Je tu virtuální atlas Pražského hradu. Ukazuje i místa, která návštěvník vidět nemůže

Pohled do historie i současnosti Pražského hradu si nyní můžete užít i z domova. Archeologický atlas Pražského hradu je virtuální průvodce historií nejvýznamnější české památky, přístup k němu je zdarma a pro každého. Podívat se můžete nejen na výsledky dosavadních výzkumů, ale i na 3D modely běžně nepřístupných věcí.

Pražský hrad je jeden z největších hradních komplexů na světě. Zmapovat jeho historii starou více než 1000 let tak, aby byla pochopitelná i pro veřejnost, je nesmírně náročná práce – a právě proto vznikl Archeologický atlas.

Zatím nejlépe zmapovaným objektem je chrám sv. Víta. Tento pohled si může vychutnat každý návštěvník Pražského hradu. Atlas ale nabízí o něco podrobnější prohlídku. Můžete si v něm třeba vychutnat detailní pohled na vysoko umístěné busty, které normálně návštěvník neuvidí – včetně té zobrazující Karla IV.

7 minut
Virtuální model Pražského hradu
Zdroj: ČT24

Díky tomu, že je vše zdokumentováno s vysokou přesností, může si laik i odborník prohlédnout precizní a do nejmenších detailů zmapovanou kamenickou práci našich předků.

Například pod hlavním oltářem se nachází stará královská hrobka, kde byl dříve „otec vlasti“ pochován. V atlasu je vidět trojrozměrná vizualizace tohoto prostoru, kam člověk nevstoupil skoro 150 let. Výzkumníci se totiž dovnitř podívali pomocí kamerové sondy.

Historickou architekturu dokumentují i další rekonstrukční 3D modely. Projekt bude postupně shrnovat dosavadní výzkum na Pražském hradě.

Archeologické dějiny Hradu

Pražský hrad je pro archeology nesmírně pestrou lokalitou, která podává svědectví o nejrůznějších obdobích našich dějin. Je ovšem tak velká, že ještě není ani zdaleka prozkoumána. Podle vedoucího záchranných výzkumů Jana Frolíka je úplně prozkoumáno zatím jen 15 procent jeho plochy, zhruba 60 procent jen částečně a celá čtvrtina na probádání ještě čeká.

2 minuty
Reportáž: Pražský hrad znovu zažil korunovaci Karla IV.
Zdroj: ČT24

Jedním z posledních objevů, které tu proběhly, jsou nové poznatky o životě na Pražském hradě v době Rudolfa II. Archeologové dokončili výzkum keramiky z 16. století, která se v areálu našla. Archeologický průzkum lokality vedený jako vědecký projekt začal v 4. června 1925 – od té doby vědci hradní komplex nepřetržitě zkoumají.

Jan Frolík, vedoucí Oddělení záchranných výzkumů z Archeologického ústavu AV ČR, vysvětluje: „Provádíme záchranné archeologické výzkumy při všech stavebních zásazích, které tady jsou, ale díky obrovské kontinuitě to má charakter badatelského výzkumu.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 15 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
včera v 08:00

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...