Oteplování donutilo lední medvědy změnit jídelníček. Neloví už tuleně, ale husy

S tím, jak se objem arktického ledu zmenšuje, se mění životní podmínky zvířat, která zde žijí. Největší dopad to má na ta, jež jsou na vrcholu potravního řetězce.

Mezinárodní vědecký tým studoval chování ledních medvědů, kteří žijí na arktických ostrovech. Zvířata měla připevněné GPS sledovače, takže vědci viděli, jak a kde se pohybují. Zařízení byla připevněná na 67 medvědech a 60 tuleních – ti jsou nejčastější kořistí medvědů. Sledování probíhalo několik let, vědci jsou tedy schopni porovnávat, jak se změnilo chování těchto zvířat před oteplováním (před rokem 2006) a nyní.

Výsledek je jednoznačný: v době před oteplováním byli medvědi v lovu tuleňů extrémně úspěšní. Útočili na ně na ledu, když se k nim opatrně přiblížili a odpočívající tuleně překvapili. Jenže jak ledu ubývalo a stával se tenčím a křehčím, loveckých úspěchů medvědů výrazně ubývalo. Vědci tuto studii zveřejnili v odborném časopise Journal of Animal Ecology.

Medvědi již nemohli lovit tuleně způsobem, na jaký byli zvyklí, změnili tedy techniku lovu: místo plížení se po ledu k tuleňům plavali nenápadně ve vodě. Jenže to je tak náročné, že v tom bylo úspěšných jen několik medvědů, ostatní byli s touto metodou neúspěšní. Data prokázala, že tito neúspěšní medvědi již lov tuleňů téměř úplně vzdali. Místo nich se z okolí ostrovů a ostrůvků přesunuli do loveckých teritorií na pobřeží, kde se pohybují kolem hnízdišť divokých hus.

Jako zdivočelí psi

Tady se potloukají mezi jednotlivými hnízdy a vybírají je – zatímco tomu husy jen bezmocně přihlížejí, medvědi jim likvidují vajíčka. Vědci zatím nejsou schopni popsat, jak tato změna jídelníčku ovlivní chování a zdravotní stav medvědů, zejména co se týká dlouhodobých účinků. Zatímco tuleni mají v tělech spoustu tuku, ve vejcích chybí – na druhou stranu jsou velmi bohatá na proteiny. Rozhodně je však změna stravovacích návyků zásadní pohromou pro populace hus. Nečekaně se jim totiž objevil predátor, s nímž ještě neměly co do činění.

Zřejmě to může mít vliv také na mnoho dalších zvířecích druhů; vědci nyní chtějí studovat, jaký bude dopad například na lišky. Ty se totiž doposud husami živily velmi často – ale nyní o tento zdroj potravy přijdou. Tundra je komplexní ekosystém založený jen na několika druzích tvorů, právě proto je role každého velkého zvířete tak zásadní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
před 13 hhodinami

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
před 15 hhodinami

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
před 15 hhodinami

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
před 20 hhodinami

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
15. 10. 2026‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
15. 10. 2026‌‌

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
15. 10. 2026‌‌

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.