Vědci vyrobili pavučinu vylepšenou o nanovlákna. Silnější materiál neexistuje

Pavoučí vlákno je již nyní nejsilnějším biologickým materiálem na světě; je dostatečně silné na to, aby udrželo v pasti silný hmyz nebo aby díky němu mohl pavouk létat. A už brzy se stane ještě pevnějším – možná dokonce udrží i člověka.

Italští vědci dokázali vylepšit už tak pevný materiál tím, že ho obohatili o grafen a uhlíkové a nanotrubičky. Podařilo se to týmu kolem inženýra Nicoly Pugna z univerzity v Trentu. Výsledky své práce zveřejnili v odborném časopise 2D Materials.

Vědcům se podařilo obohatit vodu, kterou pavouci v laboratoři pili, o grafen a trubičky z nanovláken. Díky tomu pak vlákno, jež z pavouků vyšlo, bylo pětkrát silnější než normálně. Jinak mělo zcela shodné vlastnosti s tím, jaké by mělo mít zcela přirozeně – jen bylo mnohem pevnější.

Jeho pevnost tak byla srovnatelná s těmi nejpevnějšími materiály, které byl schopný vyrobit člověk – tedy s vlákny z čistého uhlíku nebo s Kevlarem.

„Víme, že biologické materiály jsou obsažené v látkách, které tvoří tvrdé části těl hmyzu – díky tomu mají obrovskou sílu a odolnost. Naše studie se pokusila popsat, jestli by se pavoučí vlákno nedalo ještě vylepšit přidáním umělých přísad, které by se spojily do jeho struktury,“ uvedl vědec.

Toto vlákno je teprve v raném stupni vývoje, již nyní však vědce překvapuje svými vlastnostmi. Zatím ale dalšímu detailnějšímu výzkumu brání fakt, že se podařilo získat jen malé množství upraveného vlákna – dosud se neví, jak zvládá pevnost ve větší kvantitě. Než se bude dát použít v praxi, bude potřeba ještě velkého množství dalších testů.

Co s tím?

Pokud by se naděje vědců naplnily, mohl by tento výzkum vést ke vzniku superpevných vláken, která by mohla sloužit pro lana, kabely a mnoho dalších materiálů – byla by vyráběna miliony upravených pavouků.

Podle profesora Pugny má ovšem tento výzkum mnohem více potenciálních aplikací. Pokud by se ukázalo, že to celé funguje, mohlo by se takto upravovat mnoho dalších biologických materiálů – rostlinných i zvířecích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 16 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 17 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 19 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 20 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 23 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...