Jihoafričtí inženýři představili cihly z lidské moči. Jsou ekologické a dokonale využívají „tekuté zlato“

Vědci z Univerzity v Kapském Městě představili první cihly, které jsou vyrobené z lidské moči. Hlavní smysl nové technologie spočívá v tom, že zbavuje svět odpadu a současně produkuje kvalitní stavební materiál – aniž by přispívala k oteplování planety. Experti tím chtějí ukázat, že i ten nejběžnější odpad se může stát prakticky využitelnou surovinou.

Experiment začal na univerzitě, kde nechali speciálním způsobem upravit pánské pisoáry. Tekutina v nich neodtékala do kanalizace, ale mířila do zvláštních nádob. Pak ji vědci nechali smísit s obyčejným pískem – a neobyčejnými bakteriemi. Ty zajistily, aby došlo k dokonalému splynutí obou základních přísad a aby cihly byly pevné – fungují jako přírodní lepidlo.

V podstatě se podle autorů tohoto vynálezu jedná o proces podobný tomu, jak vznikají ulity mořských bezobratlých. Výsledná hmota může mít jakýkoliv tvar, inženýři jí dali podobu klasických cihel.

Nová technologie zatím není využitelná v průmyslu. Její výhodou je, že nejenže likviduje hmotu, které se člověk musí zbavovat, ale také během ní nevznikají žádné skleníkové plyny. Zatímco normální cihly se vypalují při teplotách kolem 1400 stupňů Celsia, což vede k masivní produkci oxidu uhličitého, tyto biocihly se nemusí vypalovat vůbec. O jejich ztuhnutí se postará biologická reakce.

Navíc je možné tento proces využít k tomu, aby byly cihly různě pevné. „Pokud si klient přeje cihly o 40 procent pevnější, pak se jen bakterie nechají dělat jejich práci o něco déle,“ popsal metodu její hlavní tvůrce Dyllon Randall. 

Tato technologie už byla dříve testována ve Spojených státech, ale místo lidské moči v ní hrála hlavní roli uměle vytvořená substance. Právě využití přirozeného odpadu je ale podle autorů myšlenky tím zásadním – mohlo by to mít dopad nejen na výrobu stavebních materiálů, ale také na průmysl zpracování odpadů.

Při výrobě těchto biocihel se totiž dá získávat jednak dusík, ale také draslík – tedy zásadní složky průmyslových hnojiv. Podle Randalla je lidská moč opravdovým „tekutým zlatem“, které zatím lidstvo nedokáže příliš využívat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
před 15 hhodinami

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
před 20 hhodinami

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
před 21 hhodinami

Estonští vědci odhalili nebezpečné výkyvy vody mezi Varenským jezerem a Černým mořem

V úzkém přístavním kanálu mezi Černým mořem a Varenským jezerem mohou vznikat nečekaně silné proudy a výrazné výkyvy hladiny, které ohrožují lodní dopravu a komplikují provoz přístavu. Příčiny tohoto jevu zkoumali vědci z Tallinské technické univerzity TalTech. Své závěry publikovali v odborném časopise Ocean Science.
9. 9. 2026

Dekády starý matematický problém AI vyřešila za desítky hodin. Ale možná kradla

Na matematiku specializovaná umělá inteligence (AI) od společnosti OpenAI vyřešila desítky let nevyřešený problém. Předběhla tak lidské matematiky, kteří se snažili udělat to samé – a možná při tom i využila jejich data. Podle českého matematika Vítězslava Kaly jde v každém případě o mimořádný úspěch.
9. 9. 2026

V Egyptě objevili 4300 let starou hrobku. Malby jsou stále jako živé

Španělští archeologové objevili nedaleko egyptské metropole Káhiry 4300 let starou hrobku, která patří dvěma úředníkům. Oznámilo to egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
9. 9. 2026

Špinavý vzduch zabíjí tisíce Čechů. Podívejte se na srovnání evropských měst

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady.
9. 9. 2026

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.