Poslanci schválili zbraňovou ústavní novelu. Pokud by ji Senát odmítl, platit nebude

Nahrávám video

Majitelé legálně držených zbraní možná dostanou právo zasáhnout v případě potřeby k zajištění bezpečnosti Česka. Poslanci schválili ústavní novelu o držení zbraní. Pro bylo 139 ze 168 přítomných zákonodárců, proti pouze devět. Předloha nyní míří do Senátu.

Ke schválení předlohy ve sněmovně byl potřeba souhlas nejméně tří pětin všech poslanců, tedy 120 zákonodárců. V Senátu budou pro přijetí nutné hlasy nejméně tří pětin přítomných členů horní komory. Pokud by Senát ústavní novelu nepřijal, platit nebude. V případě, že by ji vrátil sněmovně s úpravami, poslanci by na ně museli přistoupit.

Ústavní novela má dát majitelům legálně držených zbraní možnost zasáhnout v případě potřeby k zajištění bezpečnosti Česka. Výslovně uznává, že držení a nošení zbraní, pokud je v souladu se zákonem, je součástí zajišťování bezpečnosti státu.

Novela je i reakcí na evropskou směrnici o omezení zbraní, byť ji podle mnohých poslanců nezvrátí. Ve sněmovně se také více než dvě a půl hodiny diskutovalo spíš o evropské směrnici. Zněla vůči ní vesměs kritika. Zbraňovou novelu naopak označovali její podporovatelé za symbol, jde podle nich o deklaraci důvěry státu v legální držitele zbraní.

Navrhovaná novela ústavního zákona ohledně zbraní
Zdroj: ČT24

„Nechceme odzbrojovat vlastní lidi v době, kdy se zhoršuje bezpečnost,“ uvedl ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). „Zákaz legální držby zbraní je a byl v mnoha případech součástí projevu nedemokratických a totalitních režimů,“ podotkla Jana Černochová (ODS).

Předseda bezpečnostního výboru Roman Váňa (ČSSD) už před jednáním řekl, že věří, že novela projde. „Následně se potom uvidí v Senátu. Pokud by zákon neprošel, svět se nezhroutí, pro české držitele zbraní to nebude žádná katastrofa,“ dodal. Novela podle něj přinejmenším rozproudila debatu nad tím, jak se mohou občané zapojit do bezpečnosti své i státu.

Váňa nicméně doufá, že jeho kolegové v Senátu zákon podpoří. Miloš Vystrčil (ODS) pak uvedl, že „jako předseda senátorského klubu budu doporučovat, abychom hlasovali pro novelu zákona“. 

Lidovci varovali před použitím zbraně s pocitem obrany země

Lidovci ale měli k novele výhrady. Jiří Mihola (KDU-ČSL) ji označil za nekoncepční. Tváří se podle něj jako právo občanů držet zbraň, ve skutečnosti ale zakotvuje novou povinnost podílet se na obraně státu. „Věřím našim senátorům, že to nepodpoří,“ řekl.

Miholův stranický kolega Ivan Gabal pak varoval před vyvoláváním iluze, že díky zákonu bude možné použít zbraň na veřejnosti s pocitem obrany země. Tato iluze může dovést mnoho lidí před trestní soud, upozornil.

Váňa: Žádné milice se zakládat nebudou

Novela ale podle Váni jasně říká, kdy se nesmějí zbraně použít:„Například zakládání milicí nebo nelegálních domobran je nepřípustné. Nelze se obávat, že by se zvýšila rizika ve spojení se zbraněmi.“

Zdůraznil také, že novela nemá zjednodušit přístup ke zbraním. Držitelé legálních zbraní jsou podle něj zajímavou skupinou, která by se mohla podílet na obraně země, jelikož jsou bezúhonní a stát o nich ví díky lékařské nebo policejní kontrole vše.  

Ústavní právník z Univerzity Karlovy Jiří Hřebejk ale považuje novelu za zbytečnou. Stávající legislativa podle něj za splnění stanovených podmínek zajišťuje právo nosit zbraň. „Novela ústavního zákona je pouze vytažení tohoto práva o stupeň výš,“ komentuje návrh. Považuje ho navíc jen za pokus, jak obejít evropskou směrnici, která zpřísňuje kontrolu nad zbraněmi. 

Stejný názor má i poslanec TOP 09 Marek Ženíšek. „Dávat něco do ústavy, protože si myslím, že mi to může pomoci v rámci žaloby u Evropského soudního dvora, přestože vím, že ve většině případů to nepomohlo, mi přijde trochu alibistické,“ řekl ČT. Vláda se podle něj snaží schovat, že při vyjednáváních o směrnici neuspěla: „Na poslední chvíli se to snaží před volbami zachránit.“

Česko napadne evropskou směrnici u soudu

Evropská směrnice má za cíl zabránit teroristům ve vyzbrojování. Podle kritiků ale hlavně omezuje majitele legálně držených zbraní a trh s legálně drženými zbraněmi a výrazně zasahuje do vnitřní bezpečnosti státu, což je v rozporu s právem EU. Česko proto podá do poloviny srpna na směrnici žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie, kde bude požadovat její zneplatnění.

Pro získání zbrojního průkazu v České republice musí žadatel splnit celou řadu podmínek. Musí být bezúhonný, projít lékařskou kontrolou a odbornou zkouškou, která zahrnuje teorii i praxi. 

Zbraně v ČR
Zdroj: ČT24

Vydávání zbrojních průkazů přísluší policii. Kdo tedy má zájem získat oprávnění, musí přijít na policejní stanici a vyplnit žádost. Uvede přitom osobní údaje a vybere skupinu zbrojního průkazu, o kterou žádá. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Opozice hovoří o „porušení všech principů a útoku na veřejnoprávní média“

Opoziční politici kritizují podobu projednávání návrhu na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Podle předsedy opozičního hnutí STAN Víta Rakušana bylo noční hlasování „začátkem konce vlády Andreje Babiše (ANO)“. Šéf ODS Martin Kupka prohlásil, že koalice „podupala při jednání všechna pravidla“ a návrhem ovlivňuje atmosféru pro nezávislou práci novinářů v Česku. Opozice avizovala, že proti návrhu bude bojovat ve zbytku legislativního procesu.
05:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Koalice poslala do druhého čtení návrh na zrušení poplatků pro ČT a ČRo

Vládní návrh na zrušení televizního a rozhlasového poplatku je ve sněmovně po nočním jednání před druhým čtením. Opozice v sobotu časně ráno neprosadila zamítnutí návrhu novely v prvním čtení. Neuspěla ani s návrhem na její vrácení kabinetu ANO, SPD a Motoristů k přepracování. Předloha, kterou koalice v pátek zařadila k přednostnímu projednání, nahrazuje poplatky financováním České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) ze státního rozpočtu. Po úvodním kole zamířil návrh k posouzení do výboru pro média a kulturu. Změny kritizuje opozice, hovoří například o zestátnění médií.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Lidé protestovali proti záměru zrušit poplatky, skupina chtěla vniknout do sněmovny

Lidé se v pátek odpoledne sešli na demonstraci na pražském Malostranském náměstí u sněmovny proti záměru vládní koalice zrušit poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Narychlo svolaný protest, který dle ČTK do večera náměstí zaplnil, reagoval na to, že koaliční poslanci ve sněmovně prosadili přednostní projednání tohoto návrhu v prvním čtení. Podle organizátorů protestu poslanci zvolili tento postup, protože se bojí reakce občanské společnosti. Večer se na místě objevili i policejní těžkooděnci. Protestující se sešli už dříve během dne také v Olomouci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pracovníci ČT a ČRo budou 3. listopadu stávkovat

Pracovníci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku, oznámili v pátek odpoledne zástupci iniciativy Veřejnoprávně, která sdružuje zaměstnance těchto veřejnoprávních médií. Záměr je reakcí na přednostní projednání návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku ve sněmovně. Zástupci Veřejnoprávně řekli, že plán převést financování ČT a ČRo na stát ohrožuje nezávislost a stabilitu obou médií a bude mít negativní dopad na státní rozpočet.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Měli právo volit, komise to ale některým občanům EU neumožnila

Během komunálních voleb se objevila řada sporných případů týkajících se volebního práva občanů Evropské unie, kteří mají v České republice povolení k trvalému pobytu nebo potvrzení o přechodném pobytu. Někteří hlasovali bez problémů, jiní se museli svých práv domáhat nebo jim volební komise hlasování vůbec neumožnily. Týkalo se to především Slováků.
před 14 hhodinami

„Doba, kdy se budovala nová Evropa.“ Před 500 lety začala vláda Habsburků v českých zemích

Před pěti sty lety, 23. října 1526, zvolil český sněm králem Ferdinanda I. Habsburského, čímž začala téměř čtyři sta let trvající éra Habsburků na českém trůnu, kterou ukončila až první světová válka a vyhlášení samostatného Československa. „Myslím, že si připomínáme den, který byl důležitý pro celou Evropu, nejen pro oblast Čech nebo pro Prahu. Byla to doba, kdy se svým způsobem budovala nová Evropa, kdy střední Evropa nabyla na důležitosti,“ vzpomíná na výročí v rozhovoru pro ČT nynější hlava rodu Karel Habsbursko-Lotrinský.
před 15 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Uskupení v Brně podepsala koaliční smlouvu, primátorem bude lidovec Hruška

Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s jedenácti mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.