Jedním z dlouhodobých následků covidu může být nadměrné vypadávání vlasů, ukázala studie

Pacienti, kteří prodělali závažnou formu nemoci covid-19, se mohou v následujících měsících potýkat s vypadáváním vlasů. Poukázala na to nová studie, kterou publikoval časopis The Lancet. Vědci také došli k závěru, že dlouhodobé zdravotní dopady se v tomto ohledu častěji týkají žen.

Dřívější výzkumy zjistily, že zdravotní následky u desetiny lidí přetrvávají i několik měsíců po prodělání koronaviru. Tito pacienti se obvykle potýkají s únavou, ztrátou chuti a čichu. Výjimečná není ani nevolnost či bolesti kloubů a svalů. Nová studie navíc ukázala, že mezi dlouhodobé dopady lze zahrnout také vypadávání vlasů.

Celkem měli vědci k dispozici 1655 pacientů z čínského Wu-chanu. Ti byli z tamní nemocnice po prodělání covidu propuštěni v období mezi sedmým lednem až 29. květnem loňského roku.

Půl roku po skončení hospitalizace zmíněná skupina podstoupila fyzické a krevní testy. Také vyplnila dotazník, který měl posoudit, zda mají po zkušenosti s nemocí covid-19 nějaké dlouhodobé zdravotní problémy.

Více než pětině účastníků nadměrně padaly vlasy

Výsledky ukázaly, že 63 procent pacientů se potýkalo s únavou nebo svalovou slabostí. Dvacet sedm procent účastníků uvedlo, že mělo potíže se spánkem, 22 procent pak zaznamenalo, že jim více padají vlasy.

Podle autorů studie je ale třeba poznamenat, že tento problém není po prodělání infekcí ničím neobvyklým. „Dočasná ztráta vlasů je po horečce či nemoci normální. Vysoké teploty jsou jedním z příznaků covidu-19,“ vysvětlila The American Academy of Dermatology Association (AAD).

AAD také uvedla, že výrazné padání vlasů může člověka po covidu trápit i šest až devět měsíců. Problém navíc může zhoršovat stres, který mnozí lidé v souvislosti s pandemií zažívají. Odborníci proto doporučují se stresu co nejvíce vyhýbat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 8 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 9 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 12 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 14 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 16 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
včera v 20:37

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30
Načítání...