Univerzita Karlova představila sadu pro diagnostiku covidu-19 i chřipky

Nové sady pro diagnostiku covidu-19 i chřipky typů A a B ve středu představili zástupci Univerzity Karlovy a spolupracujících společností. Kompletní testy budou dostupné na podzim, podle tvůrců mají zrychlit proces testování. O vývoji univerzita informovala poprvé už v srpnu.

Jednatel dceřiné společnosti UK GeneSpector Michal Pohludka uvedl, že by využití sady mohlo zvýšit současnou kapacitu laboratoří. Cena testu by podle zástupců univerzity neměla překročit 1200 korun. Nyní u PCR testu ministerstvo zdravotnictví stanovilo maximální cenu 1674 korun a 82 korun za odběr. Kompletní společný produkt pro testování na covid-19 i chřipku má být podle UK dostupný již v říjnu. 

Podle tvůrců bude celý proces od příchodu vzorku do laboratoře po získání výsledku v sérii po 94 vzorcích trvat méně než hodinu a půl. Už dříve univerzita uvedla, že standardní doba u PCR testu je nyní kolem dvou hodin.

Ohledně sady pro odběr výzkumníci upozornili na roztok, který virus inaktivuje a zároveň umožní bezpečné uchování vzorku při pokojové teplotě. Autor současné technologie Stanislav Kmoch z 1. lékařské fakulty UK uvedl, že roztok vznikal řadu let. Na jaře se ukázalo, že by mohl najít uplatnění i v testování covid-19.

Zkrácení procesů

Na odběrovou sadu navazuje izolační a detekční kit, kdy izolace virové RNA, tedy nejnáročnější krok v rámci testování, byla podle UK zkrácena pod deset minut. Tyto části pocházejí od spolupracujících firem.

Na vývoji testu spolupracoval Kmochův tým z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a firmy Generi Biotech, Spadia Lab a ZKV Career. Ty v srpnu založily novou dceřinou společnost UK GeneSpector. Ta bude dodávat právě nově vyvinuté testy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové. Nikdo nebude mít na nic, varují

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
před 39 mminutami

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 3 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026
Načítání...