Šimpanzi v Ugandě trpí podivným postižením. Vědci hledají, proč

Vědci objevili v Ugandě šimpanze s plochými tvářemi, kteří vypadají jako zmutovaní. Příčinou jsou zřejmě insekticidy, naznačuje výzkum.

Už roku 2014 zaznamenali francouzští primatologové, kteří zkoumali v Ugandě šimpanze, něco zvláštního. Šimpanzi a paviáni, kteří tu žijí, vypadali divně: měli podivně ploché nosy s abnormálně malými nozdrami, jež občas úplně chyběly. Také jejich tváře byly netypické. Tehdy vědci odhadovali, že takto poškozených bylo asi 10 procent šimpanzů v národním parku Kibale, o dva roky později už jejich podíl stoupl na 25 procent. Deformovaných paviánů bylo 17 procent.

Tato oblast je jedním z míst s největší biodiverzitou v Africe – žije zde desítka druhů primátů a mnoho dalších ohrožených druhů savců i ptáků. Vyniká pestrostí, skládá se z pásem pralesů, savany i bažin.

Změny šimpanzí tváře

Když se biologové vydali tento podivný fenomén zkoumat více do hloubky, zjistili, že mnoha primátům navíc chybí prsty, někteří měli také nekvalitní srst s výrazně světlejší barvou. Některé samice se také potýkaly s reprodukčními problémy. Přitom šlo jen o jedince žijící na velmi omezeném území, pár desítek kilometrů dál už byla zvířata zcela zdravá. Vědci to popsali v nedávno vydané studii v odborném časopise Science of the Total Environment

Vědci se zpočátku domnívali, že by mohlo jít o projevy tropické nemoci jménem yaws, což je bakteriální infekce, která se někdy projevuje podobnými poškozeními – ale jiné symptomy tomu neodpovídaly. Ani další změny v pralese nenaznačovaly, že by příčina poškození pocházela z něj. A tak se začali biologové rozhlížet za hranicemi pralesa. A právě tam také našli odpověď.

Jednou z dalších hypotéz mohly být pesticidy, které by se do národního parku mohly dostat z okolních polí. Jenže zjistit to bylo pro vědce extrémně složité: protože je Kibale národním parkem, nesmí nikdo s šimpanzi přímo interagovat, takže nepřipadalo v úvahu, aby se jim někdo pokusil odebrat krev. A tak museli vědci testovat jen vzorky plodin a půdy z okolních farem a také vodu z nedalekých řek, plus ryby z nich.

Jedy z polí v pralese

Výsledky byly zcela jednoznačné. Téměř všechny vzorky kukuřice z okolních polí obsahovaly obrovské množství chlorpyrifosu, což je insekticid užívaný už od šedesátých let dvacátého století. Ve Spojených státech se ho pokoušeli po desetiletí zakázat, protože ve vysokých koncentracích má stejně negativní dopad na hmyz jako na člověka. Až do letošního března to vypadalo, že bude v USA zakázán, nová administrativa ale zákaz odložila.

Kromě tohoto insekticidu byly v okolí farem nalezeny také stopy DDT a další látky se stejnými účinky, imidaclorpridu. Podle vědců je právě koktejl těchto látek příčinou deformací obličejů i dalších poškození u šimpanzů. Přestože se tyto látky do lesů v chráněné oblasti přímo nedostávají, šimpanzi ji dobrovolně opouštějí a v noci hledají na polích zemědělců v okolí snadno dostupnou potravu.

Vědci věří, že to souvisí s rychle rostoucím počtem komerčních farem v okolí parku. Dříve zde hospodařili jen drobní zemědělci, kteří si pěstovali potraviny jen pro svou potřebu a neměli dostatek peněz na tak drahé přípravky, jako jsou pesticidy. Komerční farmáři si je však dovolit mohou, takže do nich investují. Jednou z plodin, které se tu pěstují nejvíce, je čaj, který se vyváží do celého světa – jeho produkce stoupla za posledních 10 let na dvojnásobek. Za stejnou dobu se dovoz pesticidů do Ugandy zvýšil o 500 procent.

Prosazovat omezování pesticidů je v zemích jako je Uganda složité – tyto látky totiž pomáhají omezovat nemoci, jako je například malárie.

Co dál?

Vědci o tomto objevu informovali ugandské úřady, které již tuto informaci předali ministerstvu zdravotnictví. Vědci nyní hodlají přijít s konkrétními důkazy, že v tělech šimpanzů jsou opravdu přítomné pesticidy. Jediný možný způsob, jak to udělat v souladu se zákony, je sledování šimpanzů a sbírání vzorků jejich moči – i to však bude značně náročné. Pro magazín Vice biologové popsali, jak to bude vypadat: budou čekat pod stromy s velkými nádobami – až se šimpanzi vymočí, budou se vědci snažit kapky moči do těchto nádob zachytávat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Invazní sršeň asijskou zaznamenali na Mělnicku. Hnízdo se zatím nenašlo

V Liběchově na Mělnicku se v červenci a počátkem srpna opakovaně objevil jeden jedinec sršně asijské. Jde o invazní druh, který představuje významné riziko především pro včelstva a volně žijící hmyz. Pátrání po dalších jedincích nebo hnízdě bylo zatím neúspěšné. Není jasné, jestli se v okolí Liběchova vyskytuje hnízdo, anebo jde o dovezeného osamoceného jedince. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR prosí veřejnost o pomoc s hlášením výskytů tohoto druhu.
před 11 hhodinami

„Pluto je mrtvé,“ zaznělo před dvaceti lety v Praze. Osudnou se mu stala Xena

Pluto už není planetou dvacet let. Rozhodli o tom vědci na kongresu, který se konal v Praze a přinesl přesvědčivé argumenty pro jeho vyřazení a současně vytvoření zcela nové kategorie vesmírných těles.
před 11 hhodinami

Obří gigantopithekové byli podobnější lidem, než se myslelo

Moderní věda toho zjistila v posledních letech o pravěkých předcích člověka už tolik, že to bourá konstrukce jejich řazení. Vlivný vědecký časopis navrhuje, že by se měly kategorie přestavět – a mohlo by se to týkat i záhadných obřích gigantopitheků.
před 12 hhodinami

Světová moře jsou nejteplejší v měřené historii

Světová moře jsou nejteplejší v měřené historii, uvedla evropská služba pro sledování klimatu Copernicus. V sobotu naměřila průměrnou denní teplotu na povrchu oceánů a moří 21,1 stupně Celsia, čímž padl rekord 21,09 stupně z března 2024. Napsala to v pondělí agentura DPA, která připomíná, že takovéto měření začalo v roce 1979.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropská energetika by zatím jako zcela bezemisní nefungovala. Chybí záložní zdroje

Evropa zatím nemá dostatek záložních zdrojů, které by nahradily výpadky energie, pokud by došlo k delším epizodám zatažené oblohy a nedostatku větru. Není to varování před reálným stavem, ale výsledek modelu, který pracuje se stavem, že by celý světadíl přešel na udržitelné zdroje. Dotyčné záložní zdroje by podle vědců byly velmi drahé.
před 15 hhodinami

Videohry pomáhají chlapcům překonat osamělost, u dívek to nefunguje, ukázala studie

Moderní počítačové hry mohou podle vědců podpořit sociální interakce mezi dospívajícími. Účinky hraní ale nejsou univerzálně kladné, liší se podle pohlaví. Zatímco chlapci často z interakcí těží, dívky mohou zažívat vyšší míru osamělosti a depresivní nálady, vyplývá ze studie, kterou vedl David Lacko z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Studii publikoval časopis Computers in Human Behavior.
před 17 hhodinami

Obří čínské solární farmy škodí ptákům, prokázala rozsáhlá studie

Čína se snaží nahradit své fosilní zdroje energie ekologičtějšími variantami, ale podle nového výzkumu její fotovoltaické elektrárny narušují hnízdění ptáků, což vede k menší rozmanitosti druhů. Popsali to experti v odborném časopise Science.
před 20 hhodinami

Další český snímek bodoval u NASA

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil v sobotu jako Astronomický snímek dne fotografii českého astronoma Jakuba Koukala z Hvězdárny ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku. Informoval o tom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. Snímek nazvaný Většinou Perseidy je už druhým českým snímkem, který NASA tento týden zveřejnila.
23. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.