Omezte glutamát, vyzývají vědci. Za lahodnou masovou chuť platíme spoustou problémů

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) doporučuje omezit glutamáty v potravinách. Za bezpečné považuje 30 miligramů těchto látek na zlepšení chuti na kilogram tělesné váhy denně. V EU je teď povoleno přidat až deset gramů na kilogram potraviny.

  • EFSA je úřadem Evropské unie zodpovědným za hodnocení rizik v oblasti bezpečnosti potravin a krmiv, výživy, zdraví a pohody zvířat, ochrany a zdraví rostlin. Připravuje vědecká stanoviska a doporučení, která tvoří základ pro legislativu EU.

Informaci o doporučení EFSA na webu uvedl Státní zdravotní ústav. Na evropském trhu je asi 900 000 druhů potravin, glutamáty obsahuje 3,3 procenta z nich. Jídlu dodávají „lahodnou masovou chuť“.

„EFSA přehodnotila bezpečnost glutamátů používaných jako potravinářské přídatné látky a stanovila akceptovatelný denní přívod ve výši 30 miligramů na kilogram tělesné hmotnosti za den pro všech šest zkoumaných aditiv E620 až E625,“ uvedl SZÚ na webu.

Nežádoucí účinky: bolesti hlavy, horší tlak a problémy s inzulínem

Tato bezpečná úroveň je založená na nejvyšší dávce, při níž vědci ve studiích toxicity nezaznamenali žádné nežádoucí účinky u testovaných zvířat. Mezi prokázané nežádoucí účinky na člověka patří bolest hlavy, zvýšený krevní tlak a zvýšená hladina inzulínu. V současné době je v EU povoleno až 10 gramů na kilogram vyrobené potraviny.

„Doporučujeme přezkoumat maximální limity pro kyselinu glutamovou a glutamáty přidávané do potravin, zejména pro jemné pečivo, polévky a bujóny, omáčky, maso a masné výrobky, koření a doplňky stravy,“ cituje SZÚ členku panelu EFSA pro potravinářské přídatné látky Claude Lamdréovou.

Kde se bere glutamát

Kyselina glutamová a její soli, označované jako E620 až E625, se vyskytují ve většině potravin i přirozeně. Nejvyšší obsah mají sojové proteiny, parmazán, treska, vlčí bob čili lupina. Vyskytuje se podle SZÚ ale také například v rajčatech nebo některých těstovinách.

„Pokud je dávka velká, citlivější osoby mohou pociťovat zdravotní problémy, jako je bolest hlavy, pocení, tlak v obličeji, bušení srdce, bolesti na hrudi, nevolnost, slabost, atd. Naštěstí jde u zdravých osob o přechodný efekt. Ženy jsou citlivější. Příznaky se dostavují do 30 minut po jídle,“ vysvětlil na webu vedoucí Centra zdraví, výživy a potravin SZÚ Jiří Ruprich.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zpomalte vývoj AI, volají experti i majitelé firem. Není důvod, míní Trump a Čína

Zatímco většina velkých amerických firem, které se věnují umělým inteligencím (AI), začala volat po zpomalení kvůli rostoucím obavám z budoucího vývoje, americký prezident Donald Trump se více obává Číny, která se snaží dosáhnout pokroku v tomto oboru bez ohledu na možné následky.
před 12 hhodinami

AI mění včasné odhalování srdečních onemocnění

Umělá inteligence (AI) se stále výrazněji prosazuje v kardiologii a otevírá nové možnosti včasného odhalování kardiovaskulárních onemocnění. Algoritmy dokážou z elektrokardiogramu, rentgenového snímku hrudníku, mamografu nebo dokonce z obyčejné fotografie obličeje rozpoznat skryté známky onemocnění a odhadnout riziko, kterému může člověk v následujících letech čelit. Tyto poznatky zazněly na kongresu ESC 2026, celoevropském setkání Evropské kardiologické společnosti, které se konalo od 28. do 31. srpna v Mnichově.
před 15 hhodinami

Čtvrtina patnáctiletých v Česku nepochopí ani text návodů či smluv, říká expertka

Patnáctiletí čeští studenti měli ve výsledcích velké srovnávací studie výrazně horší výsledky než před třemi roky. V oblasti čtenářské gramotnosti jako by ztratili celý rok vzdělávání. Jak je to možné, co jsou příčiny a kudy z toho ven? V rozhovoru odpovídá expertka na vzdělávání Veronika Laufková.
před 15 hhodinami

Řepka nezvládá horko. Při 32 stupních má problém, popsali brněnští vědci

Vysoké teploty narušují přirozené dozrávání semen řepky. Semena vystavená horku totiž častěji praskají. Vědcům z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně se podařilo mechanismus lépe objasnit a tím otevřít možnosti, jak se pokusit tento problém řešit.
před 16 hhodinami

V jezeře Milada se objevil invazní rak červený. Poprvé v tuzemsku

V jezeře Milada nedaleko Ústí nad Labem se objevili invazní raci červení. Jde o první výskyt tohoto druhu v Česku, informoval Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Tento druh je přenašečem račího moru. Přírodovědci chtějí udělat podrobnější průzkum, aby zjistili, jak velká populace raků červených v Miladě žije.
před 17 hhodinami

V Severní Dakotě vědci poprvé objevili sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe

V americkém státě Severní Dakota vědci objevili první známou souvislou sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe, jednoho z největších suchozemských predátorů, kteří kdy žili. Čtyři tříprsté otisky jsou staré zhruba 66,5 milionu let. O objevu informoval list The Guardian.
13. 9. 2026

Šéf Anthropicu vyzval firmy, aby zpomalily vývoj AI. Apel podpořil i Musk

Generální ředitel americké společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval firmy zabývající se umělou inteligencí (AI), aby zpomalily tempo, jakým rozšiřují schopnosti svých modelů. Nastínil přitom tříkrokový rámec, jehož cílem je regulovat rychlost vývoje a získat více času na řízení souvisejících rizik. Krok reaguje na rostoucí obavy ze zneužití umělé inteligence, informovala v sobotu v podvečer SELČ agentura Reuters.
13. 9. 2026

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.