Jednou a napořád. Dvě třetiny lidí si po jediné cigaretě mohou vybudovat závislost

Téměř 69 procent lidí, kteří vyzkoušeli, jak chutná cigareta, se stalo pravidelnými kuřáky. Vyplývá to z analýzy globálního výzkumu. Jeho autoři upozorňují na důležitost prevence.

Z výzkumu, který vedli vědci z Queen Mary University v Londýně, vyplývá, že asi 60 procent dospělých osob během života někdy vyzkoušelo kouřit. A z nich 69 procent se stalo pravidelnými kuřáky.

Spoluautor Peter Hajek věří, že studie ukazuje, jak důležité je závislosti předcházet. „Prevence, která nabídne mladým lidem méně příležitostí nebo důvodů vyzkoušet cigaretu, je dobrý nápad,“ míní vědec.

Vědecká práce, kterou zveřejnil odborný časopis Nicotine and Tobacco Research, vychází z analýzy osmi průzkumů provedených od roku 2000 do současnosti. Po třech jich vzniklo v USA a Velké Británii, poslední dva pocházejí z Austrálie a Nového Zélandu.

Celkem se podařilo získat odpovědi 216 000 respondentů. V různých výzkumech odpovídali různě: To, že začali trvale kouřit po první cigaretě, přiznalo 50 až 82 procent lidí. Průměrně takto zareagovalo 68,9 dotázaných.

Důsledky výzkumu

Vědci se snažili také zjistit, jestli tyto odpovědi nemohly být ovlivněny jinými faktory – například tím, že kuřáci v takových anketách odpovídají s menší vstřícností nebo že zatajují (případně přehánějí).

Nic takového se však nepotvrdilo. Autoři přesto zdůrazňují, že tyto výzkumy jsou založené pouze na odpovědích, které nebylo možné nějak nezávisle potvrdit či vyvrátit. Výsledky práce jsou tedy jen odhadem.

Nahrávám video
90’ ČT24 - Půl roku nekouření v restauracích a barech
Zdroj: ČT24

„Je možné, že někdo, kdo je celoživotním nekuřákem, někdy jako dítě ochutnal cigaretu a nezanechalo to v něm žádný dojem. Proto to buď úplně zapomněl, anebo to v tomto dotazníku nepokládal za důležité zmínit,“ popisuje Hajek. „Ale i kdyby to všechno bylo pravda, stále tu mluvíme o padesátiprocentní konverzi.“

Podle Hajeka ukazuje menší množství kouřících mladých lidí, že omezení a negativní reklama opravdu fungují a že mají reálný dopad na snižování množství kuřáků. Věří také ve vliv elektronických cigaret, ale nemá pro to doposud důkazy – měly by vzniknout další práce, které chování zákazníků prostudují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 20 mminutami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 5 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 6 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 6 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28
Načítání...