Prezident Zeman a ODS se neshodují v názoru na menšinovou vládu

Fiala: ODS ani prezident svá stanoviska nezměnili (zdroj: ČT24)

V Lánech se sešel prezident Miloš Zeman s představiteli ODS, ke shodě v povolebním jednání ale nedošlo. V úterý Zeman pověřil jednáním o sestavení vlády předsedu vítězného hnutí ANO Andreje Babiše a podpořil jeho záměr vytvořit menšinovou vládu. Občanští demokraté už ovšem avizovali, že takový kabinet nepodpoří. K jednání se během středy sešli i zástupci tří nejmenších sněmovních stran. Domluvili se na spolupráci na expertní úrovni, společný klub ale nevznikne. Lidovci také uvažují, zda nepodpoří návrh Miroslava Kalouska (TOP 09) na zablokování ustavující schůze sněmovny, Starostové to však odmítají.

On-line přenos

Povolební vyjednávání (od 31. 10.)

  • 22:30

    ČT24 bude sledovat povolební jednání zase ve čtvrtek 15.11. V tuto chvíli se s vámi, milí diváci, loučíme a děkujeme za vaši pozornost.

  • 22:26

    "Toto převolení je velmi složité," komentoval nápad Fiala.

  • 22:24
    Tomio Okamura

    Podle Okamury je nutné mít na paměti, že při případném protahování druhého pokusu o sestavení vlády mají poslanci osmdesáti hlasy možnost vyvolat hlasování o zvolení nového předsedy sněmovny.

Za ODS se schůzky s prezidentem zúčastnil předseda strany Petr Fiala s místopředsedkyní Alexandrou Udženijou. „Obě strany si vyslechly argumenty protistrany a ponechaly si svoje stanovisko,“ shrnul jednání Fiala. 

Prezident jednáním s ODS jen naoko naplňuje svou ústavní povinnost jednat se stranami, i když už se ví, jakou variantu preferuje. Jít s ANO do vlády by pro ODS byla ztráta politické budoucnosti. Pokud bude trvat menšinová vláda třeba do příštího podzimu, nedosáhne se splnění programových cílů, ale jiných. A to zasáhnout velké penězovody, jako jsou ČEZ, zdravotní pojišťovny, vedení České televize a tím ovládnutí českého mediálního prostoru.
Jefim Fištejn
komentátor

Hlavní otázka, se kterou zástupci ODS do Lán přijeli, zněla, proč Miloš Zeman nechce po Andreji Babišovi záruku 101 podpisů. Po předchozím premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD) tyto podpisy Zeman před čtyřmi lety vyžadoval. Podle Fialy Zeman rozdílný přístup zdůvodnil odlišnou povolební situací a také tím, že nechce sněmovnu, která má schvalovat rozpočet, paralyzovat. Podle Fialy ale není dobré, aby byl sestavením vlády pověřen někdo, kdo nemá ve Sněmovně k dispozici většinu hlasů.

Nedomnívám se, že by schůzky byly důležité. Spíše je to formalita.
Pavel Šaradín
politolog

„Nevšiml jsem si, že by Andrej Babiš hledal pro svou vládu ve sněmovně podporu. Vládnout v menšinové vládě bez podpory poslanců není v souladu s duchem ústavy,“ řekl Fiala.

Předseda ODS se s prezidentem neshodl také na tom, kdo má stát v čele sněmovny. Prezident trvá na tom, aby se předsedou sněmovny stal zástupce ANO coby nejsilnější strany. O toto křeslo má přitom zájem právě Fiala.

Události: Babiš už má jasno o sedmi až osmi ministrech (zdroj: ČT24)

„ANO chce mít jednobarevnou vládu, chce mít všechno. Za této situace nám přijde rozumné, aby opozice stála v čele sněmovny a garantovala, že parlament bude plnit všechny své funkce včetně kontrolní.  Navíc bude mít Andrej Babiš první dva pokusy o sestavení vlády a s předsedou sněmovny bude mít i třetí,“ vysvětlil svůj požadavek Fiala.

Podle Fialy je jednání o obsazení vedoucích pozic ve sněmovních výborech složitá. „Není jasné, o jakou většinu se bude ANO opírat a kdo bude v opozici. Jednání jsou komplikovaná,“ řekl Fiala. Strana proto zatím neví, jaké předsedy sněmovních výborů podpoří.

Schůzka v Lánech byla druhým setkáním Zemana s představiteli stran, které se dostaly do sněmovny. Prezident je pozval postupně podle jejich volebního výsledku, poslední setkání by mělo proběhnout 16. listopadu.

Tři nejmenší strany budou sdílet expertízy

Práce ve sněmovně je nad rámec šestičlenného až desetičlenného klubu. Proto budeme spolupracovat. Nechceme se rozpadat do atomů.
Jan Farský
předseda poslaneckého klubu STAN

Poslanci KDU-ČSL, TOP 09 a STAN se dohodli na tom, že spolu budou spolupracovat jejich poslanecké kluby na úrovni odborníků. Strany zatím nevyloučily společné nominace kandidátů do vedení sněmovny nebo výborů, to ale musí ještě projednat vedení lidovců.

„Nejedná se o spojování klubů a stran. Každý poslanecký klub bude zasedat samostatně,“ zdůraznil po jednání tří nejmenších sněmovních stran místopředseda lidovců Jan Bartošek. V Událostech, komentářích upřesnil, že „je možné očekávat, že na některé věci budeme mít rozdílné politické názory“.

Budou se ale moci konat i schůzky před každou sněmovní schůzi třeba nad návrhy zákonů. „Nebude to znamenat společné hlasování. Rozhodnutí už bude na každém zvlášť,“ podotkl šéf poslaneckého klubu Starostů Jan Farský. Už před schůzkou prohlásil, že „když se práce rozdělí, jde jí udělat mnohem více“.

obrázek
Zdroj: ČT24

STANu se zablokování sněmovny nezamlouvá, lidovci zvažují

Proč nesestaví Andrej Babiš většinovou vládu? ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN před volbami odmítli vládnout s Babišem osobně, resp. s hnutím ANO. Dva týdny po volbách nemůžou říct, že to neplatí. ČSSD a KSČM utrpěly historický debakl a vládní angažmá je pro ně rizikem. Piráti možná chtějí replikovat svoji strategii z Prahy a být jednou nohou ve vládě a druhou ne. Hnutí SPD se samo nabízí. Jenže Babiš potřebuje partnery dva. A Piráti do vlády s SPD nepůjdou.
Matěj Trávníček
politolog z Institutu politologických studií FSV UK

Starostové ještě před společným jednáním označili plán TOP 09 na zablokování možnosti vzniku menšinové vlády v čele s Andrejem Babišem tím, že sněmovna nezvolí svého předsedu, za výkřik do tmy. Podle předsedy klubu Jana Farského by to jen posílilo prezidenta Miloše Zemana. Starostové svůj názor nezměnili ani po schůzce, dodal Farský.

Lidovci jsou však opatrnější. Předseda jejich poslaneckého klubu Jan Bartošek řekl v Událostech, komentářích, že myšlenka, kterou Kalousek přednesl, je důležitá. „Je naprosto klíčové otevřít otázku, zda je správné v současné době navolit předsedu Poslanecké sněmovny,“ uvedl Bartošek. O tomto plánu ale bude ještě jednat předsednictvo KDU-ČSL a také poslanecký klub.

Jak ale poukázal sociálnědemokratický senátor Jiří Dienstbier, zablokování ustavující schůze by odporovalo ústavní povinnosti poslanců, jíž ustavení sněmovny je. „Pokud je podezření, že prezident a pravděpodobný několikanásobný předseda vlády nechtějí respektovat ústavu v tom smyslu, že by směřovali k vládě s důvěrou, nezakládá to ospravedlnění, aby se stejně nerespektovala ústava právě při ustavování sněmovny,“ zdůraznil Jiří Dienstbier.

Události, komentáře: Boj o sněmovnu (zdroj: ČT24)

Lidovci také uvedli, že podpoří zákon o rozpočtu pro příští rok. Starostové podle Farského chtějí připravit pozměňovací návrhy.

ČSSD nežádá šéfa výboru, ANO jej nabízí

Poprvé po pověření Babiše jednáním o sestavení vlády se sešel také poslanecký klub hnutí ANO, celostátní výbor strany i její předsednictvo.

S hnutím ANO jednali rovněž sociální demokraté. Úřadující předseda ČSSD Milan Chovanec před schůzkou sdělil, že strana nebude mít požadavky na vedení sněmovních výborů. Hnutí ANO přesto sociálním demokratům vedení jednoho z nich nabídlo. „Řekli asi tři priority a naše nabídka byla jedna z nich,“uvedl místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek.

O který výbor se dnes jednalo, Chovanec nespecifikoval, ČSSD nabídku probere v poslaneckém klubu. „Nabídka předsedy výboru je bez podmínek,“ podotknul Chovanec s poukazem na poměrné zastoupení stran. Už dříve projevili sociální demokraté zájem o bezpečnostní, zahraniční nebo i sociální výbor.

Co se týče postu místopředsedy Poslanecké sněmovny, ČSSD by o pozici usilovala, kdyby mělo být mítopředsedů celkem pět. V takovém případě by do funkce chtěla prosadit dosavadního šéfa dolní komory Jana Hamáčka, ANO by si však nesmělo klást žádné další podmínky. „Pro mě to není alfa a omega,“ zdůraznil Chovanec, že po křesle ve vedení komory tolik netouží. Víc než pět místopředsedů podle Faltýnka nepřichází v úvahu.

Hnutí ANO podle Chovance stále trvá na obsazení křesla předsedy sněmovny, do něhož navrhne Radka Vondráčka. ODS chce funkci pro svého předsedu Petra Fialu. Koho podpoří ČSSD, projedná strana podle Chovance v úterý. O případné podpoře menšinové vlády, kterou sestavuje předseda ANO Andrej Babiš, podle něho nebyla na schůzce řeč.

90′: Jak se hledá podpora pro menšinovou vládu (zdroj: ČT24)

ČSSD deklarovala, že bude hlasovat pro návrh státního rozpočtu na příští rok, který připravil ještě kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD). Návrh hnutí ANO na zvýšení důchodů, pokud by byl rozumný, jsou sociální demokraté také připraveni podpořit.

Politolog: Zeman a Babiš zvyšují tlak

Politolog Pavel Šaradín z Univerzity Palackého v Olomouci poznamenal, že hlavní zprávou z posledních jednání je, že Babiš i Zeman preferují menšinovou vládu. „Miloš Zeman je realista. Vidí, jakým způsobem ostatní strany přistupují k hnutí ANO, respektive Andreji Babišovi,“ podotknul.

Ministerské funkce se tady rozdávají málem podle ankety na sociálních sítích. Že se Zeman s Babišem dohodli na menšinové vládě, to je možné, ale určitě ne normální. Nevšiml jsem si, že by ANO vyjednávalo o podpoře své vlády.
Petr Fiala
Předseda vlády ČR

„Je to bianco šek,“ okomentoval Šaradín, že prezident Babišovi nedal žádné podmínky při sestavování kabinetu a rovnou mu slíbil i druhý pokus. Zeman tak podle politologa vyvíjí tlak na strany, které nechtějí ani vstoupit do vlády s Babišem, ani jeho menšinový kabinet podporovat.

Podle komentátora Jefima Fištejna by například vstup druhé nejsilnější strany ODS do vlády znamenal, že by strana ztratila svou politickou budoucnost. „Postavení mladšího bratra je vždy nevýhodné,“ zhodnotil šance ODS Fištejn.

„S největší pravděpodobností první pokus nemusí vyjít, vláda bude v demisi a bude se připravovat druhý pokus. To přirozeně vytváří tlak na konkurenty Andreje Babiše, ale na druhé straně i tlak, aby se středopravicová koalice spojila a vytvořila blok stran, který procentuálně má o něco větší podporu než hnutí ANO,“ zauvažoval Šaradín.

Tlak ale může zvyšovat i Babiš a podle politologa tak již činí. „Už to začalo slibem důchodů,“ připomněl návrh předsedy ANO, aby bylo nejpozději v prosinci přijato rozhodnutí o navýšení důchodů počínaje lednem příštího roku. Označil jej za populistický.

Pokud bude vládnout menšinová vláda v demisi, může být u moci nejméně do příštího podzimu, odhadl komentátor Fištejn. „Do té doby se nenaplní žádné programové cíle, ale jiné ano. Hnutí ANO může zasáhnout významné penězovody, jako jsou ČEZ, zdravotní pojišťovny nebo vedení České televize, čímž by ANO ovládlo celou mediální scénu,“ dodal Fištejn.