Praha - Jana Nagyová vypovídala jako svědkyně u Obvodního soudu v Praze kvůli aféře kolem zveřejnění statisícových odměn, které jako někdejší šéfka premiérovy kanceláře inkasovala na Úřadu vlády. Výslech trval asi 15 min. Nagyová se při něm odkazovala na svou dřívější výpověď. Uvedla také, že nyní prožívá psychicky i fyzicky náročnou situaci. Poslední měsíc strávila ve vazbě. Expremiér Nečas je také jedním ze svědků, dnes ale nedorazil. Podle soudkyně se omluvil z rodinných důvodů. Soud proto jednání odročil na 23. října.
Nagyová vypovídala o svých odměnách, Nečas k soudu nedorazil
Nagyová u soudu uvedla, že nedokáže říci, zda soudem předložené výplatní pásky odpovídají skutečnosti: „Vzhledem k tomu, že se jedná opravdu o velký časový odstup od té záležitosti a já skutečně prožívám v této době psychicky a fyzicky náročnější období, tak už si na to teď nevzpomínám.“ Zároveň uvedla, že oznamovatelem trestného činu nebyla ona, ale Úřad vlády. Nežádá proto žádnou finanční kompenzaci.
Obhájce Jany Nagyové Eduard Bruna před začátkem soudu uvedl, že se zdravotní stav jeho klientky v posledních dnech zhoršil. Soud proto v úvodu požádal, aby mohla vypovídat v sedě. „Předtím držela zdravotní diety, ty ale teď nedrží,“ vysvětlil právník, jenž svou klientku v Ostravě na pár hodin navštívil. Bývalá šéfka Nečasovy kanceláře opustila vůbec poprvé od uvalení vazby bránu ostravské vazební věznice, kde je v souvislosti s údajným sledováním Nečasovy manželky a údajným podplacením trojice exposlanců ODS.
GALERIE
Jana Nagyová u soudu
Karel Randák: „Druhá souběžná kauza myslím výrazně snižuje věrohodnost obou svědků. To znamená jak paní Nagyové, tak pana Nečase.“
Do soudní síně dnes přišel i obžalovaný Karel Randák, který měl odměny Nagyové zveřejnit a rovněž jeden ze zakladatelů protikorupčního fondu Karel Janeček. Randák čelí obžalobě z toho, že nezákonně získal výplatní pásky Nagyové a zveřejnil výši odměn. Spolu s ním je obžalovaná i někdejší zaměstnankyně Úřadu vlády a bývalá asistentka Nagyové Lenka Pikorová, která měla Randákovi výplatní pásky předat.
GALERIE
videogallery_354996
Podle zveřejněných informací brala Nagyová jako vrchní ředitelka sekce kabinetu předsedy vlády základní plat kolem 30 tisíc korun, mzda se jí ale díky odměnám několikanásobně zvýšila. Jeden měsíc měla prý na výplatní pásce až 273 tisíc korun hrubého, tedy zhruba 190 tisíc korun čistého.
Celá záležitost vloni vyvolala skandál a své přímé podřízené se zastával sám Petr Nečas. „Je spouštěn mediální lynč na konkrétního člověka, který nic neprovedl, jenom pracuje, je to poctivý, slušný a pracovitý člověk,“ prohlásil minulý rok v lednu. V sobotním rozhovoru pro deník Právo expremiér ovšem přiznal, že Nagyová byla nejen pracovní kolegyně, ale že ho k ní váže osobní vztah.
Oldřich Kužílek: Finanční hodnocení vysokých státních úředníků má být veřejné
Odměny a platy vysoce postavených státních úředníků samozřejmě musejí být veřejně dostupné a v naprosté většině zemí tomu také tak je. „Například existuje jeden server britské vlády, kde si ve struktuře veřejné správy najdete například šéfa sekretariátu britského premiéra a tam zjistíte, jaký má roční plat…,“ řekl Oldřich Kužílek z Otevřené společnosti v rozhovoru pro ČT24.
Podle Kužílka takové informace mají být veřejně dostupné. V případě, že se tají, objevují se spekulace, že se nejedná o odměny za mimořádné výkony. Na námitku, že výši platu lze pokládat za soukromý údaj podléhající ochraně, Kužílek v rozhovoru pro ČT24 namítl: „U veřejné sféry, kde se vynakládají veřejné peníze je ochrana osobních údajů nepatrná. Týká se jen těch nejnižších kategorií.“
Zároveň ale připomněl, že ne ve všech zemích se lze k těmto údajům dostat tak snadno jako ve Velké Británii. „Určitý problém by byl nejspíš v Rakousku nebo v Německu. Pak také existují různé techniky zveřejňování, zejména zpřístupňování těchto údajů ve škálách – částky se pak zveřejňují v určitém rozpětí,“ podotkl Kužílek.
Zveřejnění výše odměn u Jany Nagyové nemohlo podle něj způsobit Nagyové žádnou újmu, což se snaží dokázat státní zastupitelství. Lze hovořit o porušení pracovních předpisů u toho, kdo předal informace o odměnách. „Nicméně o trestný čin asi nepůjde, protože nebude splněna podmínka toho, že je potřeba prokázat, že šlo o způsobení újmy… V případě, že výše odměňování má být veřejná, nelze tak způsobit újmu.“
Rozhovor s Oldřichem Kužílkem (zdroj: ČT24)
Lidé obvinění v ústřední kauze Nagyová jsou ve vazbě bez jednoho dne celý měsíc. Žalobce Ištvan přitom minulý týden ve čtvrtek v Interview ČT24 naznačil, že na svobodu se dostanou nejpozději do poloviny srpna, když už bude mít policie vyslechnuté všechny důležité svědky.