Podíl občanských demokratů na menšinové vládě je podle Fialy absurdní

Fiala: Účast občanských demokratů v menšinové vládě je absurdní (zdroj: ČT24)

Předseda ODS Petr Fiala považuje za absurdní a politicky nepředstavitelné úvahy předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, že by členy případné menšinové vlády mohli být také odborníci z ODS. Uvedl to po jednání občanských demokratů s hnutím ANO, kde se podle Fialových slov projednávalo pouze uspořádání sněmovny. ODS trvá na tom, aby předsedou dolní komory byl Fiala, ANO neustupuje z požadavku, aby sněmovně předsedal poslanec hnutí Radek Vondráček.

Podle TOP 09 může zabránit vzniku menšinové vlády v čele s Babišem pouze to, že nebude zvolen předseda nové sněmovny. Končící předseda Miroslav Kalousek, který se zároveň stal novým šéfem poslaneckého klubu TOP 09, jde s tímto plánem do vyjednávání. Lidovci se ale k takové variantě staví rezervovaně.

On-line přenos

Povolební vyjednávání (od 31. 10.)

  • 22:30

    ČT24 bude sledovat povolební jednání zase ve čtvrtek 15.11. V tuto chvíli se s vámi, milí diváci, loučíme a děkujeme za vaši pozornost.

  • 22:26

    "Toto převolení je velmi složité," komentoval nápad Fiala.

  • 22:24
    Tomio Okamura

    Podle Okamury je nutné mít na paměti, že při případném protahování druhého pokusu o sestavení vlády mají poslanci osmdesáti hlasy možnost vyvolat hlasování o zvolení nového předsedy sněmovny.

„Tím, že se tvoří menšinová vláda, by předsedu Poslanecké sněmovny měla dělat opozice, první na pásce,“ prohlásila za občanské demokraty Alexandra Udženija. Dodala, že ODS hodlá ještě přesvědčit Piráty, aby zvážili svou podporu pro Vondráčka.

Bez občanských demokratů, kroutí hlavou Fiala na Babišovy výroky

Babiš o víkendu prohlásil, že ostatním stranám nabídne podíl na vládě, částečně chce plnit i jejich program. V televizi Prima zmínil, že například Václav Klaus ml. je expertem na školství, na obranu pak Jana Černochová (oba ODS). Novinářům po vysílání řekl, že jména použil jen jako příklad, jednat s nimi neplánuje.

„Něco takového je absurdní, politicky úplně nepředstavitelné. Politické strany fungují určitým způsobem a toto je prostě naprosto vyloučeno. Já myslím, že to pan Babiš dobře ví,“ konstatoval Fiala. Výrok označil za nepovedený vtip a připustil, že Babiš se možná snaží do strany vrazit klín. „Ale ubezpečuji, že se mu to nepovede,“ uvedl.

Občanští demokraté požadují pro sebe vedení čtyř sněmovních výborů. Václav Klaus mladší by měl podle klubu ODS vést ve dolní komoře školský výbor, Jana Černochová výbor bezpečnostní, pro Marka Bendu požadují občanští demokraté ústavněprávní výbor a pro Miroslavu Němcovou výbor volební.

Když se sněmovna neustaví, Babiš se nestane premiérem

Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek před jednáním nového poslaneckého klubu této strany navrhnul, aby na první schůzi Poslanecké sněmovny všechny politické subjekty v ní zastoupené, které nepodporují menšinovou vládu, nehlasovaly pro žádného z adeptů na předsedu dolní komory.

„Nebude-li totiž schůze ustavena a nebude zvolen předseda sněmovny, nemůže Sobotkova vláda podat demisi a nepodá-li Sobotkova vláda demisi, nemůže být předsedou vlády jmenován předseda Babiš, a tudíž nemůže sestavit menšinovou vládu,“ prohlásil Kalousek s tím, že bude vyjednávat o tomto postupu se všemi stranami ve sněmovně s výjimkou ANO a KSČM.

Lidovci se ke Kalouskovu plánu zatím staví rezervovaně

„Všechny frakce, které se vyjádřily proti podpoře menšinové vlády, mají na ustavující schůzi jedinou možnost, jak tomu zabránit. Neustavit se do té doby, než pánové Zeman a Babiš přijdou s konformnějším řešením,“ řekl Kalousek.

Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek ale považuje možné odmítání ustanovit vedení sněmovny za balonek Miroslava Kalouska. „Myslím, že takové žonglování je sice možné, ale pokud bude vůle hnutí ANO, SPD a Pirátů, jak tomu teď rozumím, ustanovit vedení sněmovny, tak myslím, že se tomu moc zabránit nedá,“ uvedl Bělobrádek.

Bělobrádek: Plán neustanovit vedení sněmovny nemá moc šancí (zdroj: ČT24)

Podle jeho slov lidovci preferují, aby Andrej Babiš přinesl 101 hlasů. „Teď je to na něm. Pro nás samozřejmě trvá stanovisko, že nejsme připraveni podpořit vládu, kterou by vedl člověk, jemuž hrozí trestní stíhání,“ dodal po jednání se zástupci ANO Bělobrádek.

Lidovci s nimi probírali také možnost vzniku sněmovního výboru pro eGovernment, což KDU-ČSL a priori neodmítá. Nápad oceňuje také Pirátská strana. Na schůzce Pirátů a ANO se podle předsedy Ivana Bartoše debatovalo o sněmovně a programu.

První místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija už za občanské demokraty odmítla Kalouskův návrh podpořit. Podle jejích slov návrh nezvolit předsedu dolní komory nemůže podporu ODS získat právě proto, že jedním ze dvou kanidátů na předsedu sněmovny je šéf ODS Petr Fiala.

Blokovat průběh ustavující schůze odmítají i sociální demokraté. Na to není nikdo zvědavý,
uvedl zastupující předseda ČSSD Milan Chovanec. Koho ze dvou kandidátů strana podpoří do čela komory, rozhodne v pátek.

KSČM: Kalouskův akt zoufalství

Předseda komunistické strany Vojtěch Filip v pondělí připustil, že KSČM by mohla za určitých okolností Babišovu menšinovou vládu tolerovat. ANO a KSČM mají dohromady 93 z 200 poslanců. Kalouskův návrh je podle Filipových slov mimo realitu, poslankyně KSČM Miloslava Vostrá ho doplnila, že jde o akt zoufalství.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš chce s Kalouskem o jeho návrhu mluvit. „Chtěl bych se pana Kalouska zeptat na ty důvody, jestli to není jen nějaká mediální vějička,“ řekl. K zablokování ustavující schůze sněmovny je ale skeptický. „Je potřeba, aby sněmovna začala fungovat, aby nebylo rozpočtové provizorium,“ řekl. Také místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka upozornil, že voliči by poslance asi nepochválili, kdyby se nezačali co nejdříve věnovat rozpočtu.

Andrej Babiš i prezident Miloš Zeman Kalouskův návrh kritizovali. Babiš to označil za nezodpovědný apel a řekl, že je neštěstí, že Kalousek zůstává v politice. Podle Zemana by bylo zablokování ustavující schůze sněmovny ubohé. Místopředseda hnutí ANO Jaroslav Faltýnek také uvedl, že Kalousek se snaží zabránit přijetí rozpočtu.

SPD podpoří do čela sněmovny Vondráčka

Poslanci SPD podpoří v boji o křeslo předsedy sněmovny kandidáta ANO Radka Vondráčka, naopak od ANO dostal předseda hnutí Tomio Okamura příslib, že zástupce SPD dostane podporu do pozice místopředsedy komory.

Podle Okamury požádal předseda ANO Andrej Babiš v úvodu schůzky o podporu své menšinové vlády. „My jsme řekli, že nebudeme podporovat vládu, která neplní náš program. Pakliže by chtěli plnit náš program, tak jsme připraveni převzít vládní odpovědnost. Taková
nabídka ovšem nepadla,“ řekl Okamura.

obrázek
Zdroj: ČT24

Odmítl i možnost, že by SPD vládě k zisku důvěry přispěla například tím, že by její poslanci opustili při hlasování sál. Vládní místa Babiš SPD nenabídl, uvedl Okamura. Naopak ANO přišlo také s diskusí o odvolatelnosti politiků, kterou prosazuje SPD. Z diskuse vyplynulo, že prvním bodem k prosazení v této oblasti by mola být přímá volba starostů a hejtmanů, uvedl Okamura. SPD stojí o to, aby mohla vést bezpečnostní a hospodářský výbor. Ani v jednom z těchto případů nepřišlo ze strany ANO odmítnutí, konstatoval Okamura.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zákony v roce 2025: Nová definice znásilnění i změny pro pěstouny

Povinnost oznamovat podezřelé nákupy zbraní, zjednodušení procesu pro pěstouny nebo partnerství stejnopohlavních párů jsou jen některé novinky, které začnou platit od roku 2025. Dojde také k řadě změn dalších zákonů, nařízení i vyhlášek. Web ČT24 připravil přehled těch nejzásadnějších.
před 16 hhodinami

Rok 2025 v Česku: Sněmovní volby budou poprvé i korespondenčně

Jednou z nejvýznamnějších domácích událostí budou v roce 2025 volby do Poslanecké sněmovny, poprvé i korespondenčně pro Čechy v zahraničí. Připomene se také osmdesát let od konce druhé světové války a také tři roky od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. V září se pak veřejnost poprvé seznámí s obsahem zřejmě posledních slov Tomáše Garrigua Masaryka.
před 16 hhodinami

Lidé v Česku v roce 2024 nejvíce „googlili“ olympiádu či povodně

Sportovní události, jako bylo mistrovství světa v hokeji nebo letní olympiáda, patřily v roce 2024 v Česku k nejvyhledávanějším na Googlu. Rezonovaly ale i volby, ať už evropské, americké, nebo krajské v tuzemsku, a také podzimní povodně. Velký zájem budily rovněž informace o taneční soutěži StarDance. Data o vyhledávání také ukazují, že obyvatelé Česka si stále neosvojili, na které státní svátky mají obchody zavřeno.
před 18 hhodinami

Kolkové známky od ledna končí

Po 170 letech se uzavírá historie kolkových známek na českém území. Od ledna je nebude možné použít, ale ani vrátit. O jejich zrušení vláda rozhodla kvůli úsporám, mezi lety 2014 až 2021 stál tisk a distribuce přes půl miliardy. Na úřadech a soudech, kde se jimi dosud platilo, budou fungovat jiné formy úhrady – hotovost, karta, převod, případně QR kód. Nevyužité kolky mohou lidé vracet ještě poslední den v roce.
před 19 hhodinami

Bojovník proti nacismu a komunismu František Wiendl slaví 101 let

Stoprvní narozeniny slaví František Wiendl. Zapojil se do odboje proti nacistické i komunistické totalitě. Poté, co převedl za hranice generála Bohumíra Podlezla, ho komunisté deset let věznili. Šest roků strávil v jáchymovských uranových dolech. V roce 2008 se stal držitelem Řádu Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie a lidská práva.
před 19 hhodinami

Angličtina bude povinná od první třídy

Ministerstvo školství schválilo nové rámcové vzdělávací programy (RVP) pro předškolní a základní vzdělávání. Přináší například povinnou výuku angličtiny od první třídy, zvýšení výstupní úrovně angličtiny na konci základní školy či zavedení povinného druhého cizího jazyka od sedmé třídy. Veřejnosti představí ministerstvo dokumenty 14. ledna.
30. 12. 2024Aktualizováno30. 12. 2024

Do systému úhrad za státní pojištěnce bude dle svazu nutné zasáhnout možná už za dva roky

V novém roce se zvednou úhrady za státní pojištěnce. Za každého seniora nebo dítě půjde do zdravotnictví měsíčně o 42 korun více než letos, celkem tedy přes 154 miliard. Částku už podruhé navýšila automatická valorizace. Koaliční politici by chtěli vzorec vyhodnotit až za tři roky. Podle pojišťoven bude ale nutné do něj zasáhnout dřív.
30. 12. 2024

Školy řeší více násilí a agrese

Základní i střední školy zaznamenaly ve školním roce 2022/23 meziroční nárůst agrese a násilí. Vyplývá to z výroční zprávy České školní inspekce, která zjišťovala rizikové chování žáků a studentů. Do škol, kde se problémy více vyskytují, chtějí inspektoři chodit častěji. Upozornili ale také, že za nárůstem případů rizikového chování žáků může být větší schopnost škol takové případy odhalit.
30. 12. 2024
Načítání...