Archeologové na slavné jihoperuánské planině Nazca objevili nový obrazec. Mezi písečnými dunami k takzvaným geoglyfům kolibříka, opice, kosatky nebo postavy, o které se někteří s oblibou (a mylně) domnívají, že jde o kosmonauta, nově přibyla obří kočka. Její stáří vědci odhadují na více než dva tisíce let.
Vědci našli nový geoglyf na planině Nazca. Je to obří kočka
Kočičí obrazec archeologové objevili náhodou při úpravě stezky na jeden z kopců, který slouží jako pozorovací místo a jsou z něj dobře vidět další geoglyfy.
„Obrazec byl sotva viditelný a málem zmizel, protože je umístěný na poměrně prudkém svahu, který je náchylný k erozi,“ uvedlo v prohlášení peruánské ministerstvo kultury.
Kočka z planiny Nazca
Obrazec dlouhý 37 metrů s jasně viditelnými liniemi o tloušťce mezi 30 a 40 centimetry představuje kočku s natočenou hlavou. Vědci jeho vznik datují do let 200 až 100 před naším letopočtem.
Stále nové objevy
„Je celkem pozoruhodné, že ještě pořád nacházíme nové obrazce, a také víme, že můžeme další objevit,“ citovala agentura EFE vedoucího archeologa Johnyho Islu. Podle něj se na planinách u měst Palpa a Nazca v posledních letech objevilo dalších 80 až 100 obrazců, přičemž jsou všechny starší než kultura Nazca, která měla podle dostupných poznatků na svědomí nejznámější geoglyfy.
„Jsou malé, nakreslené na svazích kopce a jasně patří k dřívější tradici,“ řekl k nově objeveným geoglyfům Isla. Pochází podle něj od příslušníků pozdní kultury Paracas z let 500 před naším letopočtem až 200 našeho letopočtu. „Víme to z porovnání ikonografie; například textilie této kultury zobrazují ptáky, kočky a postavy, které jsou s těmito geoglyfy jednoduše srovnatelné,“ uvádí.
Na planině Nazca, která leží zhruba čtyři sta kilometrů jižně od peruánské metropole Lima, se nachází přes 300 geoglyfů či jejich pozůstatků na rozloze zhruba 520 kilometrů čtverečních. Obrazce jsou různě veliké a rozpoznatelné pouze z větší výšky či dálky. Vznikly odstraněním svrchní vrstvy kamenů a zeminy, čímž se odkryl světlejší kontrastní materiál.
Smysl obrazců na planině Nazca, zapsaných od roku 1994 na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, zůstává záhadou. Podle některých teorií sloužily k náboženským rituálům jako způsob komunikace s bohy, někteří vědci tvrdí, že fungovaly jako astronomický kalendář. Jiní míní, že to byl zavlažovací systém. Objevují se i nepodložené teorie, že jsou výtvorem mimozemské civilizace.
Některé z obrazců na planině Nazca zaznamenali už španělští dobyvatelé v 16. století. První, kdo se jim šířeji věnoval, byl americký historik Paul Kosok, který je studoval na místě ve 40. letech minulého století. Podle něj byly obrazce na zavlažovací systém příliš mělké. Kosok se přikláněl k vysvětlení, že šlo o astronomický kalendář.
