Praha – Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil žádal navýšení rozpočtu Vězeňské služby ČR o víc než 900 milionů korun. Vláda ovšem vzala na vědomí pouze posílení rozpočtu o 700 milionů, přičemž Pospíšil dostane navíc jen 150 milionů z vládní rozpočtové rezervy, zbytek půjde z rozpočtu ministerstva: 250 milionů korun ušetřených na sociálních výdajích, 150 milionů z nespotřebovaných dalších výdajů a 150 milionů z justiční kapitoly. „Všechny peníze použijeme pouze na věcné výdaje v sekci vězeňské správy,“ uvedl Pospíšil po jednání vlády a dodal, že ještě neví, jak získá 150 milionů z justiční kapitoly.
Vězeňská služba tvrdí, že peníze potřebuje na provoz, na platy a na investice. Se schváleným letošním rozpočtem 7,5 miliardy korun prý může služba fungovat jen do poloviny roku. K posílení rozpočtu vězeňské služby vyzvala kabinet i sněmovna. Vláda ale v minulých týdnech několikrát přerušila debatu o této žádosti kvůli dalším jednáním mezi ministerstvy spravedlnosti a financí.
Otazníky nad požadovanou sumou už dříve vyjádřil ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Poukazoval například na poměr mezi počtem zaměstnanců služby a vězňů a na to, že služba nemá obsazena všechna pracovní místa, ačkoliv na ně dostává peníze.
Zástupci ministerstva a služby to zdůvodňovali mimo jiné fluktuací zaměstnanců. „Personální situace je velmi komplikovaná,“ uvedl ředitel služby Jiří Tregler. Upozorňovali také na to, že platy ve vězeňské službě jsou řádově o tisícikoruny nižší než v ostatních bezpečnostních sborech. Jako o zásadě hovořil před poslanci ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) o tom, že na dva vězně by měl připadat zhruba jeden pracovník. „Není to jinde jinak,“ podotkl.
Ministerstvo se zároveň snaží najít způsob, jak snížit počet vězňů. Jde například o úpravu podmíněného propouštění a častější využívání alternativních trestů včetně domácího vězení. České věznice jsou totiž přeplněné, loni tam bylo asi 23 tisíc vězňů.
Ministři schválili rozšíření pravomocí vězeňské služby
Vězeňská služba by od příštího roku mohla mít větší pravomoci při vyšetřování trestných činů a přestupků spáchaných ve věznicích. S novelou připravenou ministerstvem spravedlnosti souhlasila vláda. Dozorci a justiční stráž mají mít podle této změny zákona o vězeňské službě také možnost použít vůči vězňům víc donucovacích prostředků než dosud.
Dozorci by mohli podobně jako policisté používat například slzotvorné spreje či elektrické paralyzéry. Takzvaný taser je podle úřadu šetrnější a zároveň pro okamžité zneškodnění účinnější než střelná zbraň. Při jeho použití zároveň odpadají náklady na léčení po zásahu.
Příslušníci vězeňské služby by mohli nově při odhalování zločinů moci požadovat vysvětlení od vězňů či dozorců. Nově jim také bude umožněno zjišťovat totožnost u lidí, kteří se sdržují v okolí střežených objektů, a budou mít oprávnění proti nim také zakročit. V případě, že vyšetřují trestný čin, budou mít instituce nebo firmy podle novely povinnost poskytnout jim informace včetně osobních údajů.
