Vědci našli 12 neznámých měsíců Jupitera. Některé z nich mohou brzy zaniknout

V učebnicích je uvedeno, že největší planeta sluneční soustavy, Jupiter, má 67 měsíců. Od poloviny července to už ale není pravda – astronomové totiž objevili dalších 12 přirozených satelitů tohoto tělesa.

Američtí vědci objevili dalších dvanáct měsíců Jupitera, známo jich tak už je 79. Jeden z nově nalezených objektů má průměr menší než kilometr, a je tak patrně nejmenším měsícem této největší planety sluneční soustavy. 

Ani ostatní měsíce ovšem nejsou žádní obři, kteří by byli velikostí srovnatelní s dříve známými satelity Jupitera. Kolem žádné jiné planety sluneční soustavy neobíhá tolik přirozených souputníků, jako kolem té páté v pořadí od Slunce, zdůraznil tým amerických astronomů.

Valetudo
Zdroj: Carnegiescience.

Scott Sheppard z Carnegieho vědeckého ústavu označil nejmenší měsíc za „podivnou kouli“. Neobvyklá je také její oběžná dráha, která je „odlišná od všech ostatních známých Jupiterových měsíců“. Vědcům se je nepodařilo najít už dříve kvůli jejich miniaturním rozměrům a „nelogickým drahám“.

Nejmenší měsíc oběhne kolem své planety ve směru její rotace jednou za rok a půl. Jeho nakloněná oběžná dráha protíná orbity roje dalších měsíců, které se pohybují proti rotaci Jupitera. „To je nestabilní situace,“ podotkl Sheppard. „Čelní kolize mohou měsíce rychle rozbít a obrátit je v prach,“ dodal expert. Vědci zatím netuší, kdy by tato kolize mohla nastat – je ale velmi pravděpodobná.

Měsíce zatím nedostaly jména, s výjimkou toho nejmenšího, jemuž vědci říkají Valetudo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
před 1 hhodinou

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
před 2 hhodinami

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 4 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 20 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 22 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 23 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
včera v 10:33

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánovčera v 07:45

Evropský pohled