Univerzita v Plzni chce mít vlastní vědeckou základnu v Antarktidě

Západočeská univerzita v Plzni (ZČU) pracuje na založení vlastní malé vědecké základny v Antarktidě. První dva odborníci už byli obhlédnout situaci na místě letos v březnu, další zamíří do polární oblasti tuto zimu. Pokud se vše podaří, mohla by sezonní stanice sloužit pro první výzkumné projekty už od přelomu let 2018 a 2019.

Západočeští vědci by se zde mohli věnovat například výzkumu ledovců, ale také technickým oborům – třeba testování materiálů a technologií v extrémních podmínkách, řekl rektor ZČU Miroslav Holeček.

ZČU počítá s úzkou spoluprací se zatím jedinou stanicí, kterou ČR v Antarktidě má, a to s Mendelovou polární stanicí brněnské Masarykovy univerzity. Plzeňská stanice by měla být výrazně menší.

„Zatím uvažujeme velmi skromně, protože problémem je financování,“ uvedl rektor. Univerzita by ráda na základnu a výzkumy získala granty, případně použila část vlastních peněz. Stanice by fungovala sezonně – tedy zhruba od prosince do února, po dobu tamního léta.

Nahrávám video

Zatím je podle Holečka předčasné hovořit o tom, kolik vědců by mohlo na stanici působit. „Tým se rýsuje na Pedagogické fakultě, kde je velmi významný vědecký potenciál v oblasti výzkumu geomorfologie a změn v ledovcích,“ řekl rektor. Zatím plzeňští vědci zkoumají tuto problematiku v domácích podmínkách, přímo v Antarktidě by jejich práce dostala zcela jinou dimenzi. „Také plánujeme, že by se do toho zapojily technické fakulty,“ doplnil rektor.

Odborníci by mohli podle něj zkoumat třeba vlastnosti a fungování materiálů a technologií v extrémních podmínkách. Holeček si umí představit například výzkum fungování fotovoltaiky. „Děláme výzkum fotovoltaických článků, ale tam v těch podmínkách vše funguje jinak,“ řekl. Specialisté by mohli třeba zkoumat, co s články udělá polární zima, jak na ně bude fungovat difusní světlo a podobně.

Tři české stanice

Pokud se podaří složitá jednání a shánění peněz dotáhnout do konce, do budoucna by mohla ZČU i ve spolupráci s Mendelovou stanicí nabídnout příležitost pobytu na stanici také studentům.

Kromě Mendelovy polární stanice má v polárních oblastech základnu i Jihočeská univerzita, ne však na jižní, ale na severní polokouli – v souostroví Špicberky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 4 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 5 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
před 11 hhodinami

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
před 11 hhodinami

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
včera v 17:00

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
včera v 16:09

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
včera v 15:00

ISS je zastaralá, soukromá stanice ji plně nahradí, věří bývalý astronaut Kopra

Soukromé společnosti už ovládly dopravu nákladu i lidí do vesmíru. A teď se zaměřují na výstavbu vlastních stanic na oběžné dráze Země. Mimo jiné i proto, že Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude fungovat už jen několik let, přestat sloužit by měla kolem roku 2030. Jednu z plánovaných náhrad ISS má na starosti exastronaut NASA Tim Kopra, který poskytl rozhovor vědecké redakci České televize. Podílí se na vývoji stanice Starlab společnosti Voyager Technologies, přičemž využívá vlastních zkušeností z pobytu na ISS.
včera v 14:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.