Vědci vytvořili 3D model sochy svatého Václava. Má pomník ochránit před metrem

Nahrávám video

Vědci vytvořili vizualizaci asi nejslavnější české sochy – svatého Václava. Má 20 milionů bodů a poslouží k její záchraně před riziky, která sochu ohrožují.

Nový průzkum sochy sv. Václava na Václavském náměstí v Praze probíhá s pomocí moderních technologií. Galerie hlavního města Prahy teď dokumentuje aktuální stav uměleckého díla s pomocí vědců z ČVUT.

Ti vytvářejí prostorové vizualizace, které na památce odhalí jemné porušení i změny, jež vznikají působením času nebo znečištěného ovzduší. Výsledky tohoto průzkumu budou sloužit jako podklady pro případnou rekonstrukci – pokud se ukáže, že socha je příliš poničená.

Pomník svatého Václava v horní části Václavského náměstí v Praze je symbolem české státnosti a současně jedním z nejznámějších sochařských děl u nás. Byla dokončena roku 1925, její poslední velká restaurace skončila v říjnu 2005. Nyní je zapotřebí popsat co nejdetailněji, jaký je technický stav 5,5 tuny těžké a 7,2 metrů vysoké bronzové sochy.

3D model světce

Památkáři a restaurátoři k tomu potřebují velmi detailní dokumentaci sochy, a proto teď vznikl 3D model. Zcela věrně kopíruje originál a díky tomuto modelu je možné bez problémů prohlížet i těžko přístupné části sochy. Model vznikal pomocí stovek fotografií i laserového skenování. Pro dokumentaci museli vědci využít vysokozdvižnou plošinu.

„Už od šedesátých let restaurátoři poukazují na to, že žulový podstavec vykazuje jisté změny, že se tam objevují defekty,“ varuje Marie Foltýnová, kurátorka sbírky veřejné plastiky z Galerie hlavního města Prahy. Bez informací to ale nejde – a čím přesnější je model, tím lepší výsledky expertům dává. A tento model opravdu detailní je – nová vizualizace se skládá z dvaceti milionů bodů.

Smysl takového modelu se ukáže především v delším časovém intervalu – když budou vědci porovnávat více snímků. „Když budeme ty modely snímat v pravidelných intervalech, to znamená třeba za rok, za pět let, za deset let, můžete zjistit odchylky,“ vysvětluje Karel Pavelka z Fakulty stavební ČVUT.

Co ničí sochu patrona českých zemí?

Na sochu působí mnoho vlivů. Například z ovzduší, ale především se jedná o vibrace z metra, které vede pod ní, i z magistrály. Měření se ovšem bude hodit taky v souvislosti s plánovanou rekonstrukcí Václavského náměstí.

„My bychom tímto způsobem byli schopni vyhodnotit, jestli se na pomníku změny projevují a zdali tam dochází k nějakým pohybům,“ popisuje Marie Foltýnová. Na základě toho se pak restaurátoři rozhodnou pro případný zásah. Sledují taky stav bronzové sochy uvnitř – naposledy se tam podívali v září pomocí endoskopické kamery.

Třicet let odříkání

Autorem sochy je Josef Václav Myslbek, který ji tvořil více než 30 let. Přitom vlastně soutěž o vytvoření sochy svatého Václava nevyhrál, skončil až na druhém místě, první cena totiž vůbec nebyla udělena. I tak vyhrál jen těsně nad Buhuslavem Schnirchem – ten totiž navrhl sochu jako pomník světce, zatímco Myslbek zvolil netradiční, ale tehdejší náladě lépe rezonující podobu bojovníka.

Tato soutěž proběhla roku 1894, roku 1908 byla socha dokončena, ale poslední socha sousoší (svatý Vojtěch) byla vztyčena až na jaře 1925. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
před 6 hhodinami

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
včera v 08:45

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
3. 7. 2026

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
3. 7. 2026

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
3. 7. 2026

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
3. 7. 2026

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
3. 7. 2026

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Evropský pohled