Pařížská dohoda o klimatu už má i souhlas sněmovny. Zbývá podpis prezidenta

Poslanci schválili Pařížskou klimatickou dohodu namířenou proti globálnímu oteplování. Smlouva vzbudila ve sněmovně značné kontroverze. Zákonodárci ji poslali do závěrečného čtení až na pátý pokus. Senát ratifikaci schválil už v dubnu. Nyní ji dostane k podpisu prezident.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) už dříve řekl, že dohoda nebude pro Česko znamenat žádné další zatížení nad závazky, které už dalo v rámci Evropské unie. Jde tak podle něj o drobný příspěvek Česka k celosvětovému úsilí změnit trend zvyšování emisí skleníkových plynů.

„Klimatická změna nepostihuje pouze lední medvědy nebo tichomořské ostrovy, ale čím dál tím víc ovlivňuje a bude ovlivňovat i životy každého z nás prostřednictvím extrémních projevů počasí,“ řekl. Podotkl také, že smlouvu zatím ratifikovalo 160 států a Česko je poslední zemí Evropské unie, která zatím proces nedokončila. 

ODS chtěla hlasování o rok posunout

Opoziční ODS přesto chtěla odročit rozhodování o smlouvě o rok. Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura poukazoval mimo jiné na to, že smlouva není vymahatelná a neobsahuje žádné sankce. Strana se bojí i jejích dopadů. Ve sněmovně ale návrh neprosadila. 

Dohoda, kterou podepsali předloni v prosinci v Paříži zástupci téměř 200 zemí, nabyla platnosti bez ohledu na postoj Česka začátkem loňského listopadu. Podařilo se dosáhnout toho, aby ji ratifikovalo 55 zemí, které se celkově podílejí na více než 55 procentech emisí skleníkových plynů světa.

Oteplování se má podle dohody udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Signatáři se zavázali, že proto dále výrazně omezí emise, především oxidu uhličitého. Pařížský dokument nahrazuje Kjótský protokol z roku 1997.

Americký prezident Donald Trump v červnu oznámil, že Spojené státy od dohody odstoupí a chtějí dojednat jiné podmínky. Nynější smlouva je podle Trumpa pro Američany neúnosně drahá. Svět krok Spojených států téměř jednomyslně odsoudil. USA mohou oficiálně od dohody odstoupit až v roce 2020, formální proces zatím zahájen nebyl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Macinka: Česko chystá reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha chystá v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro ruské diplomaty, uvedl šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) po předvolání velvyslankyně Anny Ponomarjovové. Odmítl také její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací, uvedlo ministerstvo zahraničí.
před 7 mminutami

Letošní schodek se nejspíš podaří dodržet, míní Národní rozpočtová rada

Letošní plánovaný schodek státního rozpočtu 310 miliard korun se pravděpodobně podaří dodržet, uvedla v pravidelném čtvrtletním stanovisku Národní rozpočtová rada (NRR). Plnění rozpočtu podle ní pomáhá rychlý růst příjmů. Na konci srpna činil schodek 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun. Kvůli schodku rozpočtu na příští rok bude podle NRR nutné razantně snížit deficit v roce 2028.
12:38Aktualizovánopřed 35 mminutami

Vnitro porušilo práva SPD ve zprávě o extremismu za pololetí 2023, rozhodl nepravomocně soud

Ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), když ho zařadilo do zprávy o extremismu a projevech předsudečné nenávisti za první pololetí roku 2023. Rozhodl o tom nepravomocně Obvodní soud pro Prahu 7. Omluvu od vnitra SPD nepřiznal. Proti rozsudku lze podat odvolání k pražskému městskému soudu. Právník hnutí Adam Batuna řekl, že pokud ministerstvo odvolání nepodá, SPD se rovněž odvolávat nebude.
před 1 hhodinou

Otroci, keltománie i čínská medicína. Projekty z tuzemska získaly evropské granty

Tuzemská věda dostala finanční injekci z Evropské unie v podobě ERC grantů. Ty umožňují talentovaným mladším vědcům rozvinout jejich nadějné nápady a projekty. Každý ze šesti oceněných výzkumníků z České republiky může využít částku 36 milionů korun.
před 1 hhodinou

Šámal zůstává soudcem zpravodajem v řízení o kompetenční žalobě

Pavel Šámal zůstane soudcem zpravodajem v řízení o kompetenční žalobě prezidenta Petra Pavla. Vyloučení Šámala z projednávání a rozhodování navrhla vláda, plénum Ústavního soudu (ÚS) jí však nevyhovělo. V žádném soudním řízení v Česku nelze soudce označit za podjatého jen kvůli jeho postupu v řízení, stojí v usnesení zpřístupněném na webu ÚS. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) řekl, že rozhodnutí respektuje, podle něj ale neznamená, že vláda v kompetenčním sporu nebude úspěšná.
09:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Plán na obnovu přírody se zasekl. Ekologové připravili vlastní s desítkami opatření

Vláda neposlala Evropské komisi návrh Národního plánu na obnovu přírody (NPOP), což měla učinit do 1. září. Podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) šlo o jeho rozhodnutí, které zdůvodňuje absencí příslibu konkrétního finančního příspěvku na realizaci tohoto plánu z evropských peněz. Ekologické organizace mají k vládnímu postupu výhrady a zveřejnily vlastní stínový plán se čtyřiceti opatřeními, která by dle nich neměla v oficiálním dokumentu chybět. Tvorba NPOP vychází z nařízení EU požadujícího jeho vznik po všech členských státech.
před 2 hhodinami

VideoNení jasné, kde se dron vzal, tvrdí o Lipsku Koten. Výmluvy, oponuje Černochová

Evropská unie a NATO se kvůli pokusu o útok na letiště v Lipsku rozhodly vystupňovat tlak na Rusko. Dva podezřelí, které německé úřady identifikovaly, měli pracovat v žoldu Moskvy. Brusel na konkrétních sankcích nyní pracuje. Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) tvrdí, že „z informací, které jsou veřejně v prostoru, není úplně jasné, kde se tam ten dron vzal“. Vyšetřovatele vyzval k tomu, aby popsali, jak se bezpilotní letoun dostal do prostoru letiště přes jeho ochranu. Předsedkyně téhož výboru Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že v tomto případě důkazy jsou. Kotenovy výroky označila za výmluvy, SPD dle ní „hraje v tomto ohledu roli dezinformátora na území České republiky“. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

VideoPřes devadesát procent škol omezuje používání mobilů

Většina českých škol už omezuje používání mobilních telefonů. Zatímco před deseti lety to bylo minimum, dnes už k tomu přistoupilo přes devadesát procent všech základních i středních, vyplývá z šetření ministerstva školství. Takové rozhodnutí je stojí i desítky tisíc korun. Aby se děti dokázaly zabavit jinak, zařizují kvůli tomu třeba nové herny. Užívání mobilních telefonů by mohla změnit novela školského zákona, která je teď ve sněmovně.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.