Zemanovi se nelíbí Putnova účast na Prague Pride

Praha – Spor o jmenování literárního historika Martina C. Putny profesorem pokračuje. Hrad poskytl České televizi další vyjádření – prezidentovi se nelíbí Putnova účast na pochodu homosexuálů Prague Pride. „Pokud jde o Prague Pride, přiznám se, že neuznávám lidi aspirující na vysokoškolské pedagogy, kteří na Prague Pride drží transparent s nápisem: Katolické buzny zdraví Bátoru,“ uvedl doslova Zeman. Sám literární historik se ale domnívá, že důvodem, proč se hlavě státu nezamlouvá, jsou spíš jeho názory než sexuální orientace.

Do kauzy kolem jmenování Putny profesorem se zapojil i bývalý prezident Václav Klaus. Podle svých slov by měl s jeho jmenováním problém i on, nakonec by ho ale jmenoval. Jako prezident ostatně vyhověl všem návrhům na jmenování profesorů, ač si nad některými „povzdechl“. Nejinak by tomu prý bylo, pokud by měl jmenovat Putnu.

Exprezident připomněl, že spor o to, jak se má vykládat výraz „prezident jmenuje“ uvedený v ústavě a dalších zákonech, ho provázel po celou dobu ve funkci hlavy státu.

Klaus jmenuje profesory
Zdroj: Lidové noviny/JINDRICH MYNARIK/ISIFA

„Je to spor vážný, je to spor o ústavní pravomoci prezidenta. Deset let jsem se utkával s problémem, co znamená podle naší nepřesné ústavy slovo 'jmenuje'. Znamená to, že je pošťákem, který automaticky podepíše všechno, co je mu posláno na stůl? Nebo to znamená, že když jmenuje, tak je to jeho zodpovědnost a on o tom má něco říci?“ ptá se Klaus.

Zeman: Nechci Putnu ponižovat

Důvody, proč otálí s podpisem pod jmenovací listinou Martina C. Putny profesorem, Miloš Zeman nechtěl zveřejnit s odůvodněním, že nechce Putnu ponížit. „Já jsem důvody svého rozhodnutí předem oznámil panu ministrovi školství a řekl jsem mu, že nechci ponižovat pana Putnu tím, že bych tyto důvody uváděl veřejně. Nicméně pan Putna má svaté právo, bude-li si to přát, obrátit se na soud a bude mojí povinností uvést, proč jsem tak učinil,“ prohlásil již dříve Zeman.

Podle odborníků by své argumenty zveřejnit měl. „Když uvede ty důvody, bude to přezkoumatelné a bude zjevné, zda je to úvaha například politického sporu, nebo nedostatečné vědecké kapacity, což by ale neměl hodnotit, protože to už bylo tou vědeckou radou zhodnoceno,“ domnívá se děkan Právnické fakulty UK Aleš Gerloch.

Pochybnosti, zda za odmítavým postojem prezidenta nestojí Putnova homosexuální orientace, rozvířil už v pátek večer místopředseda Strany práv občanů ZEMANOVCI Radek Augustin. V Událostech, komentářích uvedl, že Hradu mohou vadit některé Putnovy výroky a názory. Narážel přitom na Putnovu knihu Křesťanství a homosexualita, která, jak řekl Augustin, „vzbudila velké polemiky“.

Tomu by nasvědčoval i fakt, že prezidentu Zemanovi poděkoval za jeho postoj opat Strahovského kláštera Michael Josef Pojezdný. Podle některých hlasů z církevních kruhů je možné, že určitým hodnostářům mohou vadit Putnovy liberální postoje, sexuální orientace či účast na pochodu homosexuálů.

Radek Augustin Zemanovy kroky hájí. „Miloš Zeman vypustil balónek, snaží se rozpoutat společenskou diskusi o úrovni profesorů, o jejich významu ve společnosti,“ soudí místopředseda Zemanovců.

Putna: Spor by měla řešit univerzita

Podle samotného Putny by měla spor řešit zejména Univerzita Karlova, přičemž za nejpodstatnější pro rozhodování o udělení profesury považuje svoje odborné dílo. Souhlasí s tím, že ve sporu jde zejména o vymezení kompetencí mezi prezidentem, ministerstvem školství a akademiky. Do věci se nechce nadále plést. V akademické obci, nejenom na Univerzitě Karlově, to podle něj vře.

Podle rektora UK Václava Hampla musí mít Zeman pro nejmenování vážné důvody. „Musím předpokládat, že se důvody týkají závažného morálního pochybení. V opačném případě by nešlo o nic jiného než o naprosto nepřijatelný mocenský zásah do akademické obce a vnášení nejhorších aspektů politiky do sfér, kde mají rozhodovat čistě odborná hlediska,“ sdělil rektor.

KONTROVERZNÍ VÝROKY MARTINA C. PUTNY

V průběhu prezidentské kampaně se Martin C. Putna postavil na stranu Zemanova protikandidáta Karla Schwarzenberga. Na začátku roku se objevil v „protizemanovském“ videu, ve kterém se stylizuje do role ruského prezidenta Vladimira Putina.

Do Miloše Zemana se pustil i v jednom ze svých pravidelných článků pro Lidové noviny, který pojmenoval Zlý dědek z Vysočiny. Po zvolení prezidentem také kritizoval Zemana v pořadu ČT24 Před půlnocí: „Pokud tady někdo zjevně pracoval v kampani s množstvím lží a s říkáním toho, co chce, aby v tu chvíli bylo slyšeno, aby mu to přineslo hlasy, proč bych mu měl najednou věřit?“

Že by odmítnutí udělit Putnovi profesuru bylo motivováno jeho postoji vyjadřovanými v prezidentské kampani, ale Zeman odmítá. „Já jsem se to, že podporoval pana Schwarzenberga, dozvěděl ráno z teletextu,“ sdělil včera novinářům.

Martin C. Putna svoje názory pravidelně publikuje na internetovém blogu, kde hájil pochod Prague Pride a gay orientaci jako takovou. V otevřeném dopise Tomáši Halíkovi napsal, že „homosexualita je pro církev 21. století podobnou výzvou, jako byl na počátku novověku heliocentrický systém“.

Ve svém blogu se v minulosti několikrát ostře opřel i do exprezidenta Václava Klause, například když komentoval Den české státnosti: „Zvláštní státní svátek (…) V posledních letech ho Václav Klaus využívá k nacionalistickým kázáním, stejně jako je k nim ochoten využít shromáždění DOSTu.“

O žádném Putnově etickém pochybení rektor ani vědecká rada univerzity či zahraniční profesoři, kteří návrh jmenování Putny profesorem doporučili, nevědí. Podporovatelé ze zahraničí už se Putnovi údajně ozvali.

„Aniž já bych něco inicioval, už mi napsali první kolegové, americký profesor James Pontuso, a chystá se nějaká větší akce na moji podporu ze strany zahraničních bohemistů. Vzniká to v Londýně a půjde to zřejmě přes Londýn, Německo a Spojené státy,“ informoval Putna na literárním festivalu Svět knihy.

Případné nejmenování profesorem by prý nebral nijak tragicky. „Pracovně to neznamená nic, učím na fakultě humanitních studií a budu tam učit nadále,“ ujistil historik, za kterým stojí kromě akademické obce i jeho studenti. Pokud profesuru nezíská, chystají protesty.

Rozhodne se 11. června

Poté, co prezident Miloš Zeman nejdříve do objektivů televizních kamer potvrdil informace médií, že odmítá jmenovat literárního kritika Putnu profesorem, vydala prezidentská kancelář na sklonku dne dementi tohoto Zemanova verdiktu.

„K dnešnímu dni neexistuje žádné oficiální stanovisko prezidenta republiky, ve kterém by sděloval, koho bude, či nebude jmenovat profesorem,“ uvedla Zemanova mluvčí Hana Burianová. Definitivní rozhodnutí o Putnově jmenování profesorem by mělo padnout do 11. června.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda řekne, jak změnila složení delegace na summit NATO po rozhodnutí soudu

Vláda bude po pondělním jednání informovat o složení delegace na summit Severoatlantické aliance v Ankaře. Ústavní soud jí uložil doplnit na seznam prezidenta Petra Pavla. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) trvá na tom, že hlava státu výpravu nepovede, protože soud nezrušil usnesení z minulého pondělí, které počítá s touto úlohou pro premiéra Andreje Babiše (ANO). Že Macinka naplnil usnesení soudu Pavla akreditovat, v neděli ministr potvrdil jen nepřímo.
před 1 hhodinou

Absolutní tuzemský teplotní rekord padl druhý den v řadě. Podívejte se na mapu

Stanice v Doksanech na Litoměřicku opět naměřila nové absolutní teplotní maximum pro Česko. V neděli vzrostlo na 41,9 stupně, proti sobotě je tak rekord o stupeň vyšší. Současně to bylo poprvé v historii, co Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) zaznamenal ve své oficiální síti stanic jedenačtyřicetistupňovou teplotu. Tu v neděli naměřila i Tuhaň na Mělnicku, uvedli na facebooku meteorologové. Připomněli, že je třeba ještě počkat na ověření nového absolutního rekordu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Překonání rekordu o 1,5 stupně je bezprecedentní, upozornil ČHMÚ

Současná klimatická změna je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně rychlá a lidé se na ni musí adaptovat. Překonání teplotního maxima pro Česko o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů „naprosto bezprecedentní“.
před 5 hhodinami

Část lidí na vedra nehleděla. Běhali do vrchu nebo koncertovali

S horkou nedělí se potýkali pořadatelé a účastníci sportovních a kulturních akcí, tedy těch, které se navzdory tropům konaly. Například Janské Lázně v Krkonoších hostily dlouho plánované Mistrovství světa veteránů v běhu do vrchu. V Hukvaldech se s vysokými teplotami museli vyrovnat hudebníci. Vedro nesvědčilo ani elektrokolům. Častěji než jindy pak byli v akci záchranáři.
před 6 hhodinami

Macinka: Delegaci na summit NATO povede premiér, ÚS nezrušil usnesení vlády

Vedoucím delegace na summitu NATO v turecké Ankaře bude premiér Andrej Babiš (ANO), zúčastní se obou částí akce, uvedl v neděli na CNN Prima News ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Zdůvodnil to tím, že Ústavní soud, který uložil vládě prezidenta Petra Pavla na akci akreditovat, v předběžném opatření nezrušil platné pondělní usnesení vlády o složení delegace. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) věří, že je na každé členské zemi, aby si rozhodla, koho do delegace zařadí. Ostatní státy tak podle něj tuzemskou delegaci komentovat nebudou, řekl v Nedělní debatě ČT moderované Terezou Kručinskou.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Stát není na vlny veder připraven, míní Svárovská. Červený kritiku odmítl

Současné vlny veder s teplotními rekordy dle poslankyně Gabriely Svárovské (Zelení, za Piráty) ukazují, že stát nemá dostatečně připravenou krizovou komunikaci ani praktická opatření. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) v Nedělní debatě ČT oponoval, že resorty veřejnost informují a vláda připravuje i konkrétní kroky. Podle exministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) ale web ani sociální sítě nenahradí komunikační kampaň. Místopředseda SPD Radim Fiala zdůraznil potřebu praktických adaptačních opatření. Hosté pořadu, který moderovala Tereza Kručinská, se přeli také o personální změny na resortu životního prostředí.
před 11 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 13 hhodinami

Schillerová nesouhlasí s výstupy Motoristů ve Strážnici, výměnu ministrů odmítla

Vicepremiérka Alena Schillerová (ANO) nesouhlasí s tím, jak vystupovali v pátek a v sobotu koaliční Motoristé na folklorním festivalu ve Strážnici. Lidé tam podle ní chodí za zážitky, ne poslouchat politiky. Omezit dotace pro festival, jak po vypískání ministrů Oty Klempíře a Petra Macinky navrhl na sociálních sítích další z ministrů Motoristů Boris Štastný, odmítla stejně jako Macinka. Uvedli to v debatě televize CNN Prima News. Podle předsedy opozičních Pirátů Zdeňka Hřiba je Klempíř extrémně neoblíbený a vláda by měla uvažovat o jeho náhradě. Podle Schillerové žádná výměna ministrů na pořadu dne není.
před 14 hhodinami
Načítání...