Vědci vytvořili 3D model sochy svatého Václava. Má pomník ochránit před metrem

Nahrávám video

Vědci vytvořili vizualizaci asi nejslavnější české sochy – svatého Václava. Má 20 milionů bodů a poslouží k její záchraně před riziky, která sochu ohrožují.

Nový průzkum sochy sv. Václava na Václavském náměstí v Praze probíhá s pomocí moderních technologií. Galerie hlavního města Prahy teď dokumentuje aktuální stav uměleckého díla s pomocí vědců z ČVUT.

Ti vytvářejí prostorové vizualizace, které na památce odhalí jemné porušení i změny, jež vznikají působením času nebo znečištěného ovzduší. Výsledky tohoto průzkumu budou sloužit jako podklady pro případnou rekonstrukci – pokud se ukáže, že socha je příliš poničená.

Pomník svatého Václava v horní části Václavského náměstí v Praze je symbolem české státnosti a současně jedním z nejznámějších sochařských děl u nás. Byla dokončena roku 1925, její poslední velká restaurace skončila v říjnu 2005. Nyní je zapotřebí popsat co nejdetailněji, jaký je technický stav 5,5 tuny těžké a 7,2 metrů vysoké bronzové sochy.

3D model světce

Památkáři a restaurátoři k tomu potřebují velmi detailní dokumentaci sochy, a proto teď vznikl 3D model. Zcela věrně kopíruje originál a díky tomuto modelu je možné bez problémů prohlížet i těžko přístupné části sochy. Model vznikal pomocí stovek fotografií i laserového skenování. Pro dokumentaci museli vědci využít vysokozdvižnou plošinu.

„Už od šedesátých let restaurátoři poukazují na to, že žulový podstavec vykazuje jisté změny, že se tam objevují defekty,“ varuje Marie Foltýnová, kurátorka sbírky veřejné plastiky z Galerie hlavního města Prahy. Bez informací to ale nejde – a čím přesnější je model, tím lepší výsledky expertům dává. A tento model opravdu detailní je – nová vizualizace se skládá z dvaceti milionů bodů.

Smysl takového modelu se ukáže především v delším časovém intervalu – když budou vědci porovnávat více snímků. „Když budeme ty modely snímat v pravidelných intervalech, to znamená třeba za rok, za pět let, za deset let, můžete zjistit odchylky,“ vysvětluje Karel Pavelka z Fakulty stavební ČVUT.

Co ničí sochu patrona českých zemí?

Na sochu působí mnoho vlivů. Například z ovzduší, ale především se jedná o vibrace z metra, které vede pod ní, i z magistrály. Měření se ovšem bude hodit taky v souvislosti s plánovanou rekonstrukcí Václavského náměstí.

„My bychom tímto způsobem byli schopni vyhodnotit, jestli se na pomníku změny projevují a zdali tam dochází k nějakým pohybům,“ popisuje Marie Foltýnová. Na základě toho se pak restaurátoři rozhodnou pro případný zásah. Sledují taky stav bronzové sochy uvnitř – naposledy se tam podívali v září pomocí endoskopické kamery.

Třicet let odříkání

Autorem sochy je Josef Václav Myslbek, který ji tvořil více než 30 let. Přitom vlastně soutěž o vytvoření sochy svatého Václava nevyhrál, skončil až na druhém místě, první cena totiž vůbec nebyla udělena. I tak vyhrál jen těsně nad Buhuslavem Schnirchem – ten totiž navrhl sochu jako pomník světce, zatímco Myslbek zvolil netradiční, ale tehdejší náladě lépe rezonující podobu bojovníka.

Tato soutěž proběhla roku 1894, roku 1908 byla socha dokončena, ale poslední socha sousoší (svatý Vojtěch) byla vztyčena až na jaře 1925. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 6 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 8 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 10 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...