Úsvit vyloučil Okamuru z poslaneckého klubu, chce po něm i 760 tisíc

Poslanecký klub Úsvitu vyloučil Tomia Okamuru a Radima Fialu. Šéf hnutí by měl navíc podle předsednictva vyvodit osobní odpovědnost za nehospodárné nakládání s penězi Úsvitu. Podle komise pod vedením poslance Jiřího Štětiny, která hospodaření hnutí prověřovala, neefektivně utratil nejmíň pět milionů na reklamu a propagaci. Okamura má také vrátit 560 tisíc korun, které podle komise neoprávněně dostal za plán předvolební kampaně. Hnutí prý dosud neuhradil ani úrok ve výši asi 200 tisíc korun. Okamura tvrzení odmítl, prověrku označil za účelovou a za vyloučením vidí hru o desítky milionů korun.

Pro Okamurovo vyloučení z klubu hlasovalo devět poslanců, proti byl Jaroslav Holík. Karel Pražák a Milan Šarapatka se hlasování zdrželi, Okamura a Fiala nebyli přítomni. Vyloučení z hnutí Úsvit Okamurovi zřejmě nehrozí. Jeho odpůrci by museli zajistit sedm hlasů z devíti, mají jich údajně ale jen pět. Počet členů frakce Úsvitu nyní klesl na 12. Z hnutí v něm ale zbyl jen Marek Černoch. Zbývající poslanci jsou z řad nestraníků a Věcí veřejných.

Komise pro kontrolu financování Úsvit prověřovala mimo jiné účty proplácené různým firmám i smlouvy. Okamura podle ní porušil stanovy, protože přijal závazek úvěru na financování volební kampaně bez stanoviska předsednictva. To bylo podle Štětiny dodatečně přijato až letos v lednu. Po Okamurovi bude navíc hnutí chtít, aby vrátil 560 tisíc, které mu byly uhrazeny za plán předvolební kampaně pro doplňovací volby do Senátu a evropské volby. „Plán měl předseda připravit z titulu své funkce, nikoliv za finanční odměnu,“ konstatoval Štětina. Okamura podle něj rovněž hnutí dosud neuhradil úrok ve výši asi 200 tisíc korun.

Poslanecká frakce Úsvitu má 12 členů, z Úsvitu je ale pouze jeden

Podle Okamury mu ale předsednictvo tento úrok už minulý týden zrušilo. 560 tisíc je pak podle něj částka, kterou za Úsvit zaplatil během kampaně s tím, že se mu peníze po příchodu státního příspěvku vrátí. Hnutí má finanční problémy už delší dobu. Podle Štětiny má k dnešnímu dni závazky u dodavatelů ve výši 3 653 000, u banky 6 660 000. „Stav bankovního účtu k dnešnímu dni je 12 850… V současné době hnutí Úsvit čerpá průběžně kontokorentní účet do výše deset milionů, bez kterého není možné zajistit provoz hnutí, včetně plnění splátkových kalendářů,“ upozornil na tiskové konferenci. Hnutí podle komise také stále neuhradilo některé závazky z voleb a vznáší se tak nad ním riziko soudních sporů, insolvence nebo konkurzu.

Komise kritizovala i bývalého revizora hnutí Radima Fialu. Nedoložil podle ní žádný zápis o provedené kontrole rozpočtu hnutí, komisi se podle Štětiny nepodařilo zajistit ani žádný zápis o provedené kontrole účtů v návaznosti na smlouvy a objednávky. Předsednictvo proto vedle Okamury vyzvalo i Fialu, aby za porušování stanov vyvodili osobní odpovědnost.

Okamura: Jiné politické strany platí za PR mnohem víc

Reportéři ČT v pondělí upozornili, že za špatnou finanční situací hnutí mohou být i štědré finance za PR služby. Peníze šly firmám, které doporučil sám Okamura a se kterými komunikoval pouze on. Platby přitom byly nadstandardní, smlouvy bez stanovené ceny a oficiální sídlo firem i ve zchátralém domku využívaném bezdomovci.

Podle komise ale byly prostředky za služby těchto firem vynakládané neefektivně - hnutí takto od září do prosince prohospodařilo přes pět milionů. Komise proto doporučila, aby Úsvit smlouvy s ATM a 10 minutes vypověděl a po dobu trvání výpovědní lhůty žádné další služby neobjednával. Vypovědět chce komise i smlouvu s firmou PPClick, která zajišťuje především reklamu na facebooku Tomia Okamury. „Další plánované výdaje ve výši 20 milionů jednoznačně nedoporučujeme,“ dodal Štětina.

Okamura si ale za přínosem PR agentur stojí. K vynaloženým milionům České televizi řekl, že jiné politické strany platí násobky této částky. "Jednalo se navíc o velmi krizové PR poté, co byly zmanipulovány moje výroky ohledně romského tábora v Letech, kde mi následně dali policejní znalci za pravdu a trestní oznámení odložili,„ dodal. Podle Okamury se komise naopak vůbec nezabývala tím, že hnutí vyinkasovalo 30 milionů firmě, kde je jednatel jeden z “pučistů„, tedy jeden z lidí, kteří se od Okamury distancují a chtějí si založit novou stranu. Na dalších 30 milionů má podle Okamury firma navíc ještě nárok. Předseda tvrdí, že se snažil nevýhodnou smlouvu vypovědět a upravit, ale neuspěl. “Tajemník a pučista Jan Zilvar odmítl výpověď podepsat,„ uvedl s tím, že už mu je pozadí “puče" zcela jasné. Jde údajně o společnost Celsianus.

Hnutí podá na Okamuru trestní oznámení pro pomluvu

Okamura a zakladatel hnutí Jaroslav Novák upozorňují na hrazení kampaně před loňskými komunálními volbami. Podle Nováka existují důkazy, že lidé napojení na Věci veřejné Úsvit tunelují. Oba zpochybnili i prověrkovou komisi. Ta tvrdí, že při fakturaci výdajů nenašla žádné nedostatky. Zaznamenala pouze jediný případ pokusu o manipulaci s účetnictvím, a to když Okamurova účetní zaslala bezprostředně po ustavení komise k rukám účetní Úsvitu fakturu na 560 tisíc a požádala o její výměnu za tu, která je založena v účetnictví o senátní volební kampani. Předsednictvo proto pověřilo Zilvara, aby na Nováka a Okamuru podal trestní oznámení pro pomluvu. „Komise neshledala žádné skutečnosti, že by došlo ke zpronevěře finančních prostředků hnutí… V souvislosti se selháním předsedy a revizora je důvod trestního oznámení jasně účelový,“ poznamenal Štětina.

Spory v Úsvitu naplno propukly, když se v únoru většina poslanců rozhodla založit nové politické uskupení. Okamura jejich jednání označil za puč a pokus o převzetí uskupení. Hnutí za sebou ale nemá, názor většiny poslanců totiž potvrdily předsednictvo a konference všech členů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna by měla o Pavlově vetu hlasovat 25. srpna

Sněmovna má projednat prezidentem vetovanou novelu rozpočtových zákonů v úterý 25. srpna, sdělil ministr Boris Šťastný, který je současně předsedou poslaneckého klubu Motoristů. Prezident novelu vetoval ve středu. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Představitelé vládní koalice veto kritizují a jsou odhodláni ho přehlasovat. Potřebují na to nejméně 101 hlasů, koalice jich má 108.
10:47Aktualizovánopřed 2 mminutami

VideoDemagogie, říká Murová k prezidentovu vetu. Skopeček namítá, že Pavel využil pravomoci

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 2 hhodinami

Alkohol za kormidlo nepatří. Policisté připomínají, jak se bezpečně chovat u vody

Policisté během letních prázdnin vyrážejí k přehradám, koupalištím a přírodním vodním plochám, aby v rámci preventivní akce Bezpečně u vody lidem připomněli pravidla bezpečného chování. Na Novomlýnských nádržích se zaměřují nejen na rekreanty na břehu, ale také na vůdce motorových člunů, jachet nebo paddleboardů.
před 4 hhodinami

VideoSběrny mateřského mléka se musí transformovat na mléčné banky

Na práci s mateřským mlékem budou kvůli evropské legislativě stejné požadavky jako na zacházení s lidskou tkání nebo orgány. Většina zařízení s mateřským mlékem má asi rok na přeměnu v takzvané mléčné banky. Jedna taková bude přitom stát i několik desítek milionů korun. Většina náhradního mateřského mléka se totiž dnes v Česku k novorozencům dostává přes porodnice, které si ho samy nasbírají. Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že ústavům v transformaci pomůže.
před 4 hhodinami

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 14 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 14 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.