Příliš horko na práci. Zemědělci nebudou mít dost sil na sklizeň, varuje studie

Nový výzkum upozorňuje, že v budoucnosti bude stále složitější nakrmit lidstvo. Zvyšování teploty totiž negativně ovlivní fyzické schopnosti a možnosti zemědělců, ukazuje model.

Do konce století by produktivita práce v klíčových zemědělských oblastech planety, jako je Pákistán a Indie, mohla klesnout až na čtyřicet procent současného stavu. V dalších důležitých oblastech pěstování plodin v jihovýchodní a jižní Asii, západní a střední Africe a na severu Jižní Ameriky se očekává snížení fyzické pracovní kapacity na 70 procent.

„Z hodnocení shodně vyplývá, že změna klimatu sníží výnosy plodin, což zase zhorší problémy v oblasti potravinové bezpečnosti,“ komentoval výsledky Gerald Nelson z Illinoiské univerzity, který výzkum vedl. „Postižené ale nejsou jenom plodiny a hospodářská zvířata. Kvůli horku budou trpět také samotní zemědělci, kteří sázejí, obdělávají půdu a sklízejí většinu potravin, jež potřebujeme. A to sníží jejich schopnost vykonávat práci na poli.“

Nelsonův tým vydal výsledky v odborném žurnálu Global Change Biology. Studie se věnovala pracovní schopnosti lidí vzhledem k tepelnému stresu. Vědci modelovali, jak moc se bude měnit schopnost zemědělců věnovat se jejich práci při různých předpokládaných scénářích změny klimatu.

Autoři mají přitom vlastní modely toho, jak se při vyšších teplotách zhoršuje schopnost lidí pracovat. Vycházejí z více než sedmi stovek měření tepelného stresu, kdy vědci pozorovali lidi při práci v širokém rozmezí teplot a vlhkosti vzduchu a za různých povětrnostních podmínek, včetně slunečního svitu a větru.

Snížení kapacity znamená, že lidem se snižuje schopnost fyzicky pracovat, i když tu práci dělat chtějí. Může se to projevit tak, že zemědělci například potřebují na výpomoc další pracovníky, aby mohli vykonávat stejnou práci, anebo – pokud tuto možnost nemají – nesklízejí tak velkou úrodu.

Strach z horka

Studie ukazuje, že zemědělci už změny k horšímu pociťují. Asi polovina světových zemědělců na obdělávané půdě pracuje v klimatických podmínkách na úrovni přelomu tisíciletí pod 86 procent jejich kapacity. To znamená, že se jejich schopnost pracovat snižovala už v době, kdy se ještě nezačaly hromadit teplotně extrémní roky tak jako v druhé dekádě 21. století.

Na střední a severní Evropu by měly mít tyto změny menší vliv
Zdroj: Global Change Biology

Vědce nejvíc zajímalo, co se s tím dá vlastně dělat. Znát problém je jen první krok k tomu problém vyřešit – a tak dosadili do svých modelů různé možnosti, jež by mohly pracovní efektivitu zase zvýšit. Ukázalo se, že přechod na noční práci nebo práci ve stínu, který by snížil přímé sluneční záření, by vedl ke zvýšení produktivity pracovníků o pět až 10 procent.

Druhou zkoumanou možností je zvýšit celosvětové využívání mechanických strojů a zařízení, která mohou práci ulehčit, hlavně u extrémně těžké činnosti. V Evropě se může zdát, že to je něco zcela běžného, ale zejména v rozvojových zemích je mechanizace stále spíše výjimkou než pravidlem. Tam modely ukazují, že aby se podařilo udržet sklizně na současné úrovni, musela by se celková mechanizace zvýšit asi o čtvrtinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jak se svět blíží ke katastrofickým klimatickým jevům, rozebírá agentura AP

Agentura AP varuje v rozsáhlém textu před příliš optimistickým pohledem na katastrofální události současnosti i vykreslováním budoucnosti pozitivními scénáři.
před 11 hhodinami

V hlubinách ostravsko-karvinských dolů objevili geologové králíkit

V ostravsko-karvinských dolech objevili odborníci dosud neznámý minerál. Pojmenovali ho po českém geologovi Jiřímu Králíkovi, nese tak jméno králíkit. Minerál je natolik drobný, že ho nelze pozorovat ani běžným optickým mikroskopem, k jeho popisu proto museli využít několik specializovaných metod, uvedli zástupci olomoucké přírodovědecké fakulty, kteří se na výzkumu podíleli s odborníky z olomouckého vysokoškolského ústavu CATRIN, ostravské univerzity, ale i ze zahraničí.
před 13 hhodinami

Ruský dron řízený AI zabil tři civilisty. Brzo to bude jako ve filmu Terminátor, varují Ukrajinci

Američtí novináři popsali první případ, kdy umělá inteligence (AI) v dronu připravila o život lidi. Byli to tři ukrajinští civilisté, na které ruská zbraň vybavená pokročilým algoritmem zaútočila v Záporoží.
před 14 hhodinami

Osm miliard let na cestě. Dalekohledy zachytily záblesk vzdálené galaxie

Dalekohledy LST-1 a MAGIC na Kanárských ostrovech zachytily záření, které letělo vesmírem déle, než existuje Slunce a Země. Vyslalo ho aktivní galaktické jádro poháněné obří černou dírou, popsali čeští vědci, kteří se na objevu podíleli.
před 15 hhodinami

Záhadná nemoc zabíjí keňské slony, zvířata trpí ochrnutím

Nejméně devatenáct slonů uhynulo od června v jižní Keni na záhadné onemocnění, jehož příčinu se dosud nepodařilo zjistit. Zvířata trpí mimo jiné částečným ochrnutím a mají potíže se postavit. Keňská služba pro ochranu přírody (KWS) původně upozornila na vysoké koncentrace kyanidu v tělech uhynulých slonů a možnost otravy pesticidy, někteří odborníci ale tuto teorii zpochybňují. Informovala o tom agentura AFP.
před 16 hhodinami

Invazní sršeň asijskou zaznamenali na Mělnicku. Hnízdo se zatím nenašlo

V Liběchově na Mělnicku se v červenci a počátkem srpna opakovaně objevil jeden jedinec sršně asijské. Jde o invazní druh, který představuje významné riziko především pro včelstva a volně žijící hmyz. Pátrání po dalších jedincích nebo hnízdě bylo zatím neúspěšné. Není jasné, jestli se v okolí Liběchova vyskytuje hnízdo, anebo jde o dovezeného osamoceného jedince. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR prosí veřejnost o pomoc s hlášením výskytů tohoto druhu.
24. 8. 2026

„Pluto je mrtvé,“ zaznělo před dvaceti lety v Praze. Osudnou se mu stala Xena

Pluto už není planetou dvacet let. Rozhodli o tom vědci na kongresu, který se konal v Praze a přinesl přesvědčivé argumenty pro jeho vyřazení a současně vytvoření zcela nové kategorie vesmírných těles.
24. 8. 2026

Obří gigantopithekové byli podobnější lidem, než se myslelo

Moderní věda toho zjistila v posledních letech o pravěkých předcích člověka už tolik, že to bourá konstrukce jejich řazení. Vlivný vědecký časopis navrhuje, že by se měly kategorie přestavět – a mohlo by se to týkat i záhadných obřích gigantopitheků.
24. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.