Zásahy letecké záchranné služby, které proběhly mimo pohotovostní dobu, přestalo ministerstvo zdravotnictví proplácet. Upozornil na to Daniel Tuček ze společnosti DSA, která provozuje leteckou záchranku ve dvou krajích. Ministerstvo odkazuje na právní výklad, podle kterého nesmí zásahy mimo sjednanou dobu proplácet.
Nad zásahy letecké záchranné služby mimo pohotovostní dobu se ministerstvo zdravotnictví pozastavovalo již loni, ale až letos je přestalo proplácet. Podle Daniela Tučka nedostala DSA platbu například za let do Krkonoš, kde v době sněhové kalamity utrpěl člověk zástavu srdce.„Sanitka neměla šanci se tam dostat, vrtulník tam byl za 15 minut,“ upozornil Tuček.
Místo peněz za zásah, který zachránil lidský život, však poslalo ministerstvo zdravotnictví DSA i dalším provozovatelům letecké záchranky dopis, ve kterém je vyzvalo, aby mimo dobu pohotovosti nevzlétaly.
Krajské záchranné služby poté dostaly výzvu, aby o vzlety mimo nasmlouvanou dobu nežádaly. V dopise, na který upozornil poslanec a bývalý ředitel liberecké krajské záchranné služby Stanislav Mackovík (KSČM), píše náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula, že podle právního názoru ministerstva není možné takové lety uhradit. Mackovík přístup ministerstva kritizoval a vyzval úřad, aby ho přehodnotil.
První problémy s uhrazením nákladů za vzlety záchranářů se podle Tučka objevily už loni v únoru. Tehdy podle něj ministerstvo žádalo vysvětlení, proč vrtulník zasahoval mimo dobu pohotovosti. Zásah se týkal dvou kojenců, jeden z nich byl popálený a druhý měl alergickou reakci. Tehdy ministerstvo náklady zaplatilo.
Další případ se podle Tučka stal v prosinci v Ústí nad Labem. Záchranáři dostali žádost z operačního střediska v 6:57 a o dvě minuty později vzlétli. Pohotovost ale mají držet až od 7:00. „Bylo nahlášeno sražené dítě v bezvědomí, dispečink věděl, že už jsme připraveni na službu, tak přeci nebude koukat na hodiny,“ řekl Tuček. V tomto případě ale už ministerstvo let odmítlo uhradit.
Místopředseda představenstva společnosti, která zajišťuje leteckou záchrannou službu v Královéhradeckém, Libereckém a prozatím i Ústeckém kraji, je přitom přesvědčen, že je letecká záchranná služba naopak ze zákona povinna na požádání zasáhnout i mimo pohotovostní dobu. „Máme právní rozbory, že jsme povinni poskytnout pomoc. Je to jako kdyby lékař odmítl pomoci,“ upozornil Tuček.
O problému vědí záchranné služby i v dalších krajích. Vladislava Filová, která řídí záchrannou službu na Vysočině, pro niž létá rakouská Heli Air, je i přes ministerskou výzvu připravena povolat vrtulník i mimo pohotovostní dobu. „Pokud by se to stalo, je to stále věc poskytovatele, ale záchrana lidského života je podle mě přednější než striktní dodržování předpisů,“ uvedla.
Leteckou záchrannou službu od počátku letošního roku provozuje ve čtyřech krajích stát prostřednictvím policie a armády. Na dalších šesti stanicích jsou soukromí provozovatelé – DSA, rakouská Heli Air a slovenská Air Transport Europe (ATE). Podle výsledků loňského tendru měl každý z nich zajišťovat provoz dvou stanic. V Ústeckém kraji ale ministerstvo nakonec výsledek tendru zrušilo, místo ATE zde tedy stále létá DSA.
