Mongolsko bylo téměř rok světovým premiantem v boji proti pandemii covidu-19, až do prosince loňského roku tam na tuto nemoc nezemřel jediný člověk. V současné době se ale situace prudce zhoršuje, počty nemocných rychle rostou a zdravotnický systém se dostává na hranici své kapacity. Tamní i světoví experti řeší, kde se stala chyba.
Mongolsko bylo pandemickým premiantem, teď se ocitlo v covidové krizi
Když se před rokem začala světem šířit nová neznámá nemoc, která dostala později název covid-19, řada zemí zavedla přísná opatření, pomocí nichž se jim podařilo chorobu zastavit.
S příchodem nových, agresivnějších a rychleji se šířících mutací, ale také vlivem „únavy z pandemie“ a opotřebování lidských, finančních i sociálních zdrojů se v nich ale nyní situace rychle zhoršuje a dřívější premianti se ocitli ve vážných problémech, s nimiž neměli zkušenosti.
- Protipandemická opatření v Mongolsku komplikují možnosti cestování v zemi a do země. Aktuální informace pro obyvatele České republiky jsou na stránkách ministerstva zahraničí.
Jednou z takových zemí je Mongolsko, které bylo dlouhé měsíce vzorem pro celý svět. V současné době se ocitlo ve stejné, ne-li větší krizi, jako řada států, jež mu záviděly. V počátečních fázích pandemie si vysloužilo pochvalu od Světové zdravotnické organizace za zvládnutí krize, nyní ale zaznamenává rekordní počty nakažených, potýká se s nedůvěrou a čísla nemocných se nedaří snižovat ani přísnými opatřeními, která před rokem zabírala.
Nebezpečná hranice
Covid-19 se objevil v Číně a právě odtamtud se začal šířit, první zahraniční případy se proto nejprve vyskytly v jejím okolí. Naštěstí sousední země mají zkušenosti s jinými nedávnými epidemiemi, od moru přes SARS až po tuberkulózu.
Mongolsko velmi dlouho nákaze odolávalo, zavedlo totiž přísná opatření a využilo svého systému varování před nakažlivými chorobami. Ten patří podle článku v odborném časopise The Lancet vůbec k nejlepším na světě. V žebříčku Global Health Security Index je Mongolsko na 46. místě (Česko je na 42. místě), jenže v detekci epidemických hrozeb je dvacáté nejlepší a v integraci složek, které epidemie řeší, je dokonce nejlepší na světě. A to se projevilo i v první reakci na informace o nové nemoci s neznámými vlastnostmi, ale relativně vysokou smrtností.
Země zavedla přísná preventivní opatření, první z nich už na konci ledna, kdy byla nákaza potvrzena v sousední čínské provincii Vnitřní Mongolsko, odkud se mohla nemoc snadno šířit přes hranice.
Ulánbátar tehdy zavřel všechny školy, zakázal veškerá veřejná shromáždění a pro chodce a automobilovou dopravu zavřel hraniční přechody s Čínou. Později přerušil i železniční a letecké spojení s Čínou a zakázal vstup do země lidem, kteří pobývali v Jižní Koreji, Japonsku, Íránu a v Itálii.
Všichni ostatní cizinci procházeli po příjezdu do Mongolska zdravotní prohlídkou, a pokud by se u nich objevily příznaky onemocnění covidem-19, byli umístěni do nemocniční karantény. I přes tehdejší neexistenci spolehlivých specifických testů se to dařilo.
Nakonec se první případ covidu do Mongolska dostal úplně jinou cestou. Přivezl ho Francouz, který cestoval do země na palubě letadla z Moskvy a přistál v provincii Dornogovi 10. března – tedy více než týden poté, co byl první případ prokázán v České republice. Vzhledem k obrovské délce hranice Mongolska s Čínou a jejich blízkosti tak jde o malý zázrak a důkaz o kvalitě tamní epidemiologie.
GALERIE
Covid ovlivnil i mongolské volby v červnu 2020
Epidemie tehdy zapustila v Mongolsku kořeny chybou právě tohoto cizince. Podle úřadů měl zůstat dva týdny v hotelu, karanténu však nerespektoval a navštívil mimo jiné i uranový důl na jihovýchodě země. Mongolsko v reakci vyhlásilo celostátní uzávěru, obyvatelé nesměli po šest dnů opustit svá města.
Ukázka rychlé reakce: proč Mongolsko pandemii zvládalo
Mongolsko dlouhé měsíce odolávalo šíření covidu relativně bez problémů. Hodně mu pomohlo, že se Číně podařilo epicentra pandemie uzavřít a situaci zvládnout. Většina importovaných případů proto později během roku 2020 přicházela spíše z ruské strany hranice.
Až do 11. listopadu 2020 tak Mongolsko nezaznamenalo jediný případ komunitního přenosu nového koronaviru. Opět pro srovnání, v ten den přibylo v Česku 8921 nových nákaz.
V listopadu byl šiřitelem devětadvacetiletý mongolský řidič, který se vracel z Ruska. Úřady jeho jméno nezveřejnily, označovaly ho jako občan D. Také v jeho případě došlo k porušení bezpečnostních pravidel. Jeho trasování je však vynikající ukázkou, jak mongolští hygienici a epidemiologové zvládali svou práci.
Přestože se pohyboval v rušném Ulánbátaru, povedlo se zjistit, že několikrát jel veřejnou dopravou, většinou v západní části města, navštívil autoopravnu, vstoupil do prostor společnosti, aby si prohlédl nákladní vůz ve východní části metropole, a se svou ženou sledoval hudební koncert nazvaný Kharkhan Nuden (Krásné černé oči) v koncertní hale v západní části Ulánbátaru.
Seděli v úplně zadní řadě v hale plné stovek lidí. Jeho žena pracovala na bezinové pumpě, ale vzala si týdenní dovolenou. Vešla do obchodu Duukhee v západní části města a před koncertem použila autobusovou zastávku u Gandanského kláštera.
Manželé byli v rámci rutinního testu prověřováni v Národním centru přenosných nemocí. Už 11. listopadu bylo zjištěno, že tchyně občana D. a jeho mladší bratr, vysokoškolák z univerzity MUBIS v centru, jsou také pozitivní. 12. listopadu bylo zjištěno, že dva vysokoškolští studenti MUBIS byli pozitivní, čímž se celkový počet komunitních přenosů zvýšil na šest, včetně občana D.
Nízký počet případů umožnil trasovačům opravdu důsledně sledovat všechny jednotlivé případy a bránit tak komunitnímu šíření covidu. Těchto šest případů totiž stačilo k tomu, aby vláda vyhlásila v Ulánbátaru od 11. listopadu lockdown.
Ještě téhož dne byla opatření zpřísněna, a to na takzvaný stupeň celkové připravenosti. To znamenalo, že byly všechny podniky s výjimkou základních služeb zavřeny, nebo jejich zaměstnanci museli pracovat z domova. Armáda a policie dostaly povolení hlídat ulice, vláda vydala zákaz zvyšování cen základního zboží, aby se lidé nenahrnuli do obchodů a nezačali hromadit potraviny nebo toaletní potřeby, jak se to dělo v mnoha jiných zemích.
Opatření zabrala a velmi podobně a úspěšně se postupovalo i v dalších případech, kdy se do země dostal nějaký případ ze zahraničí nebo došlo k menšímu komunitnímu přenosu. Zpřísnění pravidel dopadlo i na největší a nejdůležitější kulturně-společenskou akci, obdobu olympiády v tradičních mongolských disciplínách, která se jmenuje Nádam. Konala se bez diváků, jen virtuálně.
GALERIE
Tradiční mongolský svátek Nádam
Nebezpečný excepcionalismus
Až do března letošního roku se tak dařilo v zemi držet šíření covidu-19 zcela pod kontrolou. Jenže i v Mongolsku se stalo něco podobného, jako v mnoha jiných zemích. Začaly se tam totiž objevovat neprokázané a nedoložitelné teorie, které měly vysvětlovat, proč je právě tato země tak výjimečně úspěšná. Odborně se takovému postoji říká excepcionalismus.
Své zkušenosti s ním měla i Česká republika. V době, kdy se na jaře a v létě loňského roku covid podařilo zdánlivě porazit, informovala média například o tom, že příčinou toho, jak snadno pandemii Česko zvládá, mohou být „slovanské geny“ reprezentované haploskupinou R1a. Ta měla dát obyvatelům Česka lepší odolnost hraničící s částečnou imunitou.
Podobný byl i příběh o očkování proti tuberkulóze. Zveličené zprávy o tom, jak je česká populace proočkovaná látkou, která může výrazně pomoci i proti onemocnění covidem-19, byly založené jen na menších a nepříliš kvalitně provedených studiích.
V Mongolsku se tento genetický nacionalismus objevil také a ještě byl spojen s legendární postavou zakladatele mongolského národa, Čingischánem.
Mongolové našli řadu faktorů, které je měly před nemocí chránit – dobrou imunitu, čistý vzduch na většině území, drsný způsob života a velkou přizpůsobivost místních. Některé z nich popsal korespondent webu Inkstonenews Antonio Graceffo.
Oblíbená šamanka Enkh-Ouyn Byambadorjová mu řekla, že Mongolové žijí a jedí jednoduše, s modrou oblohou a čerstvým masem a mlékem, a nezažívají stres, kterému čelí lidé v jiných zemích. Dalším faktorem jejich výjimečnosti je samostatnost, poháněná kočovným životním stylem a odrážející dobývání mongolské říše, tvrdila.
Když Čingischán hnal svou armádu a statisíce koní přes stepi a pouště a dobýval většinu známého světa, nemohli se Mongolové podle ní spoléhat na vládu nebo jinou sílu, která by zakročila a zachránila je. „Když mají západní lidé problém, musí ho vyřešit. Mongolové s tím mohou žít. Když mají maso, jedí maso. Když nemají nic, obejdou se bez toho,“ řekla šamanka. „Na venkově není žádný doktor, dokonce ani pro těhotné ženy. Mají jen to dítě. Mongoly problémy nezajímají. Nezáleží jim ani na životě, ani na smrti,“ dodala.
Pro mnicha Ukhaanzayu Dorjnamnana je zase každý problém na světě jiný typ nagy, tedy mystického hada. Podle jeho odhadu je koronavirus velmi silný naga, ale naga nechce ublížit Mongolům, protože žijí blízko přírodě. Také řekl, že zemi požehnal sám Velký chán. „Čingischán nám tuto zemi vybral, protože je to dobrá země. A slíbil, že nás ochrání,“ řekl.
Čingischánovo požehnání se podle mnoha populárních názorů odrazilo i v mongolské genetické odolnosti vůči nemocem. Tento pohled vychází zejména z populárního Jacka Weatherforda, autora knihy Čingischán a tvorba moderního světa. Ten v ní napsal, že migrace Mongolů je přivedla do kontaktu s miliony lidí z různých oblastí, čímž je vystavila ohromnému množství nemocí. Mohlo to Mongolům zajistit větší imunitu? Weatherford i řada dalších si myslí, že ano.
Také lékař Chinburen Jigjidsuren, který pracuje jako zvláštní poradce premiéra pro zdravotnictví, věří, že Čingischánovo dědictví Mongolům pomáhá, nikoliv ale geneticky, nýbrž spíše historickou pamětí. Jasná komunikace vlády podle něj udržuje veřejnost informovanou a zabraňuje panice. Čingischán totiž vyvinul účinné komunikační prostředky, které mu umožňovaly rychle posílat zprávy z jednoho konce říše na druhý.
„Udělali jsme totéž jako za časů Čingischána. Vládní zprávy byly rychle předávány kočovníkům v odlehlých provinciích,“ řekl Chinburen. „Čingischánova armáda byla velmi disciplinovaná. A tato disciplína nám vydržela dodnes,“ uvedl. „Takže když vláda vydá rozkaz nosit roušky nebo zůstat doma, lidé jí vyhoví.“
Anekdotickým důkazem, že Mongolové covid zvládnou, byly i informace ze sousední Číny. Tam se sice v prvních měsících epidemie rychle šířila, ale téměř nedopadla na tamní Mongoly. To se týkalo provincie Vnitřní Mongolsko, kde od února do dubna loňského roku byly stovky případů nákazy virem SARS-CoV-2, ale týkaly se v drtivé většině jen tamních etnických Číňanů, nikoliv Mongolů.
Dlouho to vypadalo, že Mongolům opravdu jejich geny přejí, téměř rok od začátku pandemie totiž nikdo na tuto nemoc nezemřel. První člověk, který covidu podlehl, byla 74letá žena s řadou dalších zdravotních komplikací, včetně vysokého krevního tlaku, cukrovky a žloutenky typu C, která zesnula 26. prosince 2020. V té době už měla Česká republika 11 305 mrtvých na covid. Nicméně žádné seriozní studie genetické ani jiné výhody u Mongolů nenašly.
Rizikové faktory, které nikdo nechtěl vidět
Mongolsko totiž také trpí velkým počtem rizikových faktorů, před nimiž mnoho lidí přivíralo oči. Země se chlubila tím, jak jí pomáhá epidemii zvládat čistý vzduch a životní prostředí. Pro většinu území to je sice pravda, ale hlavní město je výjimkou.
V Ulánbátaru žije 46 procent obyvatel a tato metropole patří v posledních letech k těm vůbec nejvíce znečištěným místům Země, zejména v zimních měsících, kdy se zde musí topit, je situace neúnosná. Podle švýcarských vědců je 48. nejšpinavějším městem planety.
Světová zdravotnická organizace to mnohokrát Mongolsku vytýkala a při příchodu covidu se ukázalo, že oprávněně. Řada nepřímých důkazů totiž naznačuje, že právě znečištěný vzduch může jednak k šíření covidu pomáhat, ale současně dlouhodobé poškození plic způsobené znečištěním zhoršuje průběh nemoci.
Například práce amerických vědců z loňského roku ukazuje, že i drobná změna ve znečištění ovzduší roky před pandemií je spojená s až patnáctiprocentním nárůstem smrtnosti na nemoc způsobovanou novým koronavirem.
Autoři studie tvrdí, že lidé ve znečištěnějších oblastech mají výrazně větší pravděpodobnost, že na covid-19 zemřou než lidé žijící v místech s čistějším vzduchem. Hlavní příčinou je podle vědců fakt, že znečištěný vzduch zvyšuje pravděpodobnost akutního respiračního syndromu, který je extrémně smrtící a je často spojen s úmrtími nakažených koronavirem. Má také vliv na mnoho dalších respiračních a kardiovaskulárních problémů.
Jako problém se ukázalo i to, že mongolské zdravotnictví není připravené na fázi epidemie, kdy bude více nemocných. Zdravotní systém země nemá dostatečnou kapacitu ani lidskou ani přístrojovou, chybějí i potřebná lůžka.
Krize přichází
V roce 2021 se pak situace začala v zemi rychle zhoršovat. Odborný web The Diplomat uvádí, že zatím nezastavitelné vlně pomohly i březnová masová shromáždění a obrovské koncerty, které se konaly na připomínku loňského stého výročí vládní Mongolské lidové strany, kde politici ani umělci nenosili roušky.
Severoirský epidemiolog Andrew Kunzmann se zase domnívá, že země uvolnila příliš brzy potřebná opatření a na jaře přestala dohledávat všechny případy, proto několik nakažených do té doby fungujícím sítem proklouzla.
Nepomohla ani nestabilita. Mongolský premiér Khurelsukh Ukhnaa předložil ve druhé půli ledna parlamentu svou rezignaci po protestech v hlavním městě kvůli postupu vlády při pandemii.
Khurelsukh ve svém rezignačním prohlášení uvedl, že by měl „převzít odpovědnost na sebe a přijmout požadavek veřejnosti“. Protesty propukly kvůli tomu, co řada Mongolů považovali za nelidské zacházení s pacientkou s covidem a jejím novorozeným dítětem, uvedla mongolská tisková agentura Montsame.
Videozáznam zachytil pacientku v noční košili a pantoflích, jak ji s dítětem přemísťují do specializovaného karanténního zařízení, které provozuje mongolské Národní centrum přenosných nemocí. Protesty kromě rezignace premiéra vyvolaly i propuštění vysoce postavených expertů na zdravotnictví, rezignace podali i mongolský vicepremiér a ministr zdravotnictví.
K incidentu došlo v době rostoucí nespokojenosti veřejnosti s ekonomickou situací Mongolska a s nedostatkem pracovních příležitostí.
Jak vypadá situace nyní
Nový mongolský premiér, teprve čtyřicetiletý Luvsannamsrai Oyun-Erdene na začátku dubna oznámil, že se vláda rozhodla zavést celostátní uzávěru, aby omezila prudký nárůst případů covidu, nad jehož šířením začala ztrácet kontrolu.
Mongolský premiér Luvsannamsrai Oyun-Erdene
Rozhodnutí vlády přišlo poté, co bylo v zemi denně hlášeno více než 500 infekcí covidem, většinou právě v hlavním městě Ulánbátaru. Lokální přenos nemoci byl zaznamenám nejen v metropoli, ale ve všech 21 provincií země.
„Vláda se rozhodla vstoupit do červeného, nejvyššího stupně závažnosti, pokud jde o šíření covidu-19 a nařídit přísné uzavření,“ řekl premiér na tiskové konferenci.
Mongolsko zavedlo i hospodářská opatření, která by měla jednak pomoci občanům, ale současně je motivovat, aby udržovali disciplínu, která je potřebná ke zvládnutí lockdownu. „V této složité době je nesmírně obtížné zastavit hospodářský cyklus, a proto bude každému občanu země během uzavření poskytnuta jednorázová finanční pomoc ve výši 300 tisíc mongolských tugriků (105 amerických dolarů),“ dodal předseda vlády.
Přes rozsáhlý a rychlý zákrok se ale úspěch nedostavil a tempo šíření nemoci naopak ještě zrychlilo. Od poloviny dubna totiž přibývalo pravidelně přes tisíc případů denně, rekordním byl zatím 23. duben, kdy testy odhalily 2527 nově nakažených.
Mongolská vláda proto 23. dubna rozhodla prodloužit celostátní uzávěru. Mongolsko zatím k tomuto datu registrovalo 27 956 případů covidu se 76 úmrtími. Lockdown má trvat až do 8. května.
Vývoj počtu nových případů covidu-19 v Mongolsku
Kritici označují tato opatření jako zmatená, nepromyšlená a mnohdy i nesmyslná. Typickým příkladem bylo, že když začala 10. dubna čtrnáctidenní karanténa, nemohli zdravotníci každý druhý den kvůli omezení poznávacích značek používat svá osobní vozidla a veřejná doprava byla přeplněná. Po protestech veřejnosti krizová komise své rozhodnutí změnila a umožnila zdravotníkům používat auta a prodloužila i provozní dobu veřejné dopravy.
Nadějí má být očkování
Podobně jako další státy, také Mongolsko věří, že řešením krize je očkování. Program veřejné vakcinace byl spuštěn 28. února, ale od 10. dubna musel být na dva týdny pozastaven, vládní experti se totiž obávali, že by se lidé u očkovacích center shlukovali, čímž by ještě zhoršili šíření viru.
Cílem je, aby všichni dospělí v zemi, tedy asi dva miliony lidí, dostali vakcínu co nejdříve. Mongolsko má celkem 160 očkovacích míst, čtyřicet z nich je mobilních. Tam se momentálně mohou hlásit všichni ve věku nad 55 let. Do 23. dubna dostalo první dávku vakcíny proti covidu 649 236 lidí a 64 469 bylo plně očkováno.
Země si může vybírat z velkého množství vakcín, protože leží na rozhraní politického zájmu více států, dostává z různých zdrojů i odlišné očkovací látky. Do 23. dubna Mongolsko obdrželo celkem 1 460 540 dávek vakcín a to od firem AstraZeneca, Sinopharm a Pfizer-BioNTech. Mongolsko využívá také ruský Sputnik V.