Přehled schválených zákonů zdravotnické reformy

Praha - Sněmovna v noci na dnešek potvrdila zákony zdravotnické reformy ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09), které jí vrátil opoziční Senát. K prezidentovi tak míří novela zákona o zdravotním pojištění, zákon o specifických zdravotních službách, zákon o zdravotních službách a zákon o zdravotnické záchranné službě.

Zákon o zdravotních službách vymezuje podmínky poskytování zdravotní péče a postavení státu, poskytovatelů péče a pacientů. Pacient získá například právo na veškeré informace o svém zdravotním stavu a o zdravotních službách, které mu mají být poskytnuty. Zavádí se i institut dříve vysloveného přání. Pacient bude moci určit, za jakých okolností chce být léčen. Dokument bude platit pět let. Zákon také upravuje utajený porod.

V Národním registru poskytovatelů pak lidé najdou všechny údaje o poskytovatelích zdravotních služeb. Návrh rovněž zdůrazňuje kvalitu služeb a bezpečí pacienta. Zavádí různé sankce vůči poskytovatelům péče. Současná úprava správní delikty nevymezuje a nestanoví výši pokut. Podle opozice jsou ale příliš vysoké, i ve statisících korun. Nově bude hrozit až milionová pokuta lidem, kteří by poskytovali zdravotní služby bez oprávnění. 

Očkování
Zdroj: ČT24


Novela zákona o zdravotním pojištění například zavádí hrazení očkování proti rakovině děložního čípku dívkám ve věku od 13 do 14 let. V případě asistované reprodukce budou pojišťovny ženám platit čtyři pokusy místo tří. Avšak pouze v případě, že při prvních dvou pokusech se bude používat jedno, nikoli více embryí.

Novela počítá i s rozdělením zdravotní péče na základní a nadstandardní, za kterou by si lidé připláceli, a zvyšuje poplatek za den v nemocnici ze 60 na 100 korun. Dále předpokládá hrazení léků do 50 korun a doplňkových a podpůrných přípravků pacientem, na druhou stranu zavádí třicetikorunový poplatek za recept místo za položku na receptu. Z pojištění také nebudou hrazeny léky, které si lidé mohou koupit i bez receptu. 

Návrh zákona o specifických zdravotních službách upravuje umělé oplodnění, sterilizace žen, kastrace mužů a změnu pohlaví. Předloha rovněž zakazuje klonování lidí a stanoví podmínky pro ověřování nezavedených léčebných metod na lidech. Předloha dále upravuje školní prohlídky žáků, dárcovství krve, posudkovou činnost lékařů a nemoci z povolání.

Umělé oplodnění by mohla podstoupit žena nejvýše do 49 let. Sterilizaci novela připouští i z jiných než zdravotních důvodů, ale jen u žen starších 21 let na základě jejich žádosti. Sterilizaci nezletilých nebo nesvéprávných pacientů by posuzovala odborná komise, byl by nutný souhlas zákonného zástupce. Terapeuticky kastrovat by mohli lékaři podle zákona muže staršího 25 let, který v minulosti spáchal násilný sexuální zločin nebo je sexuální deviant. V některých případech by byl nutný souhlas odborné komise a soudu.    

Zákon o zdravotnické záchranné službě prodlužuje dojezd sanitek k pacientovi z 15 na 20 minut. Patnáctiminutový limit nelze podle ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09) dodržet pro oblasti se zhruba 1,3 milionu obyvatel v přibližně 1970 obcích. Kritici prodloužení lhůty z řad levice argumentovali tím, že prodloužení lhůty by mohlo vést ke zvýšení případů neposkytnutí včasné pomoci. Sněmovna v zákoně ponechala také pasáž, podle níž by vedoucí výjezdové skupiny mohl odmítnout zásah na místě, pokud tím byly ohroženy životy nebo zdraví záchranářů.    

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 3 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 4 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 10 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 11 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 11 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 11 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...