Oteplování donutilo lední medvědy změnit jídelníček. Neloví už tuleně, ale husy

S tím, jak se objem arktického ledu zmenšuje, se mění životní podmínky zvířat, která zde žijí. Největší dopad to má na ta, jež jsou na vrcholu potravního řetězce.

Mezinárodní vědecký tým studoval chování ledních medvědů, kteří žijí na arktických ostrovech. Zvířata měla připevněné GPS sledovače, takže vědci viděli, jak a kde se pohybují. Zařízení byla připevněná na 67 medvědech a 60 tuleních – ti jsou nejčastější kořistí medvědů. Sledování probíhalo několik let, vědci jsou tedy schopni porovnávat, jak se změnilo chování těchto zvířat před oteplováním (před rokem 2006) a nyní.

Výsledek je jednoznačný: v době před oteplováním byli medvědi v lovu tuleňů extrémně úspěšní. Útočili na ně na ledu, když se k nim opatrně přiblížili a odpočívající tuleně překvapili. Jenže jak ledu ubývalo a stával se tenčím a křehčím, loveckých úspěchů medvědů výrazně ubývalo. Vědci tuto studii zveřejnili v odborném časopise Journal of Animal Ecology.

Medvědi již nemohli lovit tuleně způsobem, na jaký byli zvyklí, změnili tedy techniku lovu: místo plížení se po ledu k tuleňům plavali nenápadně ve vodě. Jenže to je tak náročné, že v tom bylo úspěšných jen několik medvědů, ostatní byli s touto metodou neúspěšní. Data prokázala, že tito neúspěšní medvědi již lov tuleňů téměř úplně vzdali. Místo nich se z okolí ostrovů a ostrůvků přesunuli do loveckých teritorií na pobřeží, kde se pohybují kolem hnízdišť divokých hus.

Jako zdivočelí psi

Tady se potloukají mezi jednotlivými hnízdy a vybírají je – zatímco tomu husy jen bezmocně přihlížejí, medvědi jim likvidují vajíčka. Vědci zatím nejsou schopni popsat, jak tato změna jídelníčku ovlivní chování a zdravotní stav medvědů, zejména co se týká dlouhodobých účinků. Zatímco tuleni mají v tělech spoustu tuku, ve vejcích chybí – na druhou stranu jsou velmi bohatá na proteiny. Rozhodně je však změna stravovacích návyků zásadní pohromou pro populace hus. Nečekaně se jim totiž objevil predátor, s nímž ještě neměly co do činění.

Zřejmě to může mít vliv také na mnoho dalších zvířecích druhů; vědci nyní chtějí studovat, jaký bude dopad například na lišky. Ty se totiž doposud husami živily velmi často – ale nyní o tento zdroj potravy přijdou. Tundra je komplexní ekosystém založený jen na několika druzích tvorů, právě proto je role každého velkého zvířete tak zásadní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
před 1 hhodinou

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 7 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 8 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
před 10 hhodinami

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
před 11 hhodinami

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
včera v 14:57

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
včera v 12:09

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
včera v 11:30
Načítání...