Moravští vědci vylepšili zkoumání rostlin: mohou je sledovat pod mikroskopem, aniž by je „zabili“

Olomoučtí vědci zdokonalili metodu, díky které mohou zkoumat pod mikroskopem rostliny a zároveň je uchovat živé. Až několik dní dokážou takto pozorovat v přirozeném stavu ve speciálním laserovém mikroskopu významnou pícninu vojtěšku. Vylepšili tak metodu, která vyvolala před třemi lety velký ohlas ve vědecké komunitě. Informovali o tom zástupci olomouckého Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH).

Mikroskopické zkoumání živých rostlin umožňuje odborníkům, kteří na metodě pracují s britskými a německými kolegy, poznávat dění uvnitř živých rostlinných organismů. Získané informace jsou stěžejní například pro zvýšení výnosů rostlin či jejich odolnosti vůči nepříznivým vlivům prostředí včetně sucha či chorob.

Novou metodu vyzkoušeli nejprve na modelové rostlině huseníčku, nyní pokročili k mnohem větší vojtěšce. Do budoucna hodlají postup využít i na jiné plodiny, především ječmen.

„Podařilo se nám posunout dále metodu, která dokáže zatím jako jediná snímat rostliny v různých úrovních od nitrobuněčné až po celé rostliny. Skutečnost, že jsme od huseníčku pokročili k vojtěšce, považujeme za velký milník,“ uvedl vedoucí olomoucké výzkumné skupiny Jozef Šamaj.

Jako kdyby byla v přírodě

Rostlinu mohou podle něj touto metodou vědci sledovat od několika hodin až po několik dní podobně, jako by byla v přirozeném prostředí. „Vidíme nejen její vývoj, ale i interakce s vnějším prostředím a mikroby ve stanovených a přísně kontrolovaných podmínkách. Získáme tak mnohem lepší odpovědi na řadu biologických a biotechnologických otázek,“ doplnil Šamaj.

Přenesení metody z modelové rostliny na vojtěšku bylo podle odborníků technicky poměrně složité. Využívají přitom komerčně dostupný mikroskopický systém. Pro rostlinu museli připravit podmínky pro dlouhodobou kultivaci, ve sterilním prostředí dostává čerstvé živiny, má zajištěný světelný režim i přísun vzduchu.

„Ve vědecké oblasti spočívá posun v tom, že doposud neexistoval systémový přístup, který by hodnotil vojtěšku na takové úrovni,“ uvedl spoluautor výzkumu Miroslav Ovečka. Podotkl, že metoda i s možností využití pro jakýkoliv typ rostlinných objektů otevírá vědecké obci nové perspektivy.

CRH bylo v Olomouci otevřeno v roce 2013. Vybudování vědeckého pracoviště stálo 808 milionů, investiční náklady pokryla dotace z fondů EU a státního rozpočtu. Na projektu se podílejí Univerzita Palackého, Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR a Výzkumný ústav rostlinné výroby. O úspěchu této nové metody informoval odborný časopis Nature Plants.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nově objevená gueréza vypadá jako superhrdina v masce. Chrochtá ale jako vepř

Objevit neznámý druh opice se povede jenom zcela výjimečně, teď se to podařilo biologům v Demokratické republice Kongo. Nově popsaný druh guerézy je přitom velmi nápadný – jak vzhledem, tak i chováním.
před 1 hhodinou

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
před 2 hhodinami

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
před 5 hhodinami

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.