Implantát v páteři vrátil lidem ochrnutým od pasu dolů schopnost chodit. Přesvědčil mozek, že tělo je v pořádku

Moderní medicína je schopná zázraků, o nichž se ještě před pár lety lékařům ani nesnilo. Dva vědecké časopisy informovaly o léčbě ochrnutých lidí neschopných chůze – s pomocí elektronického implantátu.

Tři lidi ochrnutí od pasu dolů mohou díky elektrickému stimulátoru implantovanému do těla po měsících intenzivní rehabilitace opět samostatně stát a ujít několik kroků. Takovéto výsledky v úterý v časopisech Nature Medicine a New England Journal of Medicine prezentovaly dva nezávisle působící týmy amerických vědců. Přelomové studie podle autorů ukazují, že opětovné nabytí kontroly nad končetinami není nemožné.

Testovaná metoda nepředstavuje lék – ale přesto pomáhá. Osoby, které utrpěly ochrnutí nohou, sice dokázaly chodit, ovšem jen s opěrnými rámy nebo jinou pomocí. „Jsem z toho opravdu nadšená,“ řekla odbornice na rehabilitaci z Univerzity Johnse Hopkinse Cristina Sadowská, která se na výzkumu nepodílela. Dodala však, že metoda s implantovaným stimulátorem nemá u každé osoby s poraněním páteře stejný efekt.

Devětadvacetiletý Jered Chinnock má nohy paralyzované po nehodě na sněžném skútru v roce 2013. Na klinice Mayo v americkém státě Minnesota se s pomocí „chodítka“ opět dokázal hýbat. Chirurgové mu do páteře umístili elektrodu napojenou na stimulátor implantovaný do břišní dutiny a vnější ovládací zařízení.

Během 113 rehabilitačních cvičení v průběhu následujícího roku vědci upravovali výkonnost stimulátoru, aby Chinnockovi umožňoval co největší samostatnost. Muž v rámci terapie ušel dohromady 102 metrů, uvádí článek v Nature Medicine.

„S chůzí to není tak, že bych prostě odložil vozíček a vyrazil. Ale je tam i nadějná stránka, že se tam možná dopracuju, abych mohl zanechat vozíček, i kdybych si měl jenom dojít k ledničce,“ řekl Chinnock agentuře AP.

Jak funguje elektrická stimulace?

Jeho léčba je součástí snahy vrátit osobám po poranění páteře kontrolu nad motorikou a podle odborníků představuje terapie s elektrickými stimulátory slibný přístup, který vyžaduje hlubší zkoumání.

Sadowská vysvětlila, že metoda využívá zbytková nervová spojení, která nejsou po poškození míchy používána. Podle jedné teorie jsou nervy pod místem poškození nečinné, ale stále živé. Vysílání elektrických impulsů ve speciálních vzorcích by nefunkční obvody mohlo probudit a v kombinaci s důkladnou rehabilitací jim umožnit opět přijímat jednoduché příkazy.

Mozek považuje tyto dráhy za neúčinné, ale pokud je elektrické signály posílí, je mozek přesvědčený, že jsou normálně funkční a komunikace jimi normálně probíhá.

„Jednou jsme chodili a oni (lékaři) mi pomáhali jako obvykle a pak mi přestali pomáhat a já udělal možná tři, čtyři další kroky,“ řekl Kelly Thomas, který se účastnil studie ve státě Kentucky. „Do očí se mi vhrnuly slzy a říkal jsem si: ,Pane bože, tohle se právě stalo, právě jsem udělal kroky,‘“ popsal 23letý muž.

Samostatně dokázal chodit ještě další pacient z jeho skupiny, u dalších dvou terapie tak úspěšná nebyla.

„Zotavení se dá dosáhnout, pakliže máte správné podmínky,“ řekla profesorka Susan Harkemaová, která pracovala na studii v Kentucky. Dodala, že mícha se opět naučí pracovat, sice ne tak dobře, jako dříve, ale „může fungovat“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 1 hhodinou

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026
Načítání...