Americká sonda InSight letící k Marsu minulý víkend provedla v pořadí pátou korekci trajektorie a teď v neděli, den před plánovaným přistáním na povrchu rudé planety, učiní ještě poslední úpravu kurzu. Na Twitteru to oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Aparát, který je určen k seismickému výzkumu Marsu, se na vesmírnou pouť vydal letos v květnu.
Projekt InSight je vůbec první misí, která bude studovat hlubiny Marsu. Všechny dosavadní mise bádaly pouze na povrchu rudé planety. Sonda se pokusí dosednout v marsovské oblasti Elysium Planitia po dvou letech od nezdaru evropsko-ruského experimentálního modulu Schiaparelli, který se během přistávacího manévru roztříštil o povrch.
Poslední úspěšné přistání na Marsu se v roce 2012 podařilo Američanům, kteří na povrch dopravili vozítko Curiosity.
Cesta do nitra Marsu
Stacionární modul InSight, jehož přistání na Marsu je naplánováno na pondělí 26. listopadu, je vybaven několika přístroji s citlivými senzory. S jejich pomocí bude měřit proudění tepla v planetě, zaznamenávat marsovská zemětřesení a sledovat kolísání oběžné dráhy tělesa kolem Slunce. Se svým vrtným zařízením se dostane do hloubky přes čtyři a půl metru, tedy mnohem dál než jakékoli jiné robotické zařízení vyslané na Mars.
Získaná data odborníkům poskytnou informace o základních vlastnostech jádra Marsu. Vědci také zjistí více o vývoji sousední planety a o tom, zda má stejné složení jako Země.
Projekt InSight se vyznačuje i dalšími zajímavostmi. Především půjde o první misi k jiné planetě se startem z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii. Všechny takové mise doposud v USA normálně začínaly z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě.
Novinkou je i první zkouška technologie malých družic CubeSat v hlubokém vesmíru. Raketa Atlas V vynesla ze Země spolu s modulem InSight dva minisatelity, které po oddělení letí k Marsu samostatně. Jejich úkolem je otestovat nové komunikační a navigační možnosti pro budoucí mise.
S modulem InSight se na Mars dostanou i dva mikročipy se jmény téměř dvou a půl milionu lidí, kteří se na výzvu NASA přihlásili o virtuální palubní letenku.
