Volby s výhledem na kontinenty a oceány. 400 kilometrů nad zemí na ISS

Astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) obíhají kolem Země ve výšce asi 400 kilometrů. Planetu obletí za den celkem 15krát – ale přesto mohou bez problémů volit. Jako jejich bydliště je na jejich obálkách uvedeno „nízká oběžná dráha.“

Roku 1997 schválil stát Texas zákon, jímž umožnil, aby i lidé mimo naši planetu mohli hlasovat ve volbách do amerických institucí. Protože většina astronautů v Texasu žije (sídlí tam Johnsonovo vesmírné středisko), mohou tohoto zákona využívat.

Pro astronauty všechno začíná už rok před startem do vesmíru. Tehdy se, když je potvrzeno, že opravdu na ISS poletí, může rozhodnout, v jakých volbách by chtěl volit. Zda v obecních, státních a/nebo federálních. Šest měsíců před volbami pak astronauti dostanou standardní formulář k volbám.

Na něm je jako adresa uvedeno „nízká oběžná dráha“, řekla v on-line rozhovoru pro server Space.com astronautka Kate Rubinsová. „Je to naprosto neuvěřitelné. Je úžasné, že odsud nahoře můžeme volit, a myslím, že je to pro nás i velmi důležité,“ uvedla.

Stejný formulář pak astronauti dostanou digitálně z velína v Johnsonově vesmírném středisku. Na ISS ho normálně vyplní a pak ho opět digitálně odešlou do centra na Zemi. Ve středisku je přímo přeposílají volebním okrskům a komisím.

Poprvé někdo z vesmíru hlasoval v roce 1997 – tedy ještě 3 roky před vznikem stanice ISS. Průkopníkem byl americký astronaut David Wolf na ruské stanici Mir.

Prvním americkým astronautem, který volil z vesmíru v prezidentských volbách, se stal Leroy Chiao roku 2004.

V současné době se tato možnost nabízí americkému astronautovi Shanu Kimbroughovi. Ten už z ISS v minulosti volil, stejně jako jeho krajanka Kate Rubinsová, která se z mise na ISS nedávno vrátila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 9 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
včera v 09:00

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...