Před 350 lety zasáhla Londýn velká epidemie moru, jedna z posledních v dějinách. Jelikož se ale výrazem mor v minulosti označovaly desítky chorob, až doposud jsme netušili, jaká nemoc za desetitisíce mrtvých mohla. Až teď udělala jasno analýza DNA.
Testy DNA poprvé potvrdily, co způsobilo Velký londýnský mor. Zabil sto tisíc lidí
Roku 1665 vypukla v Londýně morová epidemie nebývalých rozměrů. Trvala sice pouhý rok, ale zabila asi 100 000 osob – to byla tehdy celá čtvrtina obyvatel Londýna. Katastrofa přišla zcela nečekaně, tehdy si již Evropa myslela, že z ní mor odešel.
Až dodnes se netušilo, co přesně epidemii způsobilo. Hlavním podezřelým byla kvůli typickým příznakům bakterie Yersinia pestis, která způsobuje mor. Důkazy však chyběly. Vše změnila analýza DNA, kterou provedli němečtí paleoarcheologové.
Mapa Londýna v době morové epidemie od Čecha Václava Hollara
Vše začalo objevem pohřebiště obětí moru ve východním Londýně. Archeologové pod Liverpool Street zkoumali pět a půl roku hroby 3500 Londýňanů, kteří zemřeli v průběhu epidemie. Část těl byla převezena do laboratoří, kde vědci vyhodnocovali, co se z nich dá zjistit.
Klíčová část výzkumu probíhala v Německu, v Institutu Maxe Plancka v Jeně. Tam analyzovali zuby některých londýnských koster – právě v zubu jsou totiž nejlépe a nejdéle uchovány genetické informace.
Zuby jsou jako izolované časové pouzdro.
Molekulární paleontoložka Kirsten Bosová analyzovala zuby dvaceti lidí, u pěti z nich našla bakterii Yersinia pestis – tedy ten hlavní podezřelý. „Našli jsme jasně uchované vzorky DNA, z nichž jsme dokázali poznat, že v tělech těchto osob v době jejich smrti byla právě tato bakterie,“ popsala Bosová pro BBC.
- Během Velkého moru zemřel v Londýně také syn slavného českého kreslíře a rytce Václava Hollara.
Na první pohled se tento objev nezdá nijak významný – vlastně jen potvrzuje starou hypotézu. Ve skutečnosti ale přelomový je. Jednak už samotný fakt, že víme, co přesně epidemii způsobilo, je zásadní. Především ale další analýzy mohou ukázat, v čem byl kmen moru z roku 1665 tak výjimečný – proč zabíjel tolik lidí, proč přišel tak pozdě a také může vrhnout jiné světlo na kmeny moru, které se objevují v Evropě v současnosti.
Nález této DNA doplní naše informace o tom, jak se morové epidemie Evropou šířily, jak se měnila jejich struktura a jaký byl jejich vliv na celý svět.
Co byl mor?
Středověk používal slovo mor v mnohem širším významu než my dnes. Tehdy se tak označovalo v podstatě jakékoliv smrtelné infekční onemocnění, které dopadalo na významnou část společnosti. Dnes to představuje pro historiky i epidemiology problém: vypátrat, o jakou chorobu se kdy jednalo, není snadné.
Pravý mor způsobuje tyčinkovitá bakterie Yersinia pestis, která se projevuje třemi formami – jako dýmějový, septický a plicní mor. Úmrtnost různých forem moru se pohybuje mezi 60–90 procenty.