Čtvrteční schůzkou se Starosty skončil v Lánech seriál setkání prezidenta Miloše Zemana s představiteli stran a hnutí, jejichž kandidáti dostali v říjnových volbách od voličů vstupenku do sněmovních lavic. Hlava státu si politiky zvala do Lán podle „pořadí na pásce“, více než dvoutýdenní seriál rozhovorů tudíž zahajoval šéf vítězného hnutí ANO Andrej Babiš, který si z prezidentské rezidence odnesl i pověření jednáním o sestavení vlády.
„Jsem velmi rád, že mohu učinit první krok k sestavení stabilní, úspěšné a dlouhodobé vlády,“ řekl Zeman na úvod tiskové konference po jednání s Babišem. Avizoval, že předsedu ANO jmenuje premiérem poté, co dosluhující vláda premiéra Bohuslava Sobotky podá demisi. K tomu dojde po ustavující schůzi nové sněmovny 20. listopadu.
Miloš Zeman tentokrát upustil od své předchozí praxe požadovat od kandidáta na předsedu vlády doklad o tom, že ve sněmovně disponuje podporou alespoň 101 hlasů. Své rozhodnutí odůvodnil hned po setkání čtyřmi svými tvrzeními: „První a nejdůležitější je, že jde o vítěze voleb, a to vítěze s výrazným náskokem. Druhý je, že se jedná o úspěšného podnikatele, jehož podnik platí daně v Česku. Třetí je, že jde o politika, který vybudoval silné a úspěšné politické hnutí.“
Garance 101 podpisů? Nechci paralyzovat sněmovnu, slyšela od Zemana ODS
Poté do Lán dorazil nejen listopad, ale také předseda ODS Petr Fiala s místopředsedkyní Alexandrou Udženijou. Občanští demokraté dopředu avizovali, že Babišův menšinový kabinet podpořit nemíní. „Obě strany si vyslechly argumenty protistrany a ponechaly si svoje stanovisko,“ shrnul jednání s prezidentem Fiala.
Hlavní otázka, se kterou zástupci ODS do Lán přijeli, zněla, proč Miloš Zeman nechce po Andreji Babišovi záruku 101 podpisů, když po předchozím premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD) tyto podpisy před čtyřmi lety vyžadoval. Podle Fialy Zeman rozdílný přístup zdůvodnil odlišnou povolební situací a také tím, že nechce sněmovnu, kterou čeká schvalování rozpočtu, paralyzovat.
Podle Fialy ale není dobré, aby byl sestavením vlády pověřen někdo bez podpory většiny poslanců. „Nevšiml jsem si, že by Andrej Babiš hledal pro svou vládu ve sněmovně podporu. Vládnout v menšinové vládě bez podpory poslanců není v souladu s duchem ústavy,“ řekl Fiala.
Pirátská vlajka nad lánským zámkem
Druhý listopad se v prezidentském letním sídle nesl v duchu schůzky Miloše Zemana se sněmovními nováčky – Piráty. Předsedovi Ivanu Bartošovi zopakoval své doporučení, aby svou stranu vedl k účasti v Babišově vládě. „Prezident na nás žádným způsobem netlačil. Řekl nám svůj názor, my mu řekli, že dle naší strategie Piráti budou opoziční stranou toto volební období. Akceptoval to,“ reagoval Bartoš.
Prezident se zástupců Pirátů ptal, jestli by uvítali předčasné volby. „Ne, je to zatěžující pro občany i státní rozpočet. Kdyby tady ale byla patová situace, nechceme, aby fungovala nekonečná vláda odborníků, protože žádoucí je, aby vláda v České republice měla důvěru Poslanecké sněmovny, aby demokracie dostála správného naplnění. V takovém případě i prezident zmínil, že by následně naslouchal, jestli rozpustit sněmovnu, či nikoli,“ přiblížil.
Okamura se vzdal snění o Hradě a nepřímo podpořil Zemana
Jako další zamířil za prezidentem předseda hnutí SPD Tomio Okamura. Společně nemluvili pouze o dění v dolní parlamentní komoře, ale také o případné kandidatuře šéfa SPD na úřad hlavy státu. Okamura prezidentovi sdělil, že se chce soustředit na prosazování zákonů ve sněmovně. Oba se také shodli na nutnosti prosazení zákona o referendu – včetně možnosti hlasování o vystoupení z Evropské unie, dodal Okamura po setkání.
„Chceme, aby se prezidentem stal člověk, který prosazuje přímou demokracii, je proti islámu v ČR, proti přijímání migrantů v rámci současné migrační vlny či jakýchkoli nelegálních migrantů, a už vůbec islámských migrantů, musí hájit naše zájmy. Není pro nás přijatelný kandidát, který by nesplňoval tyto podmínky,“ vysvětlil Okamura.
„Shodli jsme se na klíčových bodech, které jsme celkem podrobně projednali. Stejně jako hnutí SPD i pan prezident vidí, že je nutné prosadit zákon o referendu. Jsme rádi, že tady máme velkou podporu od pana prezidenta,“ uvedl Okamura.
Při splnění našich podmínek podpoří komunisté Babišův kabinet
Po Okamurovi projeli vstupní branou do lánského areálu zástupci komunistů. Předseda KSČM Vojtěch Filip s Milošem Zemanem debatoval o podmínkách, za kterých by mohla strana podpořit menšinovou vládu, kterou Babiš skládá. A také komunisté trvají na zákonu o obecném referendu, trvalém zvyšování minimální mzdy a na ochraně přírodního bohatství. Další podmínky nejsou nepřekročitelné, řekl Filip.
KSČM připustila podporu menšinové vlády, pokud bude splněno jejích sedm programových podmínek. Jde například o schválení zákona o obecném referendu, čtyřletý program na trvalé zvyšování minimální mzdy, valorizaci důchodů nebo ochranu přírodního bohatství Česka, uvedl po jednání Filip.
Osud ČSSD není Zemanovi lhostejný
Pověřený předseda ČSSD Milan Chovanec prezidentovi při další schůzce v pořadí zopakoval, že sociální demokraté se nemíní podílet na vládě Andreje Babiše a míří do opozice.
Jako bývalý předseda sociální demokracie chtěl Zeman znát také situaci v ČSSD. Podle Chovance Zeman nebyl kritický, ani se nesnažil mluvit do stranických personálií. „Vyjádřil přesvědčení a zájem na tom, aby sociální demokracie jako nejstarší politická strana zůstala na české politické scéně hráčem, se kterým se má počítat,“ prohlásil Jan Hamáček.
KDU-ČSL: Názory ANO překračují mez parlamentní demokracie
V úterý 14. 11. zasedli ke stolu s prezidentem lidovci. „Řekli jsme prezidentovi, že je tady mnoho dalších variant než ta, aby vznikla menšinová vláda premiéra Babiše,“ prohlásil po setkání s prezidentem Milošem Zemanem předseda křesťanských demokratů Pavel Bělobrádek.
„Domníváme se, že pan Babiš blokuje další jednání, že nevyjednává s ostatními stranami, že trvá na svojí menšinové vládě. Není to konstruktivní, musí tady být snaha po kompromisu, aby se povolební situace odblokovala. Mohli bychom si odpustit první pokus, který bude zřejmě neúspěšný, co se týče důvěry,“ dodal.
Lidovci jsou podle svého předsedy připraveni jednat s ostatními stranami, ale ne podporovat kandidáty hnutí, jejichž názory jsou za hranicí toho, co považují za parlamentní demokracii. „Je pro nás přijatelná eventuální varianta polopolitické nebo úřednické vlády, která by odblokovala pat,“ uvedl Bělobrádek.
Opět téma 101 hlasů a opět jiné zdůvodnění
Podobně jako občanští demokraté také předseda TOP 09 Miroslav Kalousek s místopředsedou Markem Ženíškem vezli ve středu do Lán otázku, proč prezident nepožaduje po předsedovi ANO Andreji Babišovi garanci 101 podpisů pro jeho vládu.
„Vysvětlil nám, že se tak rozhodl proto, aby pan Andrej Babiš nemohl být nikým vydírán. Přiznám se, že tohle stanovisko sice s respektem beru na vědomí, ale nechápu ho. To znamená, že Sobotka nebo Němcová vydíráni být mohli, pan Babiš ne,“ komentoval rozhovor s prezidentem Kalousek. Diskusi označil za věcnou a otevřenou. Obě strany se podle Miroslava Kalouska vzájemně informovaly o vlastních stanoviscích.
Proč Babiš i podruhé?
Závěrečná sešlost celého seriálu podle předsedy STAN Petra Gazdíka žádné přepkvapení nepřinesla. Spolu s Janem Farským Zemanovi oznámili, že Starostové zůstanou v opozici, protože to slíbili voličům. Všichni se ale shodli na podpoře plánu přímé volby starostů. „Na tom jsme se shodli již dříve, ještě v časech, kdy byl důchodcem z Vysočiny,“ poznamenal Gazdík.
Představitelé STAN se ale také prezidenta na schůzce zeptali, proč už dopředu slíbil druhý pokus o sestavení vlády opět Andreji Babišovi. „Je evidentní, že kdyby šlo o jiného zástupce hnutí ANO, mohla by tu vzniknout vláda na půdorysu bývalé koalice ANO, KDU-ČSL, ČSSD,“ zmínil Gazdík s tím, že s tím se jeví pravděpodobné odblokování současné situace.
Gazdík tlumočil odpověď prezidenta republiky, který svůj postup zdůvodnil zásluhami právě Andreje Babiše na volebním úspěchu hnutí ANO. Farský dodal, že to zkusili, ale prezidenta se jim přesvědčit nepodařilo.
