Vědci z Jihočeské univerzity naučili mikroskop „vidět“ do buňky

Unikátní metodu, která umožňuje pozorovat vnitřek živé buňky optickým mikroskopem bez použití značících látek vymysleli vědci z Jihočeské univerzity. Dosud to bylo možné jen u buněk, do kterých se předem vstříkla zbarvující látka.

Nový objev může znamenat průlom ve studiu a využití kmenových buněk v medicíně. Výsledky tříletého výzkumu nedávno publikoval časopis Ultramicroscopy a text se zařadil mezi 30 nejzajímavějších článků z fyziky na světě. Uvedl to tým vědců z Jihočeské univerzity v dnešní tiskové zprávě.

Tým profesora Dalibora Štyse z laboratoře experimentálních komplexních systémů na Fakultě rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích vyvinul postup, jak lze díky optickému mikroskopu nahlížet hlouběji do objektů, aniž by bylo nutné je předem jakkoli měnit. Postup využívá množství snímků pořízených z mírně odlišných pozic. „Hledá objekty, které nejvíce mění procházející světlo, a také ty objekty, které se pohybují. Tím zvýrazňuje detaily buněčné struktury účinněji než všechny dosavadní metody,“ popsala mediální zástupkyně projektu Klára Pirochová.

Kam mikroskop nevidí

Optickým mikroskopem se dosud daly pozorovat jen objekty určité velikosti. Ty menší, jako například struktury uvnitř buněk, dokázal mikroskop „vidět“ jen v případě, že byly značené zbarvující látkou. „Výhodou naší metody je to, že jsme schopni použít vzorky neznačené. Je to vhodné pro živou buňku, protože pokud ji značíte chemickou látkou, která svítí, tak ji vlastně modifikujete,“ vysvětlila členka vědeckého týmu a hlavní autorka článku Renata Rychtáriková. Díky tomu je metoda vhodná pro zkoumání živých buněk v medicíně.

O výzkum projevili zájem v Rakousku. Vědci z Jihočeské univerzity nyní budou spolu se svými zahraničními kolegy zkoumat nanovlákna v kmenových buňkách, které mají zásadní roli při náhradě orgánů, ale také v léčbě rakoviny. Další využití metody je při kontrole 3D tisku velmi malých objektů, takzvaných nanostruktur. Dosud lze výsledky tisku zjistit jen částečně. „Nyní se to dělá pomocí mikroskopie atomárních sil, kde vidíte jen povrch. Pokud bychom použili optickou mikroskopii, můžeme proostřit vzorek a vidět například i vady struktury, kterou natiskli,“ uvedla Rychtáriková.

Co vidí mikroskop
Zdroj: JČU

Co je mikroskopie?

Mikroskopie je i ve světovém měřítku nadále významný vědní obor, v roce 2014 za něj dostali Nobelovu cenu Američané Eric Betzig, William E. Moerner a Němec Stefan Hell. Ti se však věnovali právě zmíněné fluorescenční mikroskopii. Tým z Jihočeské univerzity se bez značících látek obejde. Článek shrnující jejich výsledky zařadilo letos vydavatelství vědecké literatury Elsevier mezi 30 nejzajímavějších článků z fyziky na světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
před 22 hhodinami

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
včera v 08:00

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
včera v 07:00

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
9. 5. 2025

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
9. 5. 2025

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
7. 5. 2025
Načítání...