách oligarchů. Pokud bude poskytnuta po svobodných volbách, bude to muset být pomoc vázaná na velmi tvrdé podmínky,“ upozornil Zeman s tím, že by Ukrajina měla akceptovat určité oběti, které jí případné přidružení k Evropě v prvních pěti, deseti letech přinese. Jako jednu z možných obětí zmínil výrazné zdražení energií.

O pomoci Ukrajině jednaly ve čtvrtek v Bruselu špičky států EU. Český premiér Bohuslav Sobotka výsledek jednání označil za dobrý, vyslal prý jasný podpůrný signál Ukrajině. „Současně byl vyslán jasný vzkaz směrem k Ruské federaci v tom smyslu, že EU pokládá za nepřijatelné, aby Rusko zasahovalo do suverénních práv sousedního státu a snažilo se nějakým způsobem využít situace na Krymu k tomu, aby na úkor Ukrajiny rozšířilo svoje území,“ uvedl Sobotka. Příští týden ve čtvrtek bude mimo jiné o situaci na Ukrajině jednat v Berlíně s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.

Zaorálek ocenil aktivní přístup EU

Aktivní přístup EU ke krizi na Ukrajině dnes ocenil český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Pasivita ze strany Evropy by podle něj mohla vést k tomu, že by se na Ukrajině opakovala situace z 90. let, kdy Balkán zasáhla vlna válek. Uvedl to dnes v Berlíně na tiskové konferenci po jednání se svým německým protějškem Frankem-Walterem Steinmeierem. Steinmeier podotkl, že události na Ukrajině jsou jednou z největších krizí v Evropě v posledních dvaceti letech a nyní je podle něj třeba zabránit dalšímu zhoršení situace.

Lubomír Zaorálek
Zdroj: Michal Kamaryt/ČTK

V sobotu přijme Zeman v Lánech Tonyho Blaira

Prezident Miloš Zeman se v sobotu večer setká s bývalým britským premiérem Tonym Blairem. „Budeme spolu mluvit o situaci v Evropské unii a o situaci na Ukrajině a dalších aktuálních tématech,“ uvedl Zeman. „Připomínám, že se současný prezident setkal s Tonym Blairem v době kampaně pro přímou volbu prezidenta před zahájením olympijských her v Londýně. Lánské setkání na tuto akci navazuje,“ sdělil mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.

Blair byl předsedou britské vlády od roku 1997 do roku 2007. Stál v čele labouristické strany, která se pod jeho vedením transformovala v reformovanou „New Labour“. Strana sociálnědemokratického charakteru se snaží najít střední cestu mezi silami tržní ekonomiky a sociální spravedlností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 2 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 3 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 8 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 9 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 9 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 10 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 10 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
10:49Aktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...