Veterináři našli ohnisko ptačí chřipky také v Libějovicích na Strakonicku

V chovu v Libějovicích na Strakonicku potvrdili veterináři druhé jihočeské ohnisko ptačí chřipky. Chovatel se stará o 130 ptáků, většinu z nich čeká likvidace, která se uskuteční v úterý.

První ohnisko choroby na jihu Čech potvrdili veterináři v minulém týdnu v Chotčinách u Tábora.

V celé zemi je sedm ohnisek nemoci, do Česka zasahuje také ochranná a dozorová zóna od ohniska choroby z Polska. O víkendu také veterináři potvrdili nemoc u volně žijící labutě u Pražské tržnice v Praze 7. Nově se řeší také podezření na nákazu u další labutě nalezené u pražského Střeleckého ostrova.

V malochovu v Libějovicích jsou nosnice, vodní drůbež, holubi a papoušci. Výjimku před utracením by chovatel mohl dostat pro papoušky, kteří byli v uzavřeném chovu.

Pro malochov byla vydána předběžná opatření, jako je zákaz přesunů nebo opatření biologické bezpečnosti.
Petr Pejchal
mluvčí Státní veterinární správy

Pod zpřísněný dozor spadá i firma Vodňanská drůbež

Podle Kouby velkochovy nebo firmy typu Vodňanská drůbež podléhají mnohem větší veterinární ochraně. „Například u drůbeže, která směřuje do Vodňanské drůbeže, jsou chovatelé povinní zasílat informaci o potravinovém řetězci, kdy je zaznamenáván zdravotní stav a lokalita, odkud drůbež pochází a jestli byla aplikována nějaká léčiva,“ uvedl Kouba.

Dodal, že vzhledem k ptačí chřipce budou veterináři tyto informace vyžadovat v rychlejším režimu. Další zpřísnění se týká vyšší desinfekce aut, která drůbež převážejí. „Ale samotná výroba Vodňanské drůbeže by neměla být nějak omezena,“ řekl Kouba.

Vodňanská drůbež patří do koncernu Agrofert. „Chtěl bych uklidnit spotřebitele, není důvod k panice. Z ochranného pásma ani z pásma dozoru nezpracováváme žádná kuřata, přímo se nás to nijak nedotýká. Jsme v kontaktu s veterináři a řešíme další kroky,“ řekl mluvčí holdingu Karel Hanzelka. 

V blízkém okolí Libějovic jsou také například chovy, které vykazují 55 tisíc kusů slepic nebo téměř 31 tisíc kusů kachen. Kouba uvedl, že i jich se zatím nějaké mimořádné opatření nedotkne. „Ovšem může se stát, že vzhledem k okolnostem o tuto drůbež nebude mezi odběrateli takový zájem, nebo se bude prodávat za nižší cenu,“ řekl Kouba.

Většina ohnisek v Česku je na jižní Moravě, jedno je i v Lázních Toušeň ve Středočeském kraji. Celkem v Česku veterináři dosud utratili přes 13 tisíc ptáků.

Milionové škody

Škoda spojená se zásahy proti ptačí chřipce v chovech se zatím podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) pohybuje mezi sedmi a osmi miliony korun.

Ministerstvo má v záloze 31 milionů, kdyby to na kompenzace nestačilo, je možné sáhnout do rozpočtové rezervy. Jurečka to řekl po zasedání kabinetu, na kterém vládní kolegy informoval o situaci kolem ptačí chřipky. Ta se v Česku objevila před dvěma týdny, zatím veterináři zachytili šest ohnisek a do soboty utratili přes 13 tisíc ptáků.

Olomoucká ZOO přemístila ptáky do uzavřených prostor

Zoologická zahrada na Svatém Kopečku u Olomouce kvůli hrozbě ptačí chřipky přemístila většinu chovaných ptáků z volných výběhů do uzavřených prostor. Někteří ptáci zůstanou pouze ve venkovní obří voliéře, kde je jejich odchyt problematický, řekla v pondělí mluvčí svatokopecké zoo Karla Břečková. 

„Maximální možné množství ptáků, kteří nebyli v rámci zazimování umístěni do uzavřených prostor, zoo zabezpečila tak, aby co nejvíce zamezila jejich možnému kontaktu s volně žijícím ptactvem,“ uvedla Břečková.

Do uzavřených voliér bylo z volných výběhů přemístěno osm jeřábů a 16 kusů vodní drůbeže. Pštrosy nandu chovatelé přestěhovali do částečně zastřešeného výběhu a ptáky emu hnědé do uzavřené ubikace. Nezastřešené malé voliéry pracovníci zoo částečně zakryli fólií, aby zabránili případné kontaminaci krmiva trusem volně žijícího ptactva.