ODS věděla, že dělení Prahy na obvody poškodí menší strany

Praha - Pražská ODS věděla, že její záměr rozdělit metropoli na sedm volebních obvodů v komunálních volbách poškodí malé strany. Vyplývá to z analýzy, kterou si občanští demokraté nechali vypracovat, než loni změnu obvodů odhlasovali v zastupitelstvu, kde měli většinu. Informoval o tom dnes deník Právo. Malé strany po říjnových volbách podaly stížnost, kterou se bude v úterý zabývat Ústavní soud. Vedení pražské ODS tvrdí, že žádný zákon neporušilo.

Zastupitelé hlavního města v červnu loňského roku rozhodli, že Pražané budou v říjnových volbách do zastupitelstva hlavního města volit v sedmi obvodech. Zároveň schválili snížení počtu zastupitelů ze 70 na 63. Představitelé občanských demokratů rozdělení Prahy do sedmi volebních obvodů odůvodňovali tím, že když se zmenší počet kandidátů do zastupitelstva, budou je moci voliči lépe poznat.

Analýza, jejíž text má Právo k dispozici, rozebírá možné zisky malých i velkých stran v závislosti na počtu mandátů rozdělovaných ve volebním obvodu, nejméně se může rozdělovat devět křesel.

„Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá nutnost vytvořit devíti-, eventuálně desetimandátové obvody, aby byl vyloučen průnik stran se ziskem asi sedm až 7,5 procenta do zastupitelského sboru,“ stojí v textu, který zkoumá především možnosti koalice ODS s ČSSD a VV, nikoli s TOP 09 či Stranou zelených (SZ).

Ve volbách po rozdělení Prahy pak SZ, SNK ED a VV překročily pětiprocentní hranici, mandáty však nezískaly.

Bývalý náměstek primátora, dnes ministra obrany Rudolf Blažek má za to, že rozdělení Prahy neodporovalo předpisům a že u soudu nemůže obstát argument, že v různých obvodech byl různý počet voličů. „To by potom všechny senátní volby v ČR s rozdílem větším než 15 procent voličů musely být také neplatné,“ uvedl Blažek. Upozornil, že pokud ÚS rozhodne ve prospěch malých stran, volby v Praze tím nezruší. „Ústavní soud může dát právní názor, vlastní krok musí učinit Městský soud v Praze,“ dodal Blažek.

Pokud soudy skutečně rozhodnou o zrušení voleb, mělo by se na pražskou radnici vrátit bývalé vedení včetně Blažka a bývalého primátora Pavla Béma (ODS). Předpokládá to analýza, kterou si zadalo ministerstvo vnitra. Blažek však prý na návrat není připraven.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pracovníci ČT a ČRo budou 3. listopadu stávkovat

Pracovníci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku, oznámili v pátek odpoledne zástupci iniciativy Veřejnoprávně, která sdružuje zaměstnance těchto veřejnoprávních médií. Záměr je reakcí na přednostní projednání návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku ve sněmovně. Zástupci Veřejnoprávně řekli, že plán převést financování ČT a ČRo na stát ohrožuje nezávislost a stabilitu obou médií a bude mít negativní dopad na státní rozpočet.
15:02Aktualizovánopřed 4 mminutami

ŽivěSněmovna hlasy koalice zamítla žádosti opozice o přestávky, ta mluví o popření demokracie

Koalice ANO, SPD a Motoristů prosadila v pátek ve sněmovně přednostní projednání vládního návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku. Předřazení předlohy navrhl předseda klubu SPD Radim Fiala, podle jehož požadavku dolní komora předtím odhlasovala i možnost nejen nočního, ale také sobotního jednání. Postup vládního tábora rozhořčil opozici. Sněmovna odpoledne zamítla hlasy koalice žádosti opozičních klubů o přestávky, opozice mluví o popření zvyklostí a demokracie. Před tři čtvrtě na pět pak komora vyhlásila pauzu, která se opakovaně prodloužila.
09:01Aktualizovánopřed 14 mminutami

Měli právo volit, komise to ale některým občanům EU neumožnila

Během komunálních voleb se objevila řada sporných případů týkajících se volebního práva občanů Evropské unie, kteří mají v České republice povolení k trvalému pobytu nebo potvrzení o přechodném pobytu. Někteří hlasovali bez problémů, jiní se museli svých práv domáhat nebo jim volební komise hlasování vůbec neumožnily. Týkalo se to především Slováků.
před 1 hhodinou

„Doba, kdy se budovala nová Evropa.“ Před 500 lety začala vláda Habsburků v českých zemích

Před pěti sty lety, 23. října 1526, zvolil český sněm králem Ferdinanda I. Habsburského, čímž začala téměř čtyři sta let trvající éra Habsburků na českém trůnu, kterou ukončila až první světová válka a vyhlášení samostatného Československa. „Myslím, že si připomínáme den, který byl důležitý pro celou Evropu, nejen pro oblast Čech nebo pro Prahu. Byla to doba, kdy se svým způsobem budovala nová Evropa, kdy střední Evropa nabyla na důležitosti,“ vzpomíná na výročí v rozhovoru pro ČT nynější hlava rodu Karel Habsbursko-Lotrinský.
před 2 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
07:33Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Uskupení v Brně podepsala koaliční smlouvu, primátorem bude lidovec Hruška

Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s jedenácti mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
11:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Rezignoval šéf pražského letiště Lašák

Předseda představenstva Letiště Praha Radomír Lašák po zhruba třech měsících rezignoval na funkci z osobních důvodů. Ministerstvo financí na uvolněnou pozici vypíše výběrové řízení, sdělil v pátek mluvčí úřadu David Polák. K jakému datu Lašák z vedení letiště odchází, neuvedl. Odborové organizace působící na pražském letišti zrušily po oznámené rezignaci stávkovou pohotovost.
09:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Plyn na trhu výrazně zdražuje. Víc stojí také dřevo a uhlí

Plyn prudce zdražuje. Jeho velkoobchodní cena se tento týden poprvé za téměř čtyři roky dostala na devadesát eur za megawatthodinu. Ceny energií rostou kvůli výpadkům dodávek z Blízkého východu. Situaci navíc komplikují relativně nízké zásoby plynu v Evropě. Zdražují také tuhá paliva a poptávka po nich roste.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.