Komunisty povede dál Vojtěch Filip. Po bok dostal Šimůnka, Konečnou, Grospiče a Orta

Nahrávám video

Funkci předsedy KSČM obhájil Vojtěch Filip. Ve druhém kole tajné volby ho podpořilo 165 delegátů. Porazil tak dosavadního místopředsedu Josefa Skálu, který oslovil o 22 delegátů méně. Post prvního místopředsedy pak obhájil Petr Šimůnek. Vojtěch Filip připustil, že je to pro něj určité zklamání, přál si někoho mladšího. Z místopředsedů, které si přál, naopak delegáti zvolili Kateřinu Konečnou a Stanislava Grospiče, spolu s nimi povede stranu Václav Ort.

V prvním kole předsednické volby získal Filip 110 hlasů, jen o pět straníků méně oslovil jeho vyzyvatel Josef Skála. V rozhodujícím druhém kole pak prohrál Skála se 143 hlasy. Filipovo vítězství pak prohlásil za symbolické, svůj výsledek za velkou prohru nepokládá. Připomněl také, že v prvním kole dopadli oba kandidáti téměř stejně a nějaké „válcování“ by podle něho byla špatná taktika. „Musíme hledat cestu, jak táhnout za jeden provaz,“ dodal.

Vojtěch Filip je oproti Skálovi přesvědčen, že jeho pozice v KSČM je dostatečně silná. „Je to mandát, který se někomu může zdát slabý, ale na druhou stranu je to mandát, který ukazuje, že většina členské základny a delegáti sjezdu souhlasí se současným postupem,“ řekl Filip v rozhovoru pro Události.

Tentokrát ostatně Vojtěch Filip funkci obhajoval ve stínu výrazného propadu v podzimních volbách. Jak připomněl, kvůli volebnímu výsledku ostatně na volbu předsedy došlo, Filip získal v roce 2016 na volebním sjezdu v Praze čtyřletý mandát, po volbách jej ale dal k dispozici.

Místopředsedové: Šimůnek, Konečná, Grospič, Ort

Pozice prvního místopředsedy následně připadla Petru Šimůnkovi, který tedy svou dosavadní funkci obhájil. Ve volbě dostal 158 ze 311 hlasů. Vojtěch Filip potom dal najevo mírné zklamání. Byl by raději, kdyby se jeho pravou rukou stal někdo mladší. Později však ujistil: „Jsem toho názoru, že jsme mohli ještě více omladit tým, ale delegáti rozhodli tímto způsobem a já jsem rád, jaký budu mít tým.“

Delegáti se naopak s předsedou KSČM shodli na dalších dvou místopředsedech. Hned 188 hlasů – tedy nejvíce ze všech uchazečů o volené funkce – dostala při volbě místopředsedů Kateřina Konečná. Pro ni se také Filip vyslovil. „Držela by kontinuitu naší evropské kandidátky, protože Evropě budeme věnovat více pozornosti,“ řekl již před volbou. Konečná ovšem předtím kandidovala proti Filipovi do čela KSČM, v prvním kole získala 79 hlasů. O post místopředsedkyně projevila zájem poté, co nepostoupila do druhého kola.

Nahrávám video

Z místopředsedů, o které Vojtěch Filip stál, bude ve vedení komunistické strany také Stanislav Grospič, který ve druhém kole volby řadových místopředsedů dostal více hlasů než Josef Skála. Naopak Miroslava Vostrá, kterou Filip rovněž chtěl mít ve vedení, musela ustoupit Václavu Ortovi. Grospič bude ve vedení KSČM zodpovídat za odborné zázemí, ideovou práci a propagandu, Ort za ekonomiku a hospodářskou činnost strany. To měl dříve za úkol první místopředseda Šimůnek, ten však nově dostane na starost řízení strany, regionální a komunální politiku a volby.

Výsledky volby místopředsedů znamenají, že ve vedení KSČM končí Josef Skála a také Jiří Dolejš.

Vedení KSČM po sjezdu v dubnu 2018: zleva předsedkyně rozhodčí komise Helena Vrzalová, první místopředseda Petr Šimůnek, předseda Vojtěch Filip, místopředseda Václav Ort, předsedkyně revizní komise Marie Pěnčíková, místopředseda Stanislav Grospič a místopředsedkyně Kateřina Konečná
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

KSČM, ANO a ČSSD u jednoho stolu

Stranu čekají další rozhovory o možné toleranci kabinetu hnutí ANO a sociálních demokratů. Podle Filipa je to krok správným směrem a považuje to za šanci na prosazení části programu.

„Jsme připraveni příští týden jednat ve trojici, tedy s ANO a ČSSD u jednoho stolu. Protože kolaps vyjednávání mezi sociálními demokraty a ANO byl dán tím, že u toho nebyla KSČM,“ zhodnotil.

Nahrávám video

Připomněl také, že KSČM měla vůči některým kandidátům hnutí ANO do vedení ministerstev výhrady. Zkritizoval například nesoulad mezi postoji ministerstva obrany a zahraničí k aktuálnímu dění v Sýrii.

Podle Filipa padl na sjezdu návrh na ukončení vyjednávání o podpoře menšinové koalice ANO a ČSSD. „Nebyl přijat, měl velmi menšinovou podporu,“ ujistil.

Babiš a Hamáček gratulovali

Premiér v demisi Andrej Babiš pogratuloval Filipovi ke znovuzvolení. Věří, že jednání ANO s ČSSD a KSČM rychle povedou k vládě s důvěrou.

Krátce po zvolení poblahopřál na sociálních sítích staronovému lídrovi komunistů také předseda ČSSD Jan Hamáček. „Věřím, že pod jeho vedením bude KSČM důsledně prosazovat levicový program a hájit sociální stát,“ uvedl. 

Opoziční politici se naopak obávají rostoucího vlivu komunistů. Podle šéfa ODS Petra Fialy k tomu aktivně přispěli Babiš i prezident Miloš Zeman, a problém to bude bez ohledu na to, kdo KSČM v dalších letech povede.

Komunisté s Filipem v čele podle šéfa hnutí STAN Petra Gazdíka zůstávají „rudými oportunisty a lokaji Východu“. „Neposunují se sice ke stalinismu, ale pořád jsou to uctívači zločinné ideologie,“ dodal Gazdík.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

SPD chce jednat o škrtech v rozpočtu. Můžeme se bavit o jednotkách miliard, řekla Schillerová

Koaliční SPD půjde na jednání o rozpočtu s premiérem Andrejem Babišem a ministryní financí Alenou Schillerovou (oba ANO) s návrhy na snižování nemandatorních výdajů. Ušetřit by se dalo například na sociálních dávkách pro Ukrajince, řekl v Nedělní debatě ČT předseda poslanců SPD Radim Fiala. Pokud se dle Schillerové podaří najít snížení navrženého schodku rozpočtu v řádu jednotek miliard korun, bude to na úkor odložení některých výdajů. Výši plánovaného schodku kritizuje i opozice. Pořad moderovala Jana Peroutková.
11:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 7 hhodinami

VideoOd únosu chlapce, po kterém pátrala celá země, uplynulo 35 let

Zajít si na nákup a nechat dítě v kočárku před obchodem byla dřív běžná věc. Tedy až do 6. září 1991. Před prodejnou lahůdek na Ulrychově náměstí v Hradci Králové tam neznámá žena unesla šestitýdenního chlapce. Spustila tím jednu z největších pátracích akcí tehdejší policie a vyvolala obrovský zájem veřejnosti. K vypátrání však nepomohly prosby církve ani lest. Vytoužená zpráva přišla až po 25 dnech, když si chrudimská matrikářka všimla, že jí jedna žena přinesla padělaný rodný list.
před 10 hhodinami

VideoÚřady počítají s pomocí seniorům, kteří nechtějí používat digitální komunikaci

Starších lidí, kteří ovládají on-line technologie, stále přibývá. Přesto by se podle Rady seniorů nemělo zapomínat ani na ty, kteří digitální technologie používat nechtějí. Pro ně elektronická komunikace mnohdy představuje bariéru. Narážejí na ni například v kontaktu s úřady – nyní nejčastěji řeší superdávku – bankami i lékaři. Uznává to rovněž ministerstvo práce a sociálních věcí, které mluví o potřebě asistence pro tyto klienty. U bank pak nadále existuje možnost osobní návštěvy pobočky. Rada seniorů navrhuje, aby on-line agendu pomáhali zajišťovat úředníci na poště. Kvůli výměnám ve vedení státního podniku se však jednání zastavila.
před 11 hhodinami

VideoSkauti si připomněli svého zakladatele, zájem o členství v hnutí stále roste

Skauti si v sobotu připomněli 150 let od narození zakladatele hnutí v českých zemích, Antonína Benjamina Svojsíka. O členství ve Skautu je v posledních dvaceti letech stále větší zájem: po celé zemi má osmdesát tisíc členů, z toho padesát tisíc dětí. Některým spolkům už začínají být jejich původní klubovny malé, a stěhují se proto do větších a modernějších budov.
před 11 hhodinami

Vláda na kontrarozvědku vyčlenila méně peněz než loni. Hrubá chyba, soudí opozice

Spolkový kancléř Friedrich Merz v sobotu sdělil, že německé služby zabránily několika dalším útokům na infrastrukturu v zemi. Potvrdil také dřívější závěry, podle nichž za nedávným incidentem v Lipsku stálo Rusko. A ke stejnému závěru dospěly i české zpravodajské služby, zaznělo v týdnu na jednání bezpečnostního výboru ve sněmovně. Opozice nyní vládu premiéra Andreje Babiše (ANO) kritizuje, že v návrhu nového rozpočtu nepřidala peníze Bezpečnostní informační službě (BIS). S ohledem na aktuální hrozby pokládá zhruba dvě a půl miliardy za nedostatečné.
před 12 hhodinami

VideoNízká hladina orlické přehrady odhaluje neobvyklé nálezy

Orlická přehrada kvůli suchu výrazně omezila odtok a odpouští jen minimum vody. Hladina od jara klesla o patnáct metrů a odhalila tak části domů nebo hřbitova obce Červená nad Vltavou, kterou z většiny přehrada zatopila. Z přehrady teď vystupují také zbytky bunkrů i skalní dutiny, kde se devět měsíců schovával před gestapem odbojář Miloš Blažek. Na březích se teď objevují i zrezivělé sudy. Lidé se obávali, že by mohly být spojené s orlickými vraždami z devadesátých let.
před 22 hhodinami

České firmy stále více těží ze zbrojního boomu

V loňském roce uzavřelo ministerstvo obrany se zbrojaři smlouvy za 122 miliard korun. Letos za osm měsíců pak za zhruba 33 miliard, naprostou většinu přitom už s domácími podniky. Příští rok má obrana navíc hospodařit s rekordním rozpočtem, z čehož by měly i nadále výrazně těžit české firmy.
před 22 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.