Sněmovní vyšetřovací komise ke sporné reorganizaci policie se na čtvrtečním jednání shodla na většině závěrečné zprávy. Navrhne například některá opatření vládě, sněmovně či státním zástupcům. Po více než dvouhodinovém jednání to řekl předseda komise Pavel Blažek (ODS) a místopředseda Martin Lank (Úsvit). Poslanci se sejdou znovu za týden, kdy by mohli materiál doladit. Na výslednou zprávu mají čas do konce ledna.
Reorganizace policejních útvarů vyvolala roztržku mezi koaličními partnery ČSSD a ANO, kritizovali ji i někteří žalobci. Komise se zabývá podezřeními souvisejícími s postupem policejního prezidia, policistů a žalobců.
Blažek na čtvrteční jednání přinesl návrh závěrečné zprávy, který má 10 až 15 stran. Po jednání novinářům řekl, že se poslanci shodli na 90 procentech obsahu, zbytek chtějí doplnit příští týden. Podle Blažka se doplnění bude týkat zjištění, které komise učinila.
Poslanci mají také možnost navrhnout usnesení, o kterých by plénum hlasovalo. „Dnes jsme se shodli na tom, že některá usnesení navrhneme, a budou to usnesení, která budou pravděpodobně směřovat vůči vládě, státnímu zastupitelství a Poslanecké sněmovně,“ řekl Blažek.
Podle něj by se to mělo týkat změn v legislativě a doporučení, „jak se mají některé úřady zachovat“. Podle Lanka se zatím do jednání vyšetřovací komise nepromítla politika. „Proti žádnému návrhu nebyl vznesen nějaký výrazný odpor,“ podotkl Lank.
„Já se nedomnívám, že komise politické tlaky potvrdí, protože já je skutečně nezaznamenávám,“ řekl ředitel centrály Michal Mazánek v Událostech, komentářích. „Považoval bych to za něco, co je naprosto nemyslitelné. Pokud by to mělo mít dopad na moji práci a na to, co už bylo provedeno, tak samozřejmě bychom na to nějak reagovali,“ dodal.
Vyšetřovací komise je sedmičlenná, každá sněmovní strana v ní má jednoho zástupce. Závěrečná zpráva zazní na jednání sněmovny a bude veřejná. Původně měli poslanci mít zprávu hotovou do konce října. Komise požádala o prodloužení termínu, protože potřebovala více času na výslechy svědků. Delší lhůtu chtěla také kvůli vyhodnocení několika stovek stran písemných materiálů.
- Vznikla 1. srpna 2016 sloučením protimafiánského Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK), známějšího jako protikorupční policie.
- Její ustavení vyvolalo roztržku uvnitř vládní koalice mezi ČSSD a hnutím ANO, které hrozilo odchodem z vlády, nelíbil se ani státním zástupcům. Vedení policie věří tomu, že nový útvar bude z jednoho místa efektivněji bojovat proti zločinu.
- Původně měla čtyři sekce zaměřené proti terorismu a extremismu, hospodářské trestné činnosti a korupci, organizovanému zločinu a kybernetické kriminalitě. Od roku 2017 navíc vznikla sekce proti finanční kriminalitě, která se vyčlenila z původního hospodářského oddělení.
- Kromě sekcí, co sídlí v Praze, má centrála pobočky v Plzni, Českých Budějovicích, Ústí nad Labem, Hradci Králové, Brně, Olomouci a Ostravě.
- Ředitelem centrály je Michal Mazánek. Během kariéry u středočeské policie vedl například oddělení vražd, pak byl náměstkem krajského policejního ředitele. V roce 2016 až do nástupu k NCOZ působil na postu ředitele celorepublikového Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování.
