O prestižní Evropskou cenu pro vynálezce roku usilují stovky vědců z celého kontinentu. Letos jsou v kategorii výzkum známi tři finalisté. Jedním z nich je i Miroslav Sedláček z Fakulty stavební ČVUT v Praze, který vymyslel odvalovací turbínu. Sám přitom nemá technické, ale ekonomické vzdělání. Nápad na přístroj získal díky pozorování přírody.
Nemůže to fungovat, říkali vynálezci Sedláčkovi o jeho turbíně
9 minut
Miroslav Sedláček je nominován na evropského vynálezce roku
„Stručně řečeno jde o to, že naše turbína je bez lopatek a rotor, řekněme polokoule či koule, se odvaluje, koulí uvnitř výtokového statoru. Tak dochází k otáčení hřídele a ke generování výkonu,“ vysvětluje svůj vynález.
Odvalovací turbínu je možné využít na tocích, kde není silný proud, a vyrobit z nich elektřinu. Navíc je Sedláčkova turbína menší než běžné typy. Vyrábět ji chtějí na Floridě, ale i v Česku.
„V Modlanech u Teplic se vytvořilo vývojové středisko a byznys centrum, kde se bude dál připravovat konkrétní řešení pro podmínky, které by byly vhodné u nás v Evropě a možná také v některých rozvojových zemích. Bude to řešení, které bude pracovat s extrémně nízkými spády,“ říká vědec.
Model odvalovací turbíny
Od tůňky k turbíně
Na nápad s odvalovací turbínou Sedláček přišel díky pozorování přírody. „Více lidí než jen já si všimlo, že když se zadíváme na tekoucí proud, třeba řeku nebo potok, kde je vytvořená tůňka, do které se dostane nějaký předmět, řekněme list ze stromu, tak se tím, že je unášen a dotýká se okraje tůňky, otáčí v protisměru svého posunu. Točí se doleva a přitom běží doprava,“ popisuje jev, který začal studovat.
Trvalo 23 let, než svá zkoumání zhmotnil ve funkční stroj. „Trvalo to skutečně velmi dlouho. Základní příčina byla v tom, že se neočekávalo, že by dnes mohlo vzniknout něco tak zásadně nového, o čem věda neví,“ komentuje Sedláček.
„Většina názorů ze začátku zněla, že to určitě není tak jednoduché a nemůže to fungovat,“ popisuje skepsi, která jeho práci provázela. „Příroda si s námi někdy pohraje. To, co mělo být známo již v dobách průmyslové revoluce, jsem objevil až v devadesátých letech minulého století,“ usmívá se docent z ČVUT.
Dodává, že ani v současné době není přesně známo vysvětlení popsaného fenoménu – co se uvnitř v mezeře mezi rotorem, který se koulí ve statoru, přesně odehrává. „Ale já věřím, že to nebude dlouho trvat a teorie bude k dispozici,“ hýří optimismem.
Miroslav Sedláček
Expert mimo svůj obor
Sám Sedláček je přitom původním vzděláním nikoliv technik, ale ekonom. Soudí, že na konkrétní problémy hledí profesionál a někdo další, kdo nemá tolik odborných informací, odlišně. „Zamyslí se nad tou věcí z trochu jiného hlediska,“ považuje jinou oborovou specializaci v jistém smyslu za výhodu. „Existuje řada objevů, které učinili právě lidé mimo obor,“ zdůrazňuje.
Jeho turbína je patentovaná v Evropě i Spojených státech. Díky účasti ve finálovém kole Evropské ceny pro vynálezce roku 2016 pociťuje Sedláček zvýšený zájem o svůj stroj. „Normálním způsobem se v dnešní době, kdy je informačních toků ohromné množství, velmi složitě prosazuje. Nám nominace nesmírně pomohla,“ konstatuje a neopomíná projevit vděk ČVUT. O tom, zda cenu získá, se rozhodne 9. června v Lisabonu.
