Jak vypadali Evropané v době bronzové? Archeologové rekonstruovali podobu mladé dívky

Skupina skotských archeologů ve spolupráci s výtvarnými umělci rekonstruovala podobu mladé ženy, která zemřela asi před 3700 lety, tedy v době bronzové.  Vypadala až překvapivě podobně jako současní lidé.

Vědci analyzovali ostatky mladé ženy, která zemřela někdy kolem roku 1700 př. n. l. na Skotské divočině poblíž Achanaviche. Podle tohoto místa se jí říká Ava.

Dívka byla podle archeologů příslušnicí kultury zvoncových pohárů, která se rozšířila po větší části Evropy a části severní Afriky během doby bronzové. Tělo Avy bylo objeveno roku 1987, kdy našli její lebku a část těla v jámě vykopané do pevné skály. V tomto hrobu s ní byla řada typických zvoncovitých pohárů.

Kultura je nazvaná podle keramických pohárů, které připomínají tvarem převrácený zvon; do této kultury časově a územně spadá například i Stonehenge. V současnosti převažuje názor, že tato kultura vznikla na Pyrenejském poloostrově, existují ale také teorie o jejím původu v Maroku. Tato kultura existovala přibližně 500 let. 

Šéfka výzkumu Maya Hooleová, která také stála za pokusem o rekonstrukci, věří, že Ava byla výjimečná – její hrob je v mnoha ohledech pro kulturu se zvoncovými poháry netypický. Už jen námaha, kterou muselo stát vykopání hluboké jámy v kameni, podle Dr. Hooleoví dokazuje, že Ava musela být výjimečná. Čím byla Ava tak důležitá, se již asi nikdy nezjistí, ale o to zajímavější je pokus o rekonstrukci její podoby.

Jak složitá je rekonstrukce?

Té se ujal Hew Morrison a jeho práce fascinujícím způsobem ukazuje, jak komplexní úkol před ním stál. Nejprve musel společně se svým týmem rekonstruovat zbytky Aviny hlavy, chyběla jí větší část dolní čelisti. V druhé fázi podle tvarů lebky vymodeloval tvar hlavy. Z množství skloviny na Aviných zubech se mu podařilo odhadnout, jak silné měla rty, podle kvality kostí zase určil objem svalů a tuku na její tváři.

Podle opotřebení zubů a kostí odhadují vědci, že Avě muselo být v době úmrtí přibližně 18–22 let, příčinu smrti se jim zjistit nepodařilo. Byla vysoká asi 167 centimetrů, což je mnohem podobnější výškám současných žen, než třeba ženám středověkým.
Více se o projektu této rekonstrukce dozvíte na jeho webu  nebo na FB profilu .

Podívejte se na rozhovor s legendou české anatomie, profesorem Radomírem Čihákem, který studoval například ostatky Karla IV. Vznikl pro pořad Hyde Park Civilizace:

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
3. 7. 2026

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
3. 7. 2026

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
2. 7. 2026

Evropský pohled