Japonsko chce poslat astronauta na Měsíc. Má tam přistát už za 13 let

Japonsko na začátku července představilo své vesmírné záměry. Jsou značně ambiciózní, hodnotí je svět.

Poprvé v dějinách oznámila japonská vesmírná agentura JAXA, že směřuje za Mezinárodní vesmírnou stanici ISS. Konkrétně na Měsíc, kam by se měl první Japonec podívat už někdy kolem roku 2030.

Prvním bodem japonského vesmírného programu by měla být spolupráce na misi NASA v roce 2025. V jejím rámci by měla na oběžné dráze Měsíce vzniknout vesmírná stanice, menší obdoba ISS, která obíhá kolem Země. Právě toto místo by se mělo stát odrazovým můstkem pro dobývání naší přirozené družice.

Japonští představitelé doufají, že v tomto plánu budou hrát klíčovou roli, zejména díky pokročilým technologiím, jež je Japonsko schopné (a ochotné) poskytnout. Právě přísun japonských technologií by měl Zemi vycházejícího slunce zajistit trvalé místo na vesmírné základně. Ze stanice by pak měl kolem roku 2030 odletět lidský astronaut na měsíční povrch.

Tento plán byl představen zástupci agentury JAXA ministerstvu vzdělání s tím, že další podrobnější a konkrétnější návrhy ho doplní již na začátku příštího roku.

Dlouhodobé plány agentury JAXA

Japonská vesmírná agentura JAXA přitom již delší dobu plánuje, že v roce 2018 či počátkem roku 2019 vyšle nepilotovanou misi na Měsíc. Japonci se tímto způsobem snaží udržet krok v dobývání kosmu s Čínou a dalšími rychle se rozvíjejícími zeměmi. 

JAXA uvedla, že by mohla vypravit na Měsíc raketu bez lidské posádky ve fiskálním roce, který začíná 1. dubnem 2018. Podle japonských médií JAXA předložila v pondělí tento návrh vládním expertům ministerstva vzdělání, kultury, sportu, vědy a technologie.

Japonsko již v letech 2007–2008 úspěšně vyslalo družici Kaguja na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Pokud by se příště sondě podařilo na souputníku Země přistát, zařadilo by se Tokio po bok USA, bývalého Sovětského svazu a Číny, které tohoto cíle dosáhly.

Malou čtyřnohou japonskou sondu SLIM (Smart Lander for Investigating Moon) o hmotnosti 150 kilogramů by měla vynést raketa typu Epsilon-5, jež odstartuje z vesmírného centra Učinura v prefektuře Kagošima. Přistání je plánováno na místě, které objevila japonská sonda Kaguja a které je označováno jako kráter Marius.

Projekt vzbuzuje naděje na oživení japonských vesmírných misí, JAXA ale ještě nemá pro vyslání rakety na Měsíc zajištěné finanční prostředky.

Japonský kosmický program byl ochromen lety hospodářské stagnace země a zaměřil se především na malé vědecké projekty. JAXA nicméně prošla v poslední době reorganizací a chce svou působnost rozšířit. Agentuře se také podle všeho dostává podpory od premiéra Šinzó Abeho, který se snaží prosazovat rozvoj technologií s využitím v obranném sektoru.
Japonsko už má ve vesmíru několik špionážních družic s kamerami či radary, celý systém byl vyvinut v 90. letech pod vlivem obav ze Severní Koreje a „zelenou“ dostal po zkouškách severokorejských raket.

Začátkem roku 2015 japonská vláda schválila nový desetiletý program rozvoje vesmírných technologií. Na tento účel má být vynaloženo okolo pěti bilionů jenů (asi bilion korun) a do roku 2025 vypuštěno osm družic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Invazní sršeň asijskou zaznamenali na Mělnicku. Hnízdo se zatím nenašlo

V Liběchově na Mělnicku se v červenci a počátkem srpna opakovaně objevil jeden jedinec sršně asijské. Jde o invazní druh, který představuje významné riziko především pro včelstva a volně žijící hmyz. Pátrání po dalších jedincích nebo hnízdě bylo zatím neúspěšné. Není jasné, jestli se v okolí Liběchova vyskytuje hnízdo, anebo jde o dovezeného osamoceného jedince. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR prosí veřejnost o pomoc s hlášením výskytů tohoto druhu.
před 12 hhodinami

„Pluto je mrtvé,“ zaznělo před dvaceti lety v Praze. Osudnou se mu stala Xena

Pluto už není planetou dvacet let. Rozhodli o tom vědci na kongresu, který se konal v Praze a přinesl přesvědčivé argumenty pro jeho vyřazení a současně vytvoření zcela nové kategorie vesmírných těles.
před 12 hhodinami

Obří gigantopithekové byli podobnější lidem, než se myslelo

Moderní věda toho zjistila v posledních letech o pravěkých předcích člověka už tolik, že to bourá konstrukce jejich řazení. Vlivný vědecký časopis navrhuje, že by se měly kategorie přestavět – a mohlo by se to týkat i záhadných obřích gigantopitheků.
před 13 hhodinami

Světová moře jsou nejteplejší v měřené historii

Světová moře jsou nejteplejší v měřené historii, uvedla evropská služba pro sledování klimatu Copernicus. V sobotu naměřila průměrnou denní teplotu na povrchu oceánů a moří 21,1 stupně Celsia, čímž padl rekord 21,09 stupně z března 2024. Napsala to v pondělí agentura DPA, která připomíná, že takovéto měření začalo v roce 1979.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropská energetika by zatím jako zcela bezemisní nefungovala. Chybí záložní zdroje

Evropa zatím nemá dostatek záložních zdrojů, které by nahradily výpadky energie, pokud by došlo k delším epizodám zatažené oblohy a nedostatku větru. Není to varování před reálným stavem, ale výsledek modelu, který pracuje se stavem, že by celý světadíl přešel na udržitelné zdroje. Dotyčné záložní zdroje by podle vědců byly velmi drahé.
před 16 hhodinami

Videohry pomáhají chlapcům překonat osamělost, u dívek to nefunguje, ukázala studie

Moderní počítačové hry mohou podle vědců podpořit sociální interakce mezi dospívajícími. Účinky hraní ale nejsou univerzálně kladné, liší se podle pohlaví. Zatímco chlapci často z interakcí těží, dívky mohou zažívat vyšší míru osamělosti a depresivní nálady, vyplývá ze studie, kterou vedl David Lacko z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Studii publikoval časopis Computers in Human Behavior.
před 18 hhodinami

Obří čínské solární farmy škodí ptákům, prokázala rozsáhlá studie

Čína se snaží nahradit své fosilní zdroje energie ekologičtějšími variantami, ale podle nového výzkumu její fotovoltaické elektrárny narušují hnízdění ptáků, což vede k menší rozmanitosti druhů. Popsali to experti v odborném časopise Science.
před 21 hhodinami

Další český snímek bodoval u NASA

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil v sobotu jako Astronomický snímek dne fotografii českého astronoma Jakuba Koukala z Hvězdárny ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku. Informoval o tom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. Snímek nazvaný Většinou Perseidy je už druhým českým snímkem, který NASA tento týden zveřejnila.
23. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.