Používání kol místo aut může pomoci vyčistit i znečištěná města, jako je ugandská metropole Kampala, kde místní vláda s optimismem zavedla cyklistické trasy už v roce 2015. Největší důraz je však na lidi, pro které je kolo způsobem, jak zrychlit dlouhé cesty do školy, nemocnice, práce nebo na trh. Týká se to především žen.
Mladá dívka jede na kole zaprášenou cestou v Ghaně, její mladší sourozenci balancují na zadním sedadle. Desítka cyklistů šlape na pedály vedle ní, všichni jsou to muži. Stejně jako v ostatních částech země, je i zde neobvyklé vidět ženu na kole. Avšak právě ženy mají v zemi z cyklistiky největší užitek. Cyklistická kampaň v Africe se zaměřuje na dívky a ženy ve snaze usnadnit jim cestu do školy i do práce a ochránit před sexuálními útoky, napsal britský list The Guardian.
Kampaň zaměřená především na Ghanu, Ugandu, Nigérii, Jihoafrickou republiku a několik dalších zemí se snaží přimět lidi nasednout na kolo. V rámci propagace cyklistiky dostávají africké země i darovaná kola ze západních zemí, například projekt Village Bicycle Project doručí ročně až 10 000 kol do Sierry Leone a Ghany. Firma World Bicycle Relif zase dodává kola pouze na africký trh.
„Jsou to především ženy v Sieře Leone a Ghaně, kdo se stará o domácnosti, ale také pracuje na polích a farmách a prodává na trzích jejich úrodu,“ řekl šéf projektu Village Bicycle Joshua Poppel. V Tanzanii ženy a dívky zajišťují 90 procent domácích prací, včetně dlouhých cest pro vodu, jídlo a dřevo. A právě to jim znemožňuje chodit do školy.
„Nejde jen o dlouhé vzdálenosti, které děti musejí do školy ujít a které často dosahují až deset kilometrů tam a následně zpět, od dívek se také očekává, že si odpracují svůj díl domácích prací před i po škole,“ dodává Allison Dufoseeová, ředitelka firmy World Bicycle Relief.
Afričanky na kolech nejsou samozřejmostí
Podle profesorky Giny Porterové z durhamské univerzity přitom mají ženy a dívky ke kolům více omezený přístup než muži. K ženě na kole se totiž často váže sociální stigma. Například v Sieře Leone se tvrdí, že jízdou na kole může dívka přijít o panenství.
Podle studie, kterou Porterová provedla v roce 2014 v Ghaně, na „kolech zde jen zřídka jezdí ženy, přestože jim vědci nabízeli, že je jezdit naučí, pokud to neumí. Ukázalo se, že i když si žena kolo pořídí, reálně ho využívá její manžel… Ženy a dívky nemají čas naučit se jezdit na kole kvůli svým povinnostem a přístupu (místní komunity) k ženě cyklistce.“ Roli mají i genderové stereotypy, dodává Poppel.
Firma World Bicycle Relief, která už vyrobila a prodala v Africe stovky tisíc cyklistických kol, ve snaze změnit tuto dynamiku spolupracuje i s místním školami. „Když se zaměřujeme na ženy a dívky, je dopad (kampaně) mnohem větší,“ tvrdí Defoseeová. Ve školách, se kterými firma spolupracuje, se prezence navyšuje až o 30 procent, úspěšnost studentů až o 50.
Kolo dává vzdělání
Podle studie, kterou firma provedla v roce 2012 v Zambii, 21 procent rodičů uvedlo, že právě vzdálenost je hlavním důvodem, proč jejich děti nechodí do školy. Tento atribut zmizel, když jim firma rozdala kola.
Dalším výsledkem je také snížení sexuálních útoků. „Na pedály šlapu rychleji, než může muž běžet,“ odpovídá dvanáctiletá Irene ze Zambie na otázku, co má na kolech nejraději.
Kolo pomáhá ženám i poté, co školu opustí. „Vzdálenost je bariérou k ekonomickému posílení,“ říká Dufoseeová. Ženy, které jezdí na kole, si mohou založit vlastní podnik a prodávat svoje produkty na trhu, kam by jinak nevstoupily.
