Japonsko chce poslat astronauta na Měsíc. Má tam přistát už za 13 let

Japonsko na začátku července představilo své vesmírné záměry. Jsou značně ambiciózní, hodnotí je svět.

Poprvé v dějinách oznámila japonská vesmírná agentura JAXA, že směřuje za Mezinárodní vesmírnou stanici ISS. Konkrétně na Měsíc, kam by se měl první Japonec podívat už někdy kolem roku 2030.

Prvním bodem japonského vesmírného programu by měla být spolupráce na misi NASA v roce 2025. V jejím rámci by měla na oběžné dráze Měsíce vzniknout vesmírná stanice, menší obdoba ISS, která obíhá kolem Země. Právě toto místo by se mělo stát odrazovým můstkem pro dobývání naší přirozené družice.

Japonští představitelé doufají, že v tomto plánu budou hrát klíčovou roli, zejména díky pokročilým technologiím, jež je Japonsko schopné (a ochotné) poskytnout. Právě přísun japonských technologií by měl Zemi vycházejícího slunce zajistit trvalé místo na vesmírné základně. Ze stanice by pak měl kolem roku 2030 odletět lidský astronaut na měsíční povrch.

Tento plán byl představen zástupci agentury JAXA ministerstvu vzdělání s tím, že další podrobnější a konkrétnější návrhy ho doplní již na začátku příštího roku.

Dlouhodobé plány agentury JAXA

Japonská vesmírná agentura JAXA přitom již delší dobu plánuje, že v roce 2018 či počátkem roku 2019 vyšle nepilotovanou misi na Měsíc. Japonci se tímto způsobem snaží udržet krok v dobývání kosmu s Čínou a dalšími rychle se rozvíjejícími zeměmi. 

JAXA uvedla, že by mohla vypravit na Měsíc raketu bez lidské posádky ve fiskálním roce, který začíná 1. dubnem 2018. Podle japonských médií JAXA předložila v pondělí tento návrh vládním expertům ministerstva vzdělání, kultury, sportu, vědy a technologie.

Japonsko již v letech 2007–2008 úspěšně vyslalo družici Kaguja na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Pokud by se příště sondě podařilo na souputníku Země přistát, zařadilo by se Tokio po bok USA, bývalého Sovětského svazu a Číny, které tohoto cíle dosáhly.

Malou čtyřnohou japonskou sondu SLIM (Smart Lander for Investigating Moon) o hmotnosti 150 kilogramů by měla vynést raketa typu Epsilon-5, jež odstartuje z vesmírného centra Učinura v prefektuře Kagošima. Přistání je plánováno na místě, které objevila japonská sonda Kaguja a které je označováno jako kráter Marius.

Projekt vzbuzuje naděje na oživení japonských vesmírných misí, JAXA ale ještě nemá pro vyslání rakety na Měsíc zajištěné finanční prostředky.

Japonský kosmický program byl ochromen lety hospodářské stagnace země a zaměřil se především na malé vědecké projekty. JAXA nicméně prošla v poslední době reorganizací a chce svou působnost rozšířit. Agentuře se také podle všeho dostává podpory od premiéra Šinzó Abeho, který se snaží prosazovat rozvoj technologií s využitím v obranném sektoru.
Japonsko už má ve vesmíru několik špionážních družic s kamerami či radary, celý systém byl vyvinut v 90. letech pod vlivem obav ze Severní Koreje a „zelenou“ dostal po zkouškách severokorejských raket.

Začátkem roku 2015 japonská vláda schválila nový desetiletý program rozvoje vesmírných technologií. Na tento účel má být vynaloženo okolo pěti bilionů jenů (asi bilion korun) a do roku 2025 vypuštěno osm družic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 4 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 6 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.