Šimpanzi v Ugandě trpí podivným postižením. Vědci hledají, proč

Vědci objevili v Ugandě šimpanze s plochými tvářemi, kteří vypadají jako zmutovaní. Příčinou jsou zřejmě insekticidy, naznačuje výzkum.

Už roku 2014 zaznamenali francouzští primatologové, kteří zkoumali v Ugandě šimpanze, něco zvláštního. Šimpanzi a paviáni, kteří tu žijí, vypadali divně: měli podivně ploché nosy s abnormálně malými nozdrami, jež občas úplně chyběly. Také jejich tváře byly netypické. Tehdy vědci odhadovali, že takto poškozených bylo asi 10 procent šimpanzů v národním parku Kibale, o dva roky později už jejich podíl stoupl na 25 procent. Deformovaných paviánů bylo 17 procent.

Tato oblast je jedním z míst s největší biodiverzitou v Africe – žije zde desítka druhů primátů a mnoho dalších ohrožených druhů savců i ptáků. Vyniká pestrostí, skládá se z pásem pralesů, savany i bažin.

Změny šimpanzí tváře

Když se biologové vydali tento podivný fenomén zkoumat více do hloubky, zjistili, že mnoha primátům navíc chybí prsty, někteří měli také nekvalitní srst s výrazně světlejší barvou. Některé samice se také potýkaly s reprodukčními problémy. Přitom šlo jen o jedince žijící na velmi omezeném území, pár desítek kilometrů dál už byla zvířata zcela zdravá. Vědci to popsali v nedávno vydané studii v odborném časopise Science of the Total Environment

Vědci se zpočátku domnívali, že by mohlo jít o projevy tropické nemoci jménem yaws, což je bakteriální infekce, která se někdy projevuje podobnými poškozeními – ale jiné symptomy tomu neodpovídaly. Ani další změny v pralese nenaznačovaly, že by příčina poškození pocházela z něj. A tak se začali biologové rozhlížet za hranicemi pralesa. A právě tam také našli odpověď.

Jednou z dalších hypotéz mohly být pesticidy, které by se do národního parku mohly dostat z okolních polí. Jenže zjistit to bylo pro vědce extrémně složité: protože je Kibale národním parkem, nesmí nikdo s šimpanzi přímo interagovat, takže nepřipadalo v úvahu, aby se jim někdo pokusil odebrat krev. A tak museli vědci testovat jen vzorky plodin a půdy z okolních farem a také vodu z nedalekých řek, plus ryby z nich.

Jedy z polí v pralese

Výsledky byly zcela jednoznačné. Téměř všechny vzorky kukuřice z okolních polí obsahovaly obrovské množství chlorpyrifosu, což je insekticid užívaný už od šedesátých let dvacátého století. Ve Spojených státech se ho pokoušeli po desetiletí zakázat, protože ve vysokých koncentracích má stejně negativní dopad na hmyz jako na člověka. Až do letošního března to vypadalo, že bude v USA zakázán, nová administrativa ale zákaz odložila.

Kromě tohoto insekticidu byly v okolí farem nalezeny také stopy DDT a další látky se stejnými účinky, imidaclorpridu. Podle vědců je právě koktejl těchto látek příčinou deformací obličejů i dalších poškození u šimpanzů. Přestože se tyto látky do lesů v chráněné oblasti přímo nedostávají, šimpanzi ji dobrovolně opouštějí a v noci hledají na polích zemědělců v okolí snadno dostupnou potravu.

Vědci věří, že to souvisí s rychle rostoucím počtem komerčních farem v okolí parku. Dříve zde hospodařili jen drobní zemědělci, kteří si pěstovali potraviny jen pro svou potřebu a neměli dostatek peněz na tak drahé přípravky, jako jsou pesticidy. Komerční farmáři si je však dovolit mohou, takže do nich investují. Jednou z plodin, které se tu pěstují nejvíce, je čaj, který se vyváží do celého světa – jeho produkce stoupla za posledních 10 let na dvojnásobek. Za stejnou dobu se dovoz pesticidů do Ugandy zvýšil o 500 procent.

Prosazovat omezování pesticidů je v zemích jako je Uganda složité – tyto látky totiž pomáhají omezovat nemoci, jako je například malárie.

Co dál?

Vědci o tomto objevu informovali ugandské úřady, které již tuto informaci předali ministerstvu zdravotnictví. Vědci nyní hodlají přijít s konkrétními důkazy, že v tělech šimpanzů jsou opravdu přítomné pesticidy. Jediný možný způsob, jak to udělat v souladu se zákony, je sledování šimpanzů a sbírání vzorků jejich moči – i to však bude značně náročné. Pro magazín Vice biologové popsali, jak to bude vypadat: budou čekat pod stromy s velkými nádobami – až se šimpanzi vymočí, budou se vědci snažit kapky moči do těchto nádob zachytávat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
před 1 hhodinou

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
před 15 hhodinami

Vědci našli pod Krvavými vodopády v Antarktidě oázu pravěkého života

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.
včera v 10:00

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
14. 8. 2026Aktualizovánovčera v 07:18

Nižší počet případů tuberkulózy vede Estonsko k přehodnocení plošného očkování

Klesající výskyt tuberkulózy v Estonsku přiměl tamní ministerstvo sociálních věcí k přípravě změny, která by nahradila plošné očkování novorozenců cílenou vakcinací dětí z rizikových skupin.
14. 8. 2026

Evropu sevřela už pátá letošní vlna veder. Opět za ni může tepelná kupole

Na západě a na jihu Evropy pokračuje vlna veder, teploty nad 35 stupňů Celsia ve čtvrtek pocítilo hlavně ve Francii, Itálii, Španělsku a Británii více než 135 milionů lidí. Přibližně u 340 milionů obyvatel Evropy s výjimkou Turecka a Ruska pak ve čtvrtek teploty překonaly třicet stupňů.
14. 8. 2026

V Řecku stoupá počet případů nákazy západonilskou horečkou, devět lidí zemřelo

Počet případů nákazy virem západonilské horečky v několika řeckých regionech, zejména v Athénách, výrazně stoupá, uvedl řecký Národní zdravotnický úřad (EODY). Během uplynulého týdne bylo hlášeno 45 nových případů, čímž se celkový počet infekcí tímto virem od začátku letošní sezony zvýšil na 110. Devět lidí starších 65 let od té doby zemřelo.
14. 8. 2026

Návyky z dětství mají dlouhodobý vliv na zdraví, ukazují studie

Návyky dětí týkající se pohybu, spánku a času stráveného u obrazovek souvisejí s jejich celkovým zdravím a pohodou, přičemž tato souvislost je výraznější u dětí a mladých lidí s nadváhou nebo obezitou, ukázaly studie.
14. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.